Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(11.30 hodin)

Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, ne že bych vašemu návrhu nerozuměl, protože tento návrh bychom mohli projednávat dnes až od 17.15 hodin, kdy už jsou interpelace, ale na úterý 22. 5. zde máme pevně zařazených již devět bodů a víte, že v úterý začínáme ve 14 hodin. Spíše bych se přikláněl k tomu, abyste se pokusil jej zařadit třeba zítra, protože je to druhé čtení, a pokud jej chceme doprojednat v rámci této schůze, může být problém s termíny, které nastanou z hlediska druhého a třetího čtení.

Poslanec Stanislav Němec: Právě proto, že zítra je to nereálné, dovolili jsme si tento návrh přednést.

Místopředseda PSP František Brožík: Dobře. Jen sděluji, že na úterý 22. května máme zařazené body 21, 22, 23, 7, 15, 42, 79, 80, 81 a 82. I když poslední čtyři body jsou změny v orgánech a volby, které mohou probíhat i po devatenácté hodině, tak bych doporučoval, aby váš bod byl zařazen za bod 42 jako sedmý pevně stanovený bod.

Rozuměli jsme všichni návrhu pana poslance Němce, který jsme částečně modifikovali společně?

Dám hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby bod č. 16, sněmovní tisk 832, byl projednáván v úterý 22. května jako sedmý bod odpoledního jednání.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 76 ze 116 přítomných hlasovalo 89 pro a 7 proti. Návrh byl přijat.

Budeme pokračovat ve schváleném pořadu bodem

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Pavel Dostál. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, já znám výhody krátkých parlamentních projevů, leč tato norma je svým obsahem natolik zvláštní a závažná, že vás budu muset také seznámit se způsobem, jak vznikla, a proto mi výjimečně odpusťte, že vás zdržím delší dobu.

Dovolte mi uvést návrh zákona, pro který jsme se snažili už předem nalézt široký konsensus. Všichni jistě víte, že jsme návrh postupně projednávali nejen v ministerské expertní komisi se zástupci církevních organizací, konkrétně České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí, ale také s osobnostmi z vysokých škol, z Akademie věd České republiky, ale také ve zvláštní vládní komisi, v níž byli zastoupeni poslanci všech parlamentních politických stran.

Konstatuji, že výhrady k tomuto návrhu, který nyní obhajuji, z členů vládní komise formuloval pouze pan poslanec Matulka z KSČM.

V této souvislosti musím vyjádřit lítost nad tím, že návrh, k němuž byl velmi poctivě hledán co nejširší konsensus, by měl být podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny projednáván ve druhém a třetím čtení nejdříve ve druhé polovině října tohoto roku. Říkám to proto, že opravdu nejde o zákon jednoduchý a že se obávám jeho posunování do doby blízce předvolební.

Návrh zákona, který předkládám k projednání Poslanecké sněmovně, má nahradit současnou právní úpravu, která od roku 1991 zaručuje vysokou úroveň náboženské svobody v naší republice, to je úroveň přinejmenším srovnatelnou s vyspělými demokratickými státy.

Nová právní úprava přináší změny, které však v žádném případě současnou úroveň náboženské svobody nesnižují. Jednou z nejvýraznějších změn, které nový zákon přináší, je liberalizace přístupu k získání postavení právnické osoby církvím a náboženským společnostem s malým počtem věřících. Chtěl bych v této souvislosti připomenout, že od doby, kdy byly známy základní rysy koncepce návrhu zákona, ustala kritika vysokého početního censu, který dělal 10 tisíc dospělých věřících pro získání postavení právnické osoby podle současné právní úpravy, která byla dokonce z několika míst označována jako diskriminační. Tato slova ovšem nebyla na místě, protože zkušenosti z postkomunistických zemí ukazují, že překotnost v této věci přinesla mnoho problémů, kterých jsme se zase my vyvarovali.

V současné době jsme ale již připraveni řešit tento problém přístupu k registraci nových církví a náboženských společností znovu.

Koncepce nového zákona umožňuje snížit početní census pro získání postavení právnické osoby církvím a náboženským společnostem s malým počtem věřících. Je to zejména proto, že byly formulovány podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností - všimněte si § 5 - které jsou formulovány tak, jak nám to umožňuje Listina základních práv a svobod. Jde jednak o ustanovení obdobná těm, která jsou v zákoně o politických stranách a hnutích, ale jde též o ustanovení, která by měla v maximální možné míře zabránit v registraci nebezpečným náboženským společenstvím. Tím mám na mysli různé sekty. Jsou to ustanovení, která vycházejí ze znalosti činnosti takových subjektů, jejich omezování osobní svobody osob, velmi často mladistvých, nejen formou psychického a fyzického nátlaku vedoucího k vytvoření závislosti na takovém společenství, ale též v tom, že obvykle své učení utajují a i svým věřícím je sdělují takzvaně po kapkách.

Návrh nového zákona vychází z rozlišení, co je náboženská svoboda jednotlivce, jak je zaručeno svobodné působení církví a náboženských společností při výkonu práva náboženské svobody a jak lze respektovat tradiční působení církví a náboženských společností v té části veřejné sféry, jakou je např. vězeňství či ozbrojené síly České republiky.

Především chci zdůraznit, že náboženské svobody jednotlivce jsou dány již Listinou, stejně jako svobodné působení registrovaných a neregistrovaných církví a náboženských společností, z čehož návrh zákona také plně vychází.

Získání postavení právnické osoby aktem registrace umožňuje církvím a náboženským společnostem zakládat podle tohoto i jiných zákonů církevní právnické osoby a další právnické osoby např. typu škol, nemocnic, charitativních zařízení, vstupovat do smluvních vztahů se třetími osobami, což znamená nejen uzavírat smlouvy hospodářského typu, ale případně uzavírat smlouvy o působení např. v nemocnicích a charitativních zařízeních jiných právnických osob, ale též se ucházet o finanční podporu např. v charitativní a obdobné činnosti.

***