(10.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Podstatnou součástí debaty byla i otázka pozice tohoto služebního zákona v rámci ostatních služebních zákonů a v rámci zákonů o veřejné správě jako celku. Chci sněmovně sdělit, že vláda projednala asi před 14 dny harmonogram a znovu projednala legislativní plán vlády, který jasně říká, že v říjnu t. r. bude předložen závěrečný zákon celé série, který tu sérii v současné době asi pěti služebních zákonů završí závěrečným zákonem, který vyřeší modul veřejné správy mimo státní správu v úzkém vymezení ústavou, tak jak ji úzce vymezuje ústava. Tím bude vytvořen komplex provázaných zákonů, které budou schopny vytvořit moderní předlohu a moderní situaci v naší státní a veřejné správě a v systému zaměstnanců státu, tak jak je tento systém postupně a organicky vytvářen od roku 1990.
Jsem přesvědčen, že čas, který jsme věnovali debatám, byl čas, který byl mimořádně užitečný, že osvětlil některé přístupy, vyjasnil celou řadu sporných věcí a v některých situacích, a to nikoliv nevýznamných, přesvědčil mne jako předkladatele, že je třeba se dát jinou cestou, než byla původně zamýšlena.
Předloha je tedy připravena, základní politická debata o její struktuře proběhla, a jsem přesvědčen, že má smysl tento zákon projednat, postoupit do druhého čtení a zabývat se některými dalšími, detailnějšími úlohami, protože jakkoliv je tato norma zdánlivě technickou, je normou mimořádně významně modernizující současný systém politické demokracie v České republice a také je normou, která má významný mezinárodněpolitický dopad.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech neboli tzv. služební zákon má určitým způsobem odstranit nedostatky současného stavu. Zároveň chci zdůraznit, že je to zákon, který úzce souvisí s naší integrací do Evropské unie.
Je pravda - a k tomu se pak vyjádřím i v rámci obecné rozpravy - že je určitý problém i se situací v oblasti zastupování zaměstnanců, tak jak to vnímají odborové centrály nejenom české, ale i v rámci mezinárodních vztahů.
Dosavadní pracovněprávní úprava zaměstnaneckých poměrů zaměstnanců v ministerstvech a správních úřadech nevyhovuje požadavkům společnosti a státu. Z formálně právních důvodů článek 79 odst. 1 Ústavy České republiky stanoví, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. Takový zákon dosud nebyl přijat. Je to dluh, který tímto splácíme.
Z věcných důvodů. Personální vybavení ministerstev a správních úřadů významně ovlivňuje jejich fungování. Lze konstatovat, že práce zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech je podceňována a někdy také určitým způsobem znevažována. Převládá názor vyplývající též z nedobrých zkušeností, že tzv. státní úředníci v podstatě mnoho nepracují a moc toho ani neumějí. Podceňuje se skutečnost, že být dobrým tzv. státním úředníkem nebo byrokratem vyžaduje odbornou průpravu, dlouhodobé zapracovávání a získání potřebných zkušeností.
Státní správa zatím není v České republice považována za stabilizující prvek, který by neměl být ovlivňován výsledky voleb. Z pohledu politických stran se na určitá funkční místa nahlíží jako na určité vlastnictví, které si lze rozdělit. Místa ve státní správě obsazovala politická strana, která vyhrávala volby, apod. Je potřebná odpolitizace státní správy.
Zaměstnaneckým vztahům zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech chybí jednotná organizace a řízení, organizace dalšího vzdělávání, posílení akceschopnosti, fungování státní správy, a tím zlepšení služby veřejnosti, její nestrannosti, zachovávání věrnosti státu, vymezení určité politické nezávislosti zaměstnanců a dosažení potřebné míry stability zaměstnaneckých vztahů.
Dále některé činnosti, za které ministerstva, popřípadě jiný ústřední orgán státní správy podle zákona nesou odpovědnost, nejsou dostatečně strukturálně ani personálně zajištěny. Například v přípravě návrhů zákonů a dalších vládních materiálů jsou mnohdy za úplatu zadávány jiným subjektům komerčního charakteru. Systém odměňování založený zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech nevyhovuje požadavkům odměňování ve státní službě, protože odměňování je ve značné míře závislé na subjektivním posuzování náročnosti práce a nároková složka platu není vždy dostatečně vysoká.
Z hlediska mezinárodního kontextu vybudování konsolidované státní správy zabezpečené právní úpravou státní služby je nedílným požadavkem úspěšného vstupu do Evropské unie. V pravidelné zprávě za rok 2000 Evropská komise o České republice v přípravě právní úpravy státní služby uvádí, že přístupové partnerství 1999 stanovilo jako jednu z krátkodobých priorit přijetí a implementaci zákona o státní službě, jakož i výcvik státních úředníků. Ačkoliv priority přístupového partnerství týkající se výcviku státních úředníků jsou částečně plněny prostřednictvím řady vládních iniciativ, požadavek týkající se přijetí zákona o státní službě nebyl dosud naplněn.
Vláda ve svém prohlášení z roku 1998 identifikovala zákon o státní službě jako jeden ze svých nejdůležitějších cílů, kterého mělo být dosaženo do poloviny volebního období, to je do konce roku 2000. Návrh zákona je schválen vládou a je předložen této sněmovně. Vzhledem k problémům se získáním politické podpory pro tento zákon bylo několikrát oddáleno jeho projednávání v prvním čtení.
Hlavní zásady použité při tvorbě služebního zákona. Služební zákon má být koncipován jako nástroj státu, jehož prostřednictvím se má zlepšit výkon státní správy, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti. Formálně právním východiskem je článek 79 odst. 2 Ústavy České republiky. Zákon se musí vztahovat na určité zaměstnance v ministerstvech a jiných správních úřadech, kteří se stanou státními zaměstnanci. Při této příležitosti chci připomenout, že je v přípravné fázi zákon o zaměstnancích ve veřejných službách. Zákon se nebude vztahovat na orgány, které podle zvláštních zákonů nejsou součástí moci výkonné. Zaměstnanecký vztah bude založen k České republice, tedy ne k ministerstvu či správnímu úřadu. Státní službu bude nezbytné jednotně organizovat, řídit, kontrolovat a oddělit od politického vlivu.
***