(10.10 hodin)
(pokračuje Štrait)
Některé věci nepovažuji za správné. Například správce konkursní podstaty - ale říkám, že fakta se velice těžce zjišťují, to není možná ani na sto procent pravda - má takových kauz třeba 12. Těžko může správce konkursní podstaty plnit své povinnosti. Proč tedy soud to dává jednomu nebo preferuje některé správce konkursní podstaty?
Dále - jak píšu - nemohu souhlasit s tím, že továrna prosperuje. Slévárna prosperovala i dřív. Pokud jde o strojírnu, jde o pouhé přežívání soudě z čísel, která mám samozřejmě k dispozici. Pokud jde o to, že tam píšete, že prodávají nemovitosti, to je ten zmíněný hotel na náměstí v Týništi. Protože jsem odtud, tak to znám. Ještě pak prodali také autobus. To není žádné veliké terno.
Na odpovědi nejvíce vítám to, že přece jen legislativa v oblasti úpadkového práva, jak říkáte, bude pracovat, a i když to třeba Týništi už nepomůže, možná že to prospěje jiným.
Pane předsedající, dovolte, abych v této souvislosti navrhl usnesení, že nesouhlasím s odpovědí pana ministra.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Pan ministr chce také ještě jednou zareagovat.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, zareaguji jenom proto, abych vás přesvědčil, že není důvodu nesouhlasit s mou odpovědí. Panu poslanci kdykoli doložím - a to je údaj ze spisu - že je podnik provozován jako celek. To, jestli je provozována jedna výroba nebo není provozována druhá výroba, to z hlediska správce konkursní podstaty a kontroly dohledací činnosti soudem je věc druhá.
Informace, které já mám ze spisu, říkají, že z obchodní činnosti - jak jsem říkal - činily tržby do konkursní podstaty v roce 2000 135 milionů. Ne z prodeje nemovitostí, ale z obchodní činnosti. To za prvé.
Za druhé - vaše výzva, jestli tento správce nebo jiný správce má mnoho jiných konkursních řízení, by měla svůj smysl, kdyby byla uvedena v konkrétních souvislostech. Z obsahu spisu, jak jsem ho osobně zkontroloval, jsem nespatřil žádné nedostatky v dohlédací činnosti soudu. Znovu naléhavě upozorňuji, že práce správce konkursní podstaty je zde mimořádně složitá proto, že v dalších čtyřech konkursech běžících mimo vymáhá pohledávky náležející do této konkursní podstaty. Toť vše.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Návrh na usnesení zazněl od pana poslance Štraita, a to nesouhlasné stanovisko s odpovědí pana ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Na žádost z pléna vás opět odhlašuje a žádám vás o novou registraci. Budeme hlasovat.
"Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci pana Jaroslava Štraita."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 297 z přítomných 95 poslanců bylo pro 21. Proti 60. Návrh nebyl přijat. Tím končím projednávání této interpelace.
Přistoupíme k posledním dvěma interpelacím, které jsou na pana ministra vnitra Stanislava Grosse. Ten odpověděl na interpelaci poslance Ivana Langera ve věci hospodaření Ministerstva vnitra. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 915. Otevírám rozpravu. Vidím, že pan místopředseda se řítí k řečništi. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, jak již pan předsedající avizoval, dne 27. března tohoto roku jsem se obrátil na ministra vnitra Stanislava Grosse s písemnou interpelací, podnětem, pro jejíž sepsání byla (důvodem?) zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zabýval hospodařením Ministerstva vnitra za období 1998 až do první poloviny roku 2000. Z výše uvedených faktů vyplývá, že se jedná o období, ve kterém pan ministr nepůsobil ve své funkci, tudíž nemůže být přímo kritizována za nedostatky, které Nejvyšší kontrolní úřad zjistil. Já také tento druh kritiky na pana ministra nevznáším a nemohu ho vinit za něco, za co přímo odpovědný nebyl on, nýbrž jeho předchůdce pan Václav Grulich.
Ve své interpelaci jsem položil panu ministrovi šest otázek. Zajímala mě především problematika prodeje téměř 1400 osobních automobilů z majetku Ministerstva vnitra, zajímala mě problematika podmínek, za kterých Ministerstvo vnitra pronajímá své nemovitosti, resp. jejich některé části. Zajímá mě především myslím velmi zajímavé téma - otázka systému placení a odměňování znaleckých posudků, které Ministerstvo vnitra využívá. Samozřejmě mě logicky zajímalo, jaké konkrétní organizační a personální závěry ministr vnitra Stanislav Gross z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu vyvodí.
Myslím si, že to je jediné, co může a co by měl a co de facto musí ministr v této věci učinit. Jak jsem řekl, přímo odpovědný za nedostatky, které jsou nesmírně vážné, odpovědný není, nicméně čelí jasným sdělením Nejvyššího kontrolního úřadu, že hospodaření Ministerstva vnitra není v pořádku, jsou v něm přítomny závažné nedostatky, které jsou jednak systémového, jednak personálního charakteru. Je tedy povinností ministra vnitra na to zareagovat. Proto také otázka na něj zněla, jaké konkrétní organizační a personální závěry vyvodíte ze šetření Nejvyššího kontrolního úřadu.
Pan ministr mi odpověděl dne 27. dubna poměrně obsáhlou odpovědí, ve které popisuje jednotlivé okolnosti, vysvětluje jednotlivá témata, odpovídá na jednotlivé otázky, nicméně vedle velkého objemu informací se nevěnuje především tomu konkrétnímu potřebnému, co by měl a na co jsem se de facto tázal. Ani jedna z odpovědí neobsahuje žádnou zmínku o konkrétním opatření systémového nebo personálního charakteru, které on inicioval, které jeho ministerstvo přijalo. Jeho odpovědi jsou ukončeny vždy konstatováním "jsou činěna metodická a kontrolní opatření, aby opakování těchto věcí již bylo vyloučeno, je připravován soubor opatření metodických i kontrolních, která by zabránila opakování těchto případů, a v případech, kdy bylo zjištěno zavinění konkrétních pracovníků, budou nebo již byla učiněna finanční, popř. personální opatření".
Myslím si, že logická otázka zní - a proto jsem také vyslovil nesouhlas s odpovědí pana ministra - jaká konkrétní opatření ministerstvo přijímá, jací konkrétní pracovníci, kdy, kdo a jakým způsobem byli potrestáni za pochybení, která byla nalezena.
Pro vaši informaci - chci připomenout jen jednu z problematik, které se šetření Nejvyššího kontrolního úřadu týká, a o je tzv. výplata odměn soudním znalcům. Podle výsledku šetření Nejvyššího kontrolního úřadu vykazovala Správa Policie Severomoravského kraje např. počty hodin na zpracování posudků u tří soudních znalců v roce 1998 18 až 24 hodin. Znamenalo to, že tito soudní znalci pracovali 18 až 24 hodin denně v průměru na vypracování některého soudně znaleckého posudku.
***