(9.10 hodin)
(pokračuje Bureš)
Zde sehrává významnou roli již zřízená a fungující Probační a mediační služba.
Za třetí - toto bych zdůraznil mimořádně. Samotný průběh hlavního líčení podle změn, které přináší novela trestního řádu, snižuje pracnost pro soud především v podobě nové úpravy protokolace a tíhu dokazování přenáší ze současné podoby, kdy leží především na soudu, také na státního zástupce, který i ve stadiu hlavního líčení bude mít k dispozici policii včetně uvedených vyšetřovatelů.
Jak resort Ministerstva spravedlnosti, tak resort Ministerstva vnitra již v současné době provádí taková opatření, která mají ve svém výsledku zajistit plynulý přechod na novou podobu trestního řízení. Chtěl bych zdůraznit, že tato opatření musí pochopitelně probíhat souběžně s legislativním procesem. Představa, že se nejprve vytvoří materiální a personální podmínky pro aplikaci určité právní normy, a teprve pak se její návrh předloží do legislativního procesu, může fungovat v teorii, ale je to představa nepraktická. Důležité je, že harmonogram přípravných prací organizovaných Ministerstvem spravedlnosti koresponduje v předpokládané účinnosti novely trestního řádu, tedy k 1. lednu 2002, a vláda tak může se vší odpovědností prohlásit, že je schopna připravit od počátku účinnosti novely potřebné podmínky pro její provádění.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Návrh iniciativně projednal také výbor pro obranu a bezpečnost. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 785/1 a 785/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený pane předsedající, vážené kolegy a kolegové, na začátku druhého čtení v Poslanecké sněmovně by podle mého úsudku zpravodaj neměl vysvětlovat to, co bylo řečeno v obecné rozpravě v prvním čtení, ale spíše podat informaci o tom, jak jednotlivé výbory Poslanecké sněmovny naložily s osnovou tohoto zákona při svých schůzích.
Ústavně právní výbor projednával tento tisk 785 opakovaně. Snad ani nemusím připomínat to, že mnoho hodin strávil ústavně právní výbor také před předložením tohoto tisku svými diskusemi nad tím, jakým směrem se vůbec má novelizace trestního procesu ubírat. Byly to diskuse jednak v rámci veřejných slyšení v Senátu, jednak také v Poslanecké sněmovně v souvislosti s projednáváním původního tisku 383, který byl sněmovnou nakonec zamítnut. Tisk 785 byl projednán v obecné rozpravě ústavně právním výborem 1. února. Rozprava byla poměrně rozsáhlá, podrobná. Chtěl bych zdůraznit, že se jí zúčastnili nejen poslanci a poslankyně, členky a členové ústavně právního výboru, za předkladatele místopředseda vlády a tehdy ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, ale také ministr vnitra Stanislav Gross. Této diskuse se také zúčastnila předsedkyně Nejvyššího soudu paní Eliška Wagnerová, nejvyšší státní zástupkyně, předseda České advokátní komory a další osoby, které mají co říci k charakteristikám nového trestního procesu, ačkoli nový trestní proces je startován nikoli rekodifikací, ale rozsáhlou novelou.
Při obecné rozpravě v ústavně právním výboru jsme se dohodli na dalším postupu, který by měl racionalizovat práci nejen naši, ale také práci sněmovny. Rozvážili jsme totiž, že tuto rozsáhlou novelu je třeba podrobit diskusi nejen uvážlivé, ale také diskusi, která by brala v úvahu všechny souvislosti jednotlivých bodů novely. Po domluvě jsme předkládali jako poslanci jednotlivé pozměňovací návrhy písemně. Musím upřímně říci, že návrhy byly soustavně konzultovány s pracovníky právní praxe i teorie a také s legislativou Poslanecké sněmovny i s legislativou Ministerstva spravedlnosti, ba i Ministerstva vnitra. Při výjezdním zasedání ústavně právního výboru ve dnech 14. a 15. března jsme o těchto návrzích vedli podrobnou rozpravu. Vedli jsme tuto rozpravu nejen o těchto návrzích poslaneckých, které byly předloženy, a o dalších ústních návrzích, které byly specifikovány při jednání výboru, ale také o návrzích, které písemně přišly do parlamentu v mezidobí od prvního čtení. Byly to návrhy jak České advokátní komory, tak Univerzity Karlovy, byly to návrhy Nejvyššího státního zastupitelství, Nejvyššího soudu i několika právních odborníků. Všechny tyto návrhy byly podrobeny diskusi a hlasování.
Chtěl bych sněmovnu informovat, že s výjimkou tuším jediného pozměňovacího návrhu byly všechny návrhy, jak jsou obsaženy v usnesení ústavně právního výboru, přijaty konsensuálně. Nedocházelo k těsným hlasováním, k něčemu, co by bylo dokonce snad velmi špatné při novelizaci trestního řádu, k politizaci problému. Jen jediný návrh měl těsné hlasování. Je to návrh, který se týká nového dovolacího důvodu.
Ve vládním návrhu ani v komplexním pozměňovacím návrhu, který máte v příslušném sněmovním tisku, nebyl za samostatný dovolací důvod, tedy důvod, pro který se může Nejvyšší soud ujmout přezkoumání předcházejícího rozsudku, označen případ, kdy je soudem uložen výjimečný trest na doživotí. Vedli jsme o té věci podrobnou rozpravu. Poměrně těsným hlasováním dospěl výběr k závěru, že v případě uložení doživotního trestu odnětí svobody by měla být dána ze zákona možnost, aby Nejvyšší soud uložení doživotního trestu v dovolacím řízení přezkoumal. Ostatní návrhy byly přijaty konsensuálně.
Závěrečné usnesení ústavně právního výboru bylo přijato poměrem hlasů 10 pro, 2 proti, nikdo se nezdržel hlasování. I to svědčí o tom, že jednání bylo poměrně konciliantní.
Byl bych špatným zpravodajem, kdybych v tuto chvíli nepoděkoval naší legislativě, jmenovitě panu JUDr. Kymličkovi. Nebývá to zvykem v této sněmovně, ale děkuji mu.
Vás bych velmi prosil o jednu věc: ač to nebývá zvykem v úvodním slovu ke druhému čtení, předložil bych návrh na postup při podrobné rozpravě. Máme zde k dispozici usnesení výboru ústavně právního a usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, který se tímto tiskem zabýval z vlastní iniciativy. Zabýval se tímto tiskem v některých případech souběžně s problémy, které jsme řešili i v ústavně právním výboru. Očekávám, že také v podrobné rozpravě padnou nějaké návrhy. Bylo by nejracionálnější ve třetím čtení postupovat tak, že bychom hlasovali nejdříve návrhy předložené ústavně právním výborem, potom návrhy předložené výborem pro obranu a bezpečnost a posléze návrhy, které eventuálně vzejdou z podrobné rozpravy ve druhém čtení ve sněmovně. Prosím, abyste toto vzali v úvahu při formulaci eventuální pozměňovacích návrhů, abyste je formulovali buď jako pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, nebo k usnesení toho či onoho výboru.
Samozřejmě bych vás velmi prosil o střízlivost při podávání pozměňovacích návrhů, neboť při projednávání kodexů, zvláště kodexů procesních, je třeba být obezřetní, aby přijetím některých pozměňovacích návrhů podaných na poslední chvíli nedošlo k rozlomení konstrukce celého procesu.
***