(10.40 hodin)
(pokračuje Langer)
Je to zavedení nového mimořádného opravného prostředku, jak bylo zmiňováno, tj. dovolání. Rozumím do jisté míry logičnosti úvahy připodobňovat civilní a trestní řízení, používat obdobné instituty v obou řízeních, nicméně tak jak je koncipováno dovolání ve vládní podobě i v podobě ústavně právního výboru, ač se nejedná o opravný prostředek proti vlastnímu rozhodnutí skutkovému soudu, přesto mám pocit, že spíše než o mimořádný opravný prostředek se dá hovořit o dalším řádném opravném prostředku, a to díky rozsahu okolností, za kterých může být toto učiněno.
Z tohoto důvodu podávám pozměňovací návrh, který znamená vypuštění bodu 183 ve vládním návrhu, resp. bodu 35 v komplexním pozměňovacím návrhu ústavně právního výboru.
Zpravodaj se ve své úvodní řeči již zmiňoval, že v rámci pozměňované koncepce dovolání, jak to zpracoval ústavně právní výbor, ÚPV zařadil nové ustanovení, které se týká kompetence nejvyššího státního zástupce směrem k některým rozhodnutím nižších státních zástupců. Dovoluji si upozornit na skutečnost, která je obsažena v bodu 31 tisku ústavně právního výboru v novém paragrafu 174A v odst. 1, kdy nejvyšší státní zástupce může do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná - to je v pořádku - nebo neodůvodněná usnesení nižších státních zástupců. Ve třetím odstavci tohoto nově navrhovaného paragrafu se hovoří, že nejvyšší státní zástupce poté bude prezentovat právní názor, s kterým je následně státní zástupce v prvním stupni vázán.
Obávám se, že slovíčko "neodůvodněné usnesení" je nesmírně široce definované. Nechci říkat, že je to logické vyústění tohoto rizika, ale v některých případech to může vést k tomu, že nejvyšší státní zástupce bude takto přímo zasahovat do některých rozhodnutí v prvním stupni. Právě proto, že jeho stanovisko má být závazné pro státního zástupce v prvním stupni, dovoluji si podat právě pro odstranění těchto rizik pozměňovací návrh, který by slovo "nebo neodůvodněná" vypustil. Odstavec 1 by zněl: "Nejvyšší státní zástupce může do dvou měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců." To je druhý pozměňovací návrh, který podávám.
Třetí pozměňovací návrh se týká vládního návrhu. Má vztah k třetí části zákona o Policii České republiky. Navrhuji v článku 5 doplnit za bod 12 nový bod 12a, který zní: V § 47A odst. 3 se v první větě za slovo "Policie" vkládají slova "nebo zpravodajských služeb".
Avizuji, že tato část pozměňovacího návrhu bude mít vztah k Bezpečnostní informační službě, na kterou se v rámci nové koncepce trestního řádu a novely, ale především tzv. euronovely zákona o policii poněkud zapomnělo.
První návrh, který jsem uvedl, vychází z tzv. euronovely zákona o Policii České republiky, zákona č. 62/2001 Sb., která umožnila policii získávat informace potřebné pro plnění svých úkolů od dalších subjektů. Zákon o policii tím reagoval na zásadní změny v právní úpravě ochrany osobních údajů a nakládání s nimi a s informacemi obecně. Nezohlednil stejné potřeby zpravodajských služeb. Policie České republiky je oprávněna při sledování osob a věcí žádat v rozsahu potřebném pro plnění svých úkolů informace od právních a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost, dále data související s poskytováním telekomunikační služby, přičemž tyto právnické a fyzické osoby jsou povinny žádosti policie vyhovět za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
Vzhledem k tomu, že policie spolupracuje se zpravodajskými službami, je podle mne nezbytné, aby při plnění takových úkolů měly stejná oprávnění i zpravodajské služby a mohly vyžadovat při plnění konkrétního úkolu informace stejně jako policie.
Druhý pozměňovací návrh je k bodu 13. V § 53 se dosavadní text označuje jako odst. 1. Doplňuje se odst. 2, který zní: Na základě dožádání k tomu oprávněného státního orgánu může policie zabezpečovat činnosti související s vydáváním krycích dokladů a krycích prostředků a sledování.
Odůvodnění tohoto návrhu. Předložené znění § 53, které je obsaženo ve sněmovním tisku 785, umožní Policii České republiky provádět na základě dožádání zpravodajských služeb jako oprávněného státního orgánu technické zabezpečení při používání zpravodajské techniky. Takovéto opatření je za účelného využití technických prostředků, kterými policie disponuje, určitě vhodné a efektivní.
Původní vládní návrh nepostihuje další oblast potřebné spolučinnosti policie a zpravodajských služeb, a to krycí doklady, krycí prostředky a sledování. Z toho důvodu navrhuji ustanovení § 53 zákona o policii rozšířit tak, aby policie mohla na základě dožádání zpravodajské služby zabezpečovat činnosti související s vydáváním krycích dokladů, krycích prostředků a se sledováním. Toto ustanovení není koncipováno jako povinnost policie, ale jako součinnost policie, která bude respektovat její momentální možnosti. Přijetím tohoto pozměňovacího návrhu by mohly zpravodajské služby využít podpory policie při zabezpečení některých specifických činností náležejících do jejich zákonné působnosti.
Domnívám se, že rozšíření ustanovení § 53 odst. 2 současně sleduje efektivnější nakládání s prostředky státního rozpočtu.
Další pozměňovací návrh II k vládnímu návrhu zní:
Za část 7 se vkládá nová část 8, která zní: Část 8, změna zákona o Bezpečnostní informační službě.
Č. 9. Zákon č. 158/1994, o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a zák. č. 155/2000 se mění takto:
1. V § 1 se na konci doplňuje nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a zní: Odst. 3. Na základě žádosti - odkaz 1a - Bezpečnostní informační služby - jsou orgány veřejné správy povinny poskytnout jí nezbytnou pomoc a informace, které uchovávají v souvislosti s plněním úkolů veřejné správy. Odkaz 1a, § 11 zák. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.
Odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. BIS je oprávněna v rámci své působnosti žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány, ale v souvislosti s vykonáváním a plnění úkolů veřejné správy. Proto se domnívám, že by bylo vhodné, pokud máme takto rozpracované některé zákony, udělat touto dílčí novelou zakotvení povinnosti orgánů veřejné správy na základě žádosti BIS tuto pomoc a informace poskytnout.
V § 13 se za odst. 2 vkládá nový odst. 3, který zní: Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře požadovat vložení a vyjmutí potřebných údajů do informačních systémů vedených podle zvláštních zákonů včetně jejich změn. Tyto údaje se zvlášť neoznačují a ani se nevedou odděleně od ostatních údajů, pokud to Bezpečnostní informační služba nepožaduje. Správní úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny provést požadované úkony BIS, případně jí poskytnout jinou součinnost.
Dosavadní odst. 3 a 4 se označují jako odst. 4 a 5.
Návrh bych odůvodnil tím, že vzhledem k doporučení ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, které vyplývá z jeho usnesení č. 156 z tohoto roku, navrhuji obdobnou konstrukci řešení vkládání a vyjímání údajů do informačních systémů v souvislosti s vydáváním krycích dokladů tak, jak je to navrhováno v novele zákona 28391 Sb., o Policii České republiky. BIS je totiž oprávněna k plnění svých úkolů používat krycí doklady stejně tak, jak je mohou používat některé útvary Policie ČR. Myslím, že by bylo kontraproduktivní, aby nemohla využívat obdobného právního institutu.
III. Dosavadní části 8 až 10 se označují jako části 9 až 11 a články XI a XII se označují jako články XII a XIII vládního návrhu.
***