(16.10 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Toto je tedy řešení, které vám navrhuji, o kterém na základě konkrétních rozpočtových čísel můžeme reálně diskutovat právě v onom červenci, nikoli nyní, nicméně - a vaším prostřednictvím, pan předsedo, si dovoluji upozornit pana poslance Fajmona, že v této sněmovně platí usnesení o zákazu používání mobilních telefonů - znovu tedy opakuji, ceterum autem censeo - rozpočtová rezerva není určena k pokrytí jakýchkoli dotačních titulů - dixi et salvavi animam meam.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan předseda vlády skončil latinsky, vidím, že budeme muset schválit další jednací jazyk v našem parlamentě, což bude novinka. Budeme dělat všichni zkoušky na poslance.
Chtěl bych se zeptat pana poslance Šustra, jestli chce doplnit tuto otázku, respektive vyspecifikovat ji tím způsobem, který nebude vyžadovat opakování argumentů, které zde teď zazněly. Prosím.
Poslanec Ladislav Šustr: Děkuji za slovo. Pane premiére, rozumím vašim argumentům, dva měsíce není problém počkat, kdyby se podařilo tuto věc udělat, neboť plošně se říká "šest plus" - je to pravda, bodově jsou s tím určité starosti.
Ale já bych měl ještě jeden námět, který byste třeba mohl zahrnout do svého rozhodování, a to je otázka čerpání 1,8 mld. na státní informační politiku ve vzdělávání. Tam se něco může stát - buďto laciněji nakoupíme, nebo se tam akce neuskuteční. Byl by tu tedy ještě tento možný zdroj. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Chce pan předseda vlády doplnit svou odpověď?
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Skončil jsem, pane předsedo, latinským citátem jedině z toho důvodu, že jsem odpovídal na interpelaci poslance strany lidové. Kdybych odpovídal například na vaši interpelaci, skončím anglickým citátem.
Nicméně v každém případě bych chtěl říci, že ona úvaha pana poslance Šustra je naprosto legitimní, jenže kdybychom se touto úvahou řídili, tak o oné zhruba 400milionové dotaci budeme rozhodovat ještě později, než jsem navrhl já, když jsem mluvil o červenci, a to z toho důvodu, že zda prostředky na státní informační politiku budou, nebo nebudou vyčerpány, budeme samozřejmě vědět někdy na podzim tohoto roku. Čili v takovém případě - ano, jsem vstřícnost sama - ale o tom opravdu reálně můžeme diskutovat až na podzim, a nikoli nyní.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane předsedo, já marně přemýšlím, v jakém jazyce promluvit na vás jako na reprezentanta sociální demokracie. Abych se vás nedotkl, že bych zvolil nějaký nevhodný jazyk, tak zůstanu raději u té češtiny. (Premiér Zeman: Ptydepe, pane předsedo, ptydepe.) - Ano, ptydepe, to by vyjadřovalo vaši politiku, to je velmi přesné.
V každém případě děkuji panu poslanci Šustrovi a jako druhý interpelující je pan poslanec Severa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Severa: Vážený pane premiére, dámy a pánové. Já si, pane premiére dovolím využít vaší dobré nálady a toho, že přetékáte vstřícností, což mě naplňuje optimismem, že dostanu odpověď na otázku, která se opakuje, a opakuje se proto, že platí známé "důvěřuj a prověřuj".
Před nějakým časem jsem se vás ptal, jaký je podíl vozů české provenience v parku služebních vozidel, a dostal jsem od vás odpověď. Ta odpověď odpovídala zhruba vašemu tvrzení, že podporujete český průmysl - o nějaké procento bylo těch vozů české výroby více. Proto se po určitém čase ptám, jaký je stav dnes, jestli nedošlo k nějaké změně a do jaké míry stále plníte to, co jste řekl, a jestli existuje stále ten poměr ve prospěch vozů české provenience.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hovoří pan ministerský předseda.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče Severo, než začnu tentokrát pro změnu dejme tomu v new speaku odpovídat na vaši interpelaci, dovolte mi, abych vysoce ocenil vaši klasickou vzdělanost, která se projevila tím, že jste citoval heslo "důvěřuj, ale prověřuj".
Dovolte mi, abych navázal na toto heslo a ocitoval vám v souvislosti s jeho uvedením nádhernou báseň, která byla před 15 lety uveřejněna v deníku Práce a která zní: "Ze všech stran země delegáti sjíždějí se na XV. sjezd. Slunko jim k tomu cestu zlatí a též je vítá město měst. Žádný strom do nebe nevyroste, důvěřuj, ale prověřuj. Toť Gottwaldovo heslo prosté, a tomu vždycky důvěřuj!" (Veselost ve sněmovně.)
Kromě toho, že tato báseň dosahuje kvalit Cimrmanova absolutního rýmu, prozrazuje vaši podvědomou politickou orientaci v době, kdy jste úpěli v Národní frontě, která nyní vyvřela na povrch. (Veselost v sále.)
A nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k věcnému obsahu vaší interpelace.
Milý pane poslanče Severo, i když uznávám, že je to intelektuálně náročný výkon, přesto vás prosím, abyste pochopil, že máte-li kupovat pro vládní úřady české reprezentační vozy, musíte mít především co kupovat. Kde nic není, ani čert nebere.
Sděluji vám tedy následující fakta. I když rád jezdím svou sedm let starou tatrovkou, a doufám, že v ní budu jezdit ještě ten rok, který mi zbývá do ukončení politické kariéry, vím, že díky vývoji v Tatře Kopřivnice jako celku i v Tatře Příbor, který tyto vozy vyráběl, byla výroba Tater zastavena už před několika lety, a to i tehdy, když vláda a vládní úřady nabízely objednávky. Ale buďme objektivní a pochopme, že když to objednává jenom vláda a když to není ochoten si objednat nikdo jiný, tak se prostě tato výroba nevyplatí. Pokud mě chcete seznámit s tím, jak odebírat vozy, které se nevyrábějí, s velikým zájmem si vaši radu vyslechnu.
Když jsme tedy zjistili, že tato výroba byla zastavena, obrátili jsme se na Škodu Auto. A já tento podnik, který je jinak opravdu mimořádně úspěšný, nechci pomlouvat, ale musím konstatovat, že ve variantě, která se jmenovala Škoda Octavia Long, jsme byli hluboce zklamáni. Tato Škoda Octavia Long se lišila od normální Škody Octavia o 8 cm délky. Při předvádění se tedy ukázalo, že se do ní spolehlivě vejde pouze pan ministr Grégr. (Veselost.)
Nicméně ministři jsou ochotni pro českou značku leccos vytrpět. Leč když jsme si ji objednali, tak jsme zjistili, že zaváděcí cena prvních dvou vozů byla 810 000 Kč. My jsme oba dva tyto vozy zakoupili Úřadem vlády České republiky právě proto, že jsme chtěli splnit vámi uvedený slib. Později jsme dokoupili další tři vozy téhož provedení, tedy o těch darebných 8 cm delší, a ty už ovšem stály 900 000 Kč. Pak nás Škodovka "natáhla" na 1 milion. My jsme si je přesto objednali, a Škoda Auto nám je nebyla schopna dodat. Víte proč, pane poslanče? Proto, že nedošlo z podobných důvodů jako u těch tatrovek k náběhu na sériovou výrobu a každý vůz byl vyráběn ruční montáží.
***