(15.20 hodin)

(pokračuje Gross)

A ta myšlenka je, že nám tady v Česku začne působit německá policie a že to je něco nebezpečného. Asi tak to bylo ze všech poznámek patrné, ať už se to týkalo společných služeben, ať už se to týkalo společných akcí v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti, ať už se to týkalo spolupráce, respektive rozhodování na krajských článcích a jinde.

Chci zcela jednoznačně říci, že argumentace, která zde byla předvedena, která se opírala především o prováděcí úmluvu k Schengenským dohodám, která se týkala nebo opírala o argumentaci smluv platných v rámci Evropské unie, že je to argumentace, která prostě argumentuje o něčem jiném. Toto není smlouva, která naplňuje některý ze smluvních dokumentů Evropské unie, která by patřila k schengenskému systému. Toto je prostě bilaterální smlouva dvou států, které chtějí efektivně využít kapacitu svých bezpečnostních složek na své společné státní hranici. To není v rozporu s ničím a žádný schengenský dokument, žádný dokument Evropské unie nebrání tomu, aby sousední státy bilaterálně takové smlouvy sjednaly a takto fungovaly.

Například na německo-polské hranici už asi tři nebo pět let fungují společné služebny, některé na území Spolkové republiky Německo, jiné na území Polské republiky, a tam společně slouží ne policisté, protože ve Spolkové republice je to organizováno tak a v Polsku také jinak, ale tam společně slouží ochrana státních hranic Polské republiky a ochrana státních hranic Spolkové republiky Německo. Vykonávají společné hlídky, vykonávají společné pátrací akce. Poláci by měli možná z hlediska národní historie nejméně tytéž důvody býti nedůvěřiví vůči Spolkové republice Německo, jak to předvedl pan kolega Frank, ale v Polsku se to se žádným takovým problémem nesetkalo. Naopak po vyhodnocení po nějakých čtyřech pěti letech takového společného fungování se ukazuje, že společné vložení kapacit obou států do zajištění bezpečnosti na státních hranicích umožňuje větší standard zajištění bezpečnosti, větší standard zajištění ochrany státních hranic a větší standard při nejrůznějších bezpečnostních, ale i pátracích akcích.

Chtěl bych vaši pozornost upřít třeba nedávný případ, možná že jste to zaznamenali. Před týdnem nebo před deseti dny ve Spolkové republice Německo byla velká pátrací akce po asi jedenáctileté holčičce, která se ztratila. Bylo to v příhraničních okresech a pátrací akce probíhala tak, že asi 300 příslušníků policie a pohraniční stráže nebo pohraniční ochrany Spolkové republiky Německo vedlo pátrací akci. Jediné, kam mohli dojít, je na hraniční čáru. Pak když zjistili, že se ta holčička možná dostala na území České republiky, tak asi s dvoudenním zpožděním probíhala pátrací akce na území České republiky. Kdyby tato smlouva v té době již platila, tak taková pátrací akce bude probíhat společně bez sebemenších problémů, bez ohledu na to, aby se noha policisty, která pátrá po ztracené holčičce, zastavila na státních hranicích a nemohla pokračovat dále.

Prostě tvrdím, že ta smlouva je standardní. Není ale v rámci schengenského systému, není v rámci smluvního rámce Evropské unie. Je to bilaterální smlouva, která umožňuje oběma smluvním stranám lépe využít ty kapacity státu, které dává na zajištění ochrany a bezpečnosti v okolí státních hranic.

Jinak souhlasím s tím, co řekl pan kolega Frank, že případné dílčí věci a otázky si můžeme ujasnit při projednávání této smlouvy v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Věřím, že bez větších problémů bude tato smlouva obhájena, protože si skutečně myslím, že cíle, které jsou touto smlouvou sledovány, jsou cíle nanejvýš ušlechtilé.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi Grossovi. Pan zpravodaj má také slovo.

 

Poslanec Vojtěch Vymětal: Dovolte, paní místopředsedkyně, abych konstatoval, že v rozpravě vystoupil jediný poslanec a nenavrhl ani zamítnutí smlouvy, ani vrácení předkladateli k přepracování.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci. (Někdo se hlásí.)

Pane poslanče, pakliže je to procedurální připomínka, tak vám dát slovo mohu, ale k faktické poznámce ne.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, jak jej navrhl zahraniční výbor. Omlouvám se, toto hlasování je zmatečné, budeme hlasovat znovu.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan poslanec Exner.

 

Poslanec Václav Exner: Navrhuji také výbor pro obranu a bezpečnost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme tedy hlasovat nejprve o přikázání výboru zahraničnímu.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 92 a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 92 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 113 pro něj vyslovilo 109 a nikdo nebyl proti.

 

V hlasování pořadové číslo 93, které zahajuji, se ptám, kdo je pro přikázání tohoto návrhu brannému a bezpečnostnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 93 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 113 vyslovilo 66 a 38 bylo proti.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu a výboru pro obranu a bezpečnost.

 

Dalším bodem je

 

58.
Vládní návrh na vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky se sjednáním
Dodatku 2 k Memorandu o porozumění týkajícímu se systému spolupráce v oblasti
výzkumu a technologie v Evropě (SOCRATE), podepsanému dne 13. listopadu 2000
v Marseille, a při jeho provádění s aplikací ustanovení Dohody o postavení
Západoevropské unie, zástupců států a mezinárodního personálu,
podepsané v Paříži dne 11. května 1955
/sněmovní tisk 901/ - prvé čtení

 

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

 

Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážení poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně k projednání návrh na vyslovení souhlasu se sjednáním Dodatku č. 2 k Memorandu o porozumění týkajícímu se systému spolupráce v oblasti výzkumu a technologie v Evropě (SOCRATE) a s aplikací ustanovení Dohody o postavení Západoevropské unie, zástupců států a mezinárodního personálu při provádění tohoto memoranda.

Dodatek 2, kterým se Česká republika, Maďarsko a Rakousko staly účastnickými státy memoranda SOCRATE, podepsal předchozí ministr obrany Vladimír Vetchý v průběhu ministerského zasedání Západoevropské unie dne 13. listopadu 2000 v Marseille. Zároveň při této příležitosti předal úřadujícímu předsedovi Rady ministrů Západoevropské unie tzv. doprovodný dopis k memorandu SOCRATE, jehož prostřednictvím se Česká republika zavazuje aplikovat při provádění tohoto memoranda ustanovení Dohody o postavení Západoevropské unie, zástupců států a mezinárodního personálu, která byla sjednána dne 11. května 1955 v Paříži. Tato dohoda je standardní mezinárodní smlouvou o výsadách a imunitách a jako taková podléhá ve smyslu čl. 49 Ústavy České republiky schválení Parlamentem České republiky.

Přestože Česká republika nepřipravuje přístup k této mezinárodní smlouvě samotné, prostřednictvím doprovodného dopisu se zavázala k její částečné aplikaci. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby obě komory Parlamentu České republiky vyjádřily svůj souhlas jak se závazkem obsaženým v doprovodném dopisu, tak i s memorandem SOCRATE, v jehož rámci bude předmětná mezinárodní smlouva o výsadách a imunitách aplikována.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladimír Laštůvka.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP