(16.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Pokud jde o procesní ustanovení, ta jenom logicky navazují na to, co říkal pan ministr a co je předloženo v textu zákona.
Já se znovu vrátím k tomu, co tady bylo řečeno dopoledne a co připomněl jak pan ministr, tak i pan zpravodaj. To znamená, že napříště projednávání přestupků se nemá vztahovat i na příslušníky armády a ozbrojených sborů, popřípadě na vězně ve výkonu trestu odnětí svobody. Zrušením dosavadního odst. b) mají být přestupky soudců projednávány podle tohoto zákona, myšleno tedy zákona o přestupcích. Ohledně státních zástupců byla výjimka zrušena již zákonem č. 283/1993 Sb., nikoliv jako dosud kárná provinění.
Já musím říci, že je to velmi vážný zásah do té koncepce, která se v roce 1990 nastolila. Uvedená úprava je krokem k odstranění výjimky u poslanců a senátorů, u soudců, u státních zástupců. Je vedena snahou odstranit tzv. nezdůvodněné výjimky a neoprávněné výsady těchto kategorií občanů České republiky. Přece jenom ale v sobě skrývá poměrně důležitý problém, a to je otázka, jestli zůstaneme u principu dělby moci, nebo ho narušíme.
Já připomínám jednu věc, která je podle mého soudu velmi důležitá. Není nemožné si představit, že policisté budou chtít šikanovat soudce ve správním trestání. Dokonce si to dovedu velmi živě představit podle své dosavadní praxe, a to musím říci, že na jihu Čech je poměrně klidná situace. Bezpečnostní situace je tam asi výrazně nejlepší z celé České republiky. Musím ale říci, že policistu trestá soudce a trestná činnost policistů je projednávána před obecnými soudy. A subjektivně motivované zásahy dopravní policie vůči soudci, který odsoudil některého z přátel toho policisty… Já bych nevylučoval, dokonce ji považuji za velmi pravděpodobnou.
Vracíme se k myšlence asi tak necelých 300 let staré, to znamená k tomu, jestli máme nebo nemáme zrušit úplnou dělbu moci. Já proti zrušení dělby moci úplně nejsem, ale upozorňuji, že určitá míra toho oddělení jednotlivých mocí se vždycky osvědčovala. Ten pokus byl učiněn nejméně na konci 19. století za císaře Františka Josefa, hned po roce 1918, také po roce 1948 a také v roce 1961. A vždycky se nakonec po určitých etapách dospělo k tomu, k čemu jsme dospěli v roce 1990, a je potřeba tedy o tom vážně mluvit. Nemyslím tím, že navržená novela je špatná. Naopak, jsem přesvědčen, že má svůj smysl. Jenom si musíme říci, jaká rizika chceme podstoupit.
Pokud jde o tu druhou část, to znamená o změnu skutkových podstat přestupků, myslím si, že je dobře, že se vyšlo z aplikační praxe. Nemám ani žádné připomínky, které by byly ke všeobecnému zvýšení sazeb peněžitých pokut. Jednak to odpovídá míře inflace a jednak si musíme uvědomit, že ta samotná míra trestání také vyplývá z toho, jak hodnotíme společenskou nebezpečnost toho konkrétního přestupku nebo oné hranice mezi přestupkem a trestným činem.
Pokud ale jde o důvodovou zprávu, tady musím říci, že jsem nebyl úplně spokojen. Dvakrát jsem to četl a nepochopil jsem - a musím říci, že ani moji kolegové, kteří to se mnou konzultovali, nevěděli - proč je důvodová zpráva takto napsána. Mám tedy otázku, která je vlastně smyslem mého vystoupení, otázku, jestli se za tou novelou neskrývá ještě něco jiného, co nám pan ministr nechtěl prozradit. Existuje evidentní rozpor mezi těmi hmotně-právními ustanoveními a důvodovou zprávou.
Dám takový konkrétní příklad. Dosavadní znění v § 24 odst. b) a c) bylo zrušeno jako obsolentní, protože od přijetí zákona č. 539/1992 Sb. bylo nahrazeno tam uvedenými správními delikty. Naproti tomu jejich nové znění vychází z příslušných ustanovení obchodního zákoníku.
V § 23, 32, 45 a 46, ale i v dalších paragrafech si pozornost zasluhuje nahrazení překonaného pojmu "obecně závazný právní předpis" výrazem "zvláštní právní předpis". Nevím, jestli máme v úmyslu nahradit ten ústavní princip, že povinnosti lze ukládat pouze na základě zákona jiným výkladem, a například se uchýlit k vyhláškám Ministerstva vnitra. Pokud jde o § 50, vypuštěním pojmového znaku "škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy" z ustanovení o přestupku spáchaném formou krádeže, zpronevěry a podvodu nebo zničení věci se umožňuje postihnout všechny útoky proti majetku bez ohledu na výši způsobené škody, pokud nejsou trestnými činy. Já to vítám, protože to zčásti řeší to, co se snažil podle mého soudu legislativně špatně řešit i pan kolega Chytka v té naší slavné kauze týkající se sprejerství - nebo jak se to správně nebo nesprávně pojmenovává.
Pokud jde o § 52, musím říci, že se mi líbí, že je jednoznačně vymezena pravomoc. Tady zase spíš na druhou stranu chci poděkovat panu ministru vnitra, že se našla, řekl bych, míra toho vztahu projednávání přestupků spáchaných v souvislosti s provozem na pozemních komunikacích včetně přestupků spáchaných na úseku boje proti alkoholismu, a tedy rozdělení toho, kdo je věcně příslušný na úseku těch jednotlivých kauz, to znamená, jestli policie, nebo okresní úřady, nebo obecní úřady, pokud jde o přestupky, které lze stíhat i obecní policií.
S tím souvisí i upřesnění oprávnění Policie České republiky uvedené v § 86 projednávat přestupky v blokovém řízení. A jsem tomu rád. Dalo mi to nový impuls do mnou nezpracovaného nového znění zákona o horské službě, který shořel mimo jiné i na tom správním trestání. Pokud tento zákon projde, mám možnost se k této novele úplně vrátit.
Nebudu se vyjadřovat k té změně zákona o kárné odpovědnosti soudců, protože se o něm debatovalo dopoledne.
Doporučuji, aby tento návrh zákona byl postoupen do druhého čtení. Jen bych rád poprosil pana ministra vnitra, jestli bude ochoten mi odpovědět na mou otázku k té druhé části zákona. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, já budu v této rozpravě poměrně stručnější, než byl můj předřečník. Chtěl bych nicméně upozornit na některé věci, kterých se dotkl on také okrajově.
Tento zákon je již deset let starý, a pokud já jsem správně počítal, má za sebou 20 novel. Tudíž je to jedna velká záplata na jednom starém pytli. Já se domnívám, že cesta dalšího flikování je cestou velice špatnou.
Tento návrh zákona, resp. další novela, reaguje na některé nové zákonné normy, které byly přijaty. V tomto smyslu považuji tuto novelu za poměrně logickou, byť třeba problematickou, pokud jde o zavádění nových skutkových podstat přestupků. Nicméně, velmi rád bych se přidal ke kladení dotazů na zde přítomného pana ministra vnitra.
***