(Jednání opět zahájeno ve 14.18 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v jednání Poslanecké sněmovny.
Dalším bodem, který byl pevně zařazen jako první bod dnešního odpoledního jednání, je
54.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů
/sněmovní tisk 808/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dne 5. června loňského roku byl na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN otevřen k podpisu Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů. Vláda vyslovila ve svém usnesení č. 862 z 30. srpna 2000 souhlas s podpisem protokolu a doporučila prezidentovi, aby jej po vyslovení souhlasu Parlamentem ratifikoval.
Smyslem protokolu je posílit mezinárodněprávní ochranu dítěte v ozbrojených konfliktech, jelikož stávající standard 15 let stanovený Úmluvou o právech dítěte již nebyl mezinárodním společenstvím považován za dostačující. Protokol zvyšuje věkovou hranici pro účast v ozbrojených konfliktech ve třech oblastech:
Za prvé pro přímou účast v bojových akcích. Zde jsou státy povinny přijímat všechna proveditelná opatření, aby zabránily osobám mladším 18 let přímo se účastnit bojové akce.
Za druhé v oblasti povinného povolávání do ozbrojených sil, kde se podařilo stanovit úplný zákaz povolávání pro osoby mladší osmnácti let.
Za třetí, státy se v protokolu zavazují zvýšit věkovou hranici dobrovolného povolávání dětí do ozbrojených sil státu. Státy tedy mají při ratifikaci či přístupu učinit závazné prohlášení stanovující minimální věk, při jehož dosažení je povoleno dobrovolné převzetí branné povinnosti. Vzhledem k navrženému usnesení zahraničního výboru Poslanecké sněmovny vím, že si toho poslanci jsou vědomi.
Protokol rovněž stanoví, že ani ozbrojené skupiny odlišné od ozbrojených sil státu, jako např. gerily či jiná povstalecká hnutí, by neměly povolávat a používat v bojových akcích osoby mladší osmnácti let.
Do dvou let po vstupu v platnost je každý smluvní stát povinen předložit Výboru pro práva dítěte zprávu o opatřeních, která přijal za účelem implementace závazků ve smlouvě obsažených. Následně pak smluvní státy rozšíří zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte o informace k plnění protokolu.
Pokud jde o soulad českého práva s protokolem, zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech, tedy branný zákon, zajišťuje bezvýhradné plnění všech povinností stanovených protokolem, neboť vylučuje jak povinné, tak dobrovolné převzetí branné povinnosti před dosažením 18. roku věku.
***