Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(11.20 hodin)

(pokračuje Klaus)

Přecházíme k bodu

Z pověření vlády uvede předložený návrh ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už bylo řečeno, z pověření vlády předkládám Poslanecké sněmovně k projednání změnu zákona o azylu a současně s tím i změnu některých dalších zákonů.

Návrh, jak jej vláda předkládá, navazuje na současné evropské trendy v oblasti azylového řízení. Smyslem předlohy je urychlit azylové řízení a minimalizovat zneužívání azylové procedury k legalizaci pobytu na území České republiky za jiným účelem, případně zamezit tomu, aby azylová procedura byla zneužívána i v rámci procesu nelegální migrace.

Návrh, jak je předkládán, je plně v souladu s mezinárodními závazky, především s Úmluvou o právním postavení uprchlíků z roku 1951, kde se stanoví důvody, které jsou důvody, na jejichž základě má být udělen statut uprchlíka příslušné osobě, a samozřejmě i po případném přijetí této právní úpravy bude Česká republika státem, který při v této úmluvě stanovených důvodech bude poskytovat azyl osobám, které musely z důvodů uvedených v této úmluvě opustit svoji zemi.

Současně s tímto návrhem se novelizují některé další zákony. Jak již bylo řečeno, jde o zákon o policii, ale také o zákon o zaměstnanosti, kde se omezuje možnost zaměstnávání pro žadatele o udělení azylu. Mění se také zákon o evidenci obyvatel, kde se stanoví, že rodné číslo lze udělit pouze osobám, kterým azyl byl již udělen.

Co se týče čerstvé záležitosti v oblasti azylové politiky, Amsterodamská smlouva, která byla poměrně nedávno schválená, mění pro tuto oblast některé podstatné záležitosti. Nicméně její aplikaci budeme schopni v České republice plně zvládat až v okamžiku, kdy budou příslušné direktivy a směrnice zpracovány a schváleny příslušnými orgány. Zatím tedy šlo pouze o politické rozhodnutí o přesunu z jednoho pilíře do druhého s tím, že azylová problematika se stává v souladu s touto Amsterodamskou smlouvou již součástí právně závazných nařízení, směrnic a rozhodnutí.

Co se týče konkrétních změn, které jsou předkládány tímto zákonem, zmínil bych se o některých. Za prvé - návrh, jak jej vláda předkládá, stanoví, že vlastně založení možnosti realizovat řízení v přijímacím středisku v tranzitním prostoru letišť a poslání tohoto návrhu zákona se v této fázi bude moci uskutečňovat. Bude se moci uskutečňovat na základě specifických zkrácených lhůt. Je to procedura obvyklá v zemích Evropské unie. Vychází z toho, že letiště je řekněme z hlediska azylu a migrace zvláštním místem, kde by mělo docházet ke zrychlenému řízení a zrychlenému posuzování toho, zda některé žádosti o udělení azylu nejsou zcela zjevně neodůvodněné. Takže toto je trend, který v Evropě je běžný a který tímto zákonem umožníme i v České republice aplikovat.

Dále se jedná o založení možnosti vést azylové řízení v zařízení pro zajišťování cizinců. Jde o to, že jsme v minulosti zaznamenávali poměrně znepokojivý trend, kdy azylové řízení bylo využíváno k tomu, aby se legalizoval pobyt na území České republiky, přestože bylo zcela zjevné a evidentní, že účel pobytu těchto cizinců nebyl směřován tak, aby získali azyl, ale aby např. na území České republiky mohli legálně pobývat, pracovat či vykonávat jinou činnost.

Zároveň se umožňuje tímto, aby zde došlo ke zrychlené proceduře. Stanoví se také to, aby prohlášení o azylu bylo možno učinit maximálně do sedmi dnů od okamžiku, kdy byl policií tento cizinec seznámen s tím, že takovéto prohlášení může učinit, čímž se výrazně zpřesňují tyto podmínky a v řadě případů to bude znamenat, že učinění prohlášení o žádosti o azyl již bude z tohoto hlediska neúčinné.

Dále se rozšiřují důvody pro zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné. Zde bych se vrátil ke zmíněné mezinárodní úmluvě, která stanoví důvody, které lze považovat za záležitosti, které jsou zcela zjevně neodůvodněné, protože mnohdy se nám stává, že je zcela evidentní, že žadatel nesplňuje podmínky zmíněné úmluvy z roku 1951, a přesto bylo nutné vést celé azylové řízení v jeho délce, jak bylo stanoveno. Pokud tato úprava bude schválena, bude umožňováno, aby ve zkráceném řízení byla tato žádost shledána jako zjevně nedůvodná.

Dále se nově definují podmínky udělení a také odnětí azylu za účelem sloučení rodiny. Dále se v rámci tohoto návrhu zpřesňují podmínky pro udělení, ale také odnětí zvláštního humanitárního azylu, zpřesňují se podmínky poskytování finančních příspěvků s tím, že jsou stanoveny v návrhu zákona důvody pro neposkytnutí finančního příspěvku, ať již se jedná o neposkytnutí součinnosti nebo uvádění nepravdivých údajů o svých finančních a majetkových poměrech.

Dále se návrhem stanoví nová úprava problematiky hlášení místa pobytu, kdy se podle tohoto návrhu vytváří předpoklad, že místo pobytu cizince je především azylové zařízení, s tím, že se umožňuje, aby cizinec byl přihlášen i jinde, ale pouze za přesně stanovených podmínek, resp. po splnění nezbytných úkonů. Má se totiž za to, že žadatel o azyl je na území České republiky především z toho důvodu, aby azylové řízení mohlo nerušeně probíhat a aby mohly příslušné orgány komunikovat s žadatelem o azyl a nedocházelo k problémům, ke kterým dochází dnes, že mnohdy se velice obtížně hledá kontakt na žadatele o azyl.

Další takovou věcí, která se zavádí tímto návrhem, je vyloučení možnosti získat povolení k zaměstnávání v období jednoho roku ode dne zahájení řízení o udělení azylu. Toto se netýká těch cizinců, kteří získali pracovní povolení předtím, než požádali o azyl. Nicméně chceme tímto návrhem zabránit tomu, aby řízení o azyl se stávalo legalizací toho, že tito lidé přijíždějí do České republiky ne z důvodu toho, že by naplňovali podmínky příslušné úmluvy pro získání azylu, ale proto, že chtějí v České republice legálně pracovat, a dosavadní právní úprava jim toto umožňuje.

Poslední věc, kterou bych zmínil, je to, že Česká republika byla poměrně dlouho - a řekněme si otevřeně, že i oprávněně - kritizována, že nebylo zajištěno nezávislé přezkoumávání rozhodnutí o udělení azylu. Zde v tomto návrhu vláda navrhuje, aby tento opravný prostředek byl svěřen v plné jurisdikci soudům. S tímto návrhem, pokud bude schválen, se dostáváme mezi standardní úpravy azylového řízení, jak je známe z vyspělého světa, ke kterému nepochybně patříme.

Takže děkuji za pozornost.

***