(14.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Za prvé - bod 1 lze nazvat postupné vyrovnávání rozdílů mezi různými zřizovateli škol a školských zařízení ve vzdělávacím systému. Cesta k tomuto záměru zcela nepochybně vede přes sjednocování pravomocí všech zřizovatelů. Pokud totiž chceme mluvit o rovnocenných podmínkách pro všechny účastníky vzdělávání, je elementárním předpokladem, že se budou řídit stejnými pravidly a podléhat stejnému režimu.
Bod číslo 2 je založen na rozumném vyvážení a dělbě pravomocí v celém vzdělávacím systému, což dnes podle mého názoru chybí. Ačkoliv reforma veřejné správy byla velmi často zaklínána slovy decentralizace a subsidiarita, paradoxně vytvořila model, kdy je do jednoho místa soustředěn mnohem větší počet rozhodovacích úkonů, než tomu bylo dříve. Navzdory mnoha ujištěním se chod věcí veřejných vzdálil od občana a tím komplikuje jeho možnost účinně vstupovat do záležitostí, které se jej bytostně týkají. Přesun pravomocí ve školství z okresu na kraj budiž toho dokladem, neboť záležitosti každé mateřské a základní školy, které jsou svou povahou jednoznačně lokální, bude muset řešit v budoucnu vzdálený krajský úředník.
A konečně bod číslo 3, poslední, ten jsem označil jako posílení významu obcí a komunální politiky. Na obce byly totiž před více než deseti lety naloženy v oblasti školství velké povinnosti. Bohužel ale s těmito povinnostmi nešly ruku v ruce také optimální pravomoci. Jinými slovy obce nedostaly ze zákona možnost dostatečně ovlivňovat to, co musí platit ze svých rozpočtů. To lze chápat jako jistý druh nedůvěry vůči komunální politice, který ovšem není a podle mého názoru ani nemůže být oprávněný. Právě většina politiků na této úrovni dokázala v drobné, mravenčí práci a každodenním styku s občany, že obce jsou kompetentním, zaběhnutým a kvalitním článkem tohoto státu. To je také důvod k tomu, abychom jim důvěřovali a abychom je dostatečně vybavili při jejich zodpovědném rozhodování.
Toť vše, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana zpravodaje Pícla.
Poslanec Václav Pícl: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, skupina poslanců zastoupená předkladatelem poslancem Waltrem Bartošem předložila sněmovně návrh novely zákona o státní správě a samosprávě ve školství, tisk 791. Náš výbor projednal tento návrh a vydal 27. března usnesení doručené poslancům jako tisk 791/2 v tomto znění: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu nedoporučuje schválit poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k tomuto nesouhlasnému stanovisku byla podána i skupinou poslanců oponentní zpráva, která je uvedena jako tisk 791/3. Tak jak již uvedl předkladatel, navrhuje skupina poslanců změnit úpravu zákona přijatou v loňském roce, kde ředitele škol a školských zařízení zřizovaných obcí jmenuje a odvolává orgán kraje v přenesené působnosti se souhlasem obce, na systém opačný, podle kterého by ředitele škol a školských zařízení jmenovala obec se souhlasem kraje v přenesené působnosti.
Platnému systému poslanecký návrh vytýká velmi centralistický model řízení školství, kdy veškerá pravomoc ke školství je soustředěna na úroveň krajů, a upozorňuje na to, že došlo k prodloužení vzdálenosti mezi obcí a krajem, čímž se zmenší znalost lokální problematiky a tím i možnost reagovat na konkrétní potřeby zřizovatelů a potřeby škol. Velmi častým argumentem pro nepřijetí tohoto návrhu, který se ozývá nejen z řad poslanců, ale zejména z řad pedagogické veřejnosti, je obava z oslabení autonomie škol a možného nežádoucího zasahování lokální politiky do chodu škol. Stejně tak jako k předchozímu návrhu novely je i v tomto případě stanovisko vlády nesouhlasné, doručené jako sněmovní tisk č. 791/1. Navrženou právní úpravu považuje vláda za nadbytečnou, neboť v současné době předkládá Poslanecké sněmovně návrh nového školského zákona, kterým mimo jiné nahradí stávající zákon.
Vážené kolegyně, kolegové, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Píclovi. K tomuto tisku jsme obdrželi oponentní zprávu menšiny výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zpravodajem je poslanec Petr Mareš. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Mareš: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k apelu na rychlost projednávání jednotlivých bodů vás nebudu zdržovat argumenty ve prospěch předloženého návrhu zákona. Koneckonců bylo by to pouze variantou na to, co zde vyslovil můj spolupředkladatel pan kolega Bartoš.
Chtěl bych vás pouze seznámit s tím, že menšina, osm členů výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, přijala usnesení, ve kterém vyslovuje nesouhlas s většinovým usnesením výboru a navrhuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, tisk 791.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Marešovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které - teď snad mám dobře, že pan poslanec Brousek se hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, když přišel z vlády do sněmovny sněmovní tisk 871, velký školský zákon, a já jsem si ho prostudoval v části, která se týká jmenování a odvolání ředitelů škol zřizovaných obcemi, byl jsem velmi překvapen. Vláda totiž se sněmovním tiskem 791, to je ten, který teď projednáváme, vyjádřila nesouhlas, ale v § 196 odst. 10 návrhu školského zákona je prakticky stejná dikce jako v tisku 791, lišící se pouze v tom, že kromě obcí určuje stejný režim i pro svazky obcí a nevyžaduje výběrové řízení. Verze jmenování a odvolání ředitelů (škol a školských zařízení ?) zřizovaných obcemi je v návrhu školského zákona, sněmovní tisk 881, který budeme projednávat jako další bod, ještě tvrdší, než je navrhováno v nyní projednávaném tisku. Důležité je, že princip jmenování a odvolání ředitelů obcemi u škol zřizovaných obcemi je v obou návrzích totožný.
Cituji z vyjádření vlády k tisku 791: "Vláda se neztotožňuje s názorem předkladatelů návrhu zákona, že dosavadní právní úprava představuje centralistický model řízení školství a že kraje budou mít menší znalost lokální problematiky a tím i omezenou možnost reagovat na konkrétní potřeby zřizovatelů, potřeby škol. Naopak je toho názoru, že nadhled krajů a jejich erudovaný přístup při jmenování ředitelů škol a školských zařízení a stanovení jejich platů umožní vybírat kandidáty ze širší nabídky a objektivněji hodnotit výběr kandidátů a na ředitele škol a školských zařízení uplatňovat náročnější kritéria v odborném vedení škol a školských zařízení a v hospodaření se svěřenými státními prostředky a vyvarovat se nežádoucích a neodůvodněných disproporcí v odměňování."
A nyní pro srovnání, abyste viděli, že to, co jsem říkal, je skutečně pravda, znění § 196 odst. 10 navrhovaného školského zákona, sněmovní tisk 881: Za desáté, obec nebo svazek obcí jmenuje a odvolává s předchozím souhlasem kraje v přenesené působnosti ředitele jimi zřízené právnické osoby.
Asi všichni cítíme, že slova "v přenesené působnosti" nebo "svazek obcí" a "vypuštění výběrového řízení" jsou věci, které se dají změnit ve druhém čtení zákona. Ale princip jmenování ředitelů je stejný. Vyjádření vlády k tisku 791 v této části je však diametrálně odlišné. Proč asi? Získala vláda nové informace a změnila názor? Nebo trpí ministerstvo školství, popřípadě celá vláda nějakým druhem schizofrenie, nebo je znění školského zákona předvolebním bonbonkem pro starosty?
Ať je motivace vlády jakákoliv, já pevně věřím, že náš návrh je správný a systémový. A proto vás žádám o jeho propuštění do třetího čtení a v něm následné schválení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Paní poslankyně Svobodová.
Poslankyně Alena Svobodová: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v prvním čtení jsem vyslovila důvody, proč se domnívám, že je třeba v současných podmínkách zachovat stávající právní úpravu. Svůj názor jsem nezměnila.
***