(11.50 hodin)
(pokračuje Klaus)
Přibíhá i sám navrhovatel tohoto zamítnutí pan poslanec Výborný, kterému jsme tím dali šanci, aby hlasoval pro svůj návrh.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 225 z přítomných 164 poslanců 55 pro, 94 proti. Návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo ještě jiný návrh? Pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedo, už se zmínil poslanec Martínek, prosím o přikázání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který všechny zákony o volbách projednával také.
Předseda PSP Václav Klaus: Budeme hlasovat dvakrát.
Nejprve kdo je pro návrh na přikázání ústavně právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 226 z přítomných 169 poslanců 147 pro, 10 proti. Návrh byl přijat.
A nyní návrh na výbor pro veřejnou správu atd.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 227 z přítomných 168 poslanců 128 pro, 14 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji předkladatelce i zpravodaji. Končím projednávání bodu 44 a dostáváme se k bodu 45, což je
45.
Návrh poslanců Jaroslava Štraita a dalších na vydání zákona
o hospodářském a sociálním partnerství
/sněmovní tisk 851/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 851/1. Prosím pana poslance Štraita o úvod.
Ale prosím o klid ve sněmovně!
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem předkladatelů uvedl návrh zákona o hospodářském a sociálním partnerství. Možná, že se někdy v průběhu spletu a budu říkat o tripartitě. Žádám předem o omluvu.
Návrh zákona byl zpracován po zkušenostech z práce v odborech, nejméně desetiletých. Upozorňuji, že šlo o odbory alternativní, protože transformace odborů v Československu, resp. v České republice měla specifické rysy, když se změnila především firma. Dodnes považuji za velmi otevřenou otázku odborový majetek, který roztál jako sněhulák, ale to je otázka jiná.
Cílem zákona je vytvořit předpoklady, podtrhuji, k sociálnímu smíru, což není fráze, ale nezbytný atribut každé demokratické společnosti. Není stav mysli, ale realita. Není správné, když se majetek koncentruje zhruba do 3 % rukou v tomto státě, když je půl milionu lidí bez práce. Těžko hovořit o sociálním smíru, když více než jeden milion lidí musí využívat "sociální síť".
Existence a působnost orgánů hospodářského a sociálního partnerství vychází ve většině zemí Evropského společenství ze zákona. V Belgii, Francii, Portugalsku a Španělsku jsou vlády povinny projednávat v orgánech hospodářského a sociálního partnerství příslušné návrhy zákonů a k jejich stanoviskům přihlížet. Ve Francii je orgán "tripartity" dokonce třetí komorou parlamentu. V Rakousku, Nizozemí se orgány tripartity podílejí na provádění zákonů, dohadují se o mzdové politice atd.
Dovolte mi, abych odcitoval malou část francouzské ústavy, a sice oddíl XI nazvaný Hospodářská a sociální rada:
"Článek 69. Hospodářská a sociální rada se na výzvu vlády vyjadřuje k vládním návrhům zákonů, nařízení nebo dekretů, jakož i iniciativám návrhů zákonů, které byly předloženy. Hospodářská a sociální rada může pověřit svého člena, aby podal v parlamentních sněmovnách výklad ke stanovisku rady k vládním nebo iniciativním návrhům, jež byly předloženy.
Článek 70. Vláda může rovněž konzultovat hospodářskou a sociální radu k jakémukoliv problému hospodářské nebo sociální povahy. Každý plán a každý návrh zákona, jehož obsahem je program hospodářské nebo sociální povahy, je předložen radě k vyjádření.
Článek 71. Složení hospodářské a sociální rady a pravidla její činnosti jsou stanovena organickým zákonem."
Tolik citace z francouzské ústavy.
V České republice nemá hospodářské a sociální partnerství právní oporu. Konstituování a činnost rady hospodářské a sociální dohody vychází pouze z dohody jejích členů, což byla třeba i jedna z takových hlavních oponentních záležitostí ve vztahu k tomuto návrhu zákona. Personální obsazení zaměstnanecké a zaměstnavatelské reprezentace neodpovídá zásadám reprezentativnosti.
Nový funkční model tripartity vychází z analýzy působení institucí hospodářského a sociálního dialogu členských států EU, kdy cílem poslaneckého návrhu zákona je zvýšit její účinnost při předcházení konfliktů a zajišťování společenské shody k hospodářskému a sociálnímu pokroku.
Dovolte ještě, abych upozornil v závěru, že stále trvá dluh ČR, která neratifikovala úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 144 o tripartitních konzultacích týkajících se mezinárodních norem práce. Svým způsobem tato dohoda byla i motivem ke zpracování této předlohy.
Dovolte mi, abych ústně úmyslně nekomentoval vládní stanovisko. Mám pocit, že ho psal "vládní odborář". Doporučuji návrh zákona vaší pozornosti. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Páralovou. Prosím o klid ve sněmovně.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, předložený poslanecký návrh zákona o hospodářském a sociálním partnerství navrhuje zřídit ze zákona tripartitní orgán na celostátní úrovni. Zřizuje tripartitní dohodovací, poradní a iniciativní orgán ve věcech hospodářského a sociálního rozvoje ČR, politiky zaměstnanosti a kolektivní ochrany zájmů pracujících a zaměstnavatelů. Tento tripartitní orgán, který by měl mít 21 členů a jehož funkční období by mělo být shodné s funkčním obdobím vlády, dostává od předkladatelů do vínku značnou moc, mnohem silnější, než je doufejme moc současné tripartity. Tento orgán s názvem Rada hospodářské a sociální dohody ČR by měl sehrávat důležitou roli při legislativním procesu. Předkládal by stanoviska k návrhům zákonů a tato stanoviska by měla být součástí důvodových zpráv zákonů. Mohl by nepřímo prostřednictvím doporučení vládě zasahovat do oblastí, které nejsou přímo v jeho kompetenci a neměly by být ani v kompetenci jakéhokoliv úředníka, tzn. do oblasti daní, cel, obchodních vztahů, živnostenského podnikání, cen veřejných služeb a veřejné správy, zaměstnanosti, mezd, pracovněprávních vztahů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociálního, nemocenského a zdravotního zabezpečení atd. atd.
***