(9.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Tato situace je zhoršením stavu, který už u nás byl, který se osvědčoval a který nečinil žádné zvláštní potíže. My jsme proti tomu, aby volby byly řízeny jenom státními úředníky. Státní úředníci jsou pod silným vlivem a závislostí na politické reprezentaci státu, jak je vyjádřena také v jednotlivých územích, například na okresních úřadech. Samozřejmě že se to může týkat i dílčích politických reprezentací například na krajských úřadech, které mohou nepříznivým způsobem ovlivňovat průběh voleb.
Byla tady už zmínka o kontrole volebního procesu. Skutečně bych doporučoval panu poslanci Martínkovi, aby prostudoval, co vlastně znamená kontrola volebního procesu. Rozhodně kontrola volebního procesu není vyčerpána tím, že kdokoliv sedí u počítačové stanice, u internetu, a sleduje průběh voleb, sčítání hlasů, účast a některé další věci. Zákon předpokládá, že řešit všechny stížnosti, které se týkají techniky a organizace voleb, budou jenom státní úředníci, resp. lidé jimi určení na úrovni krajského nebo okresního úřadu. I když se správně požaduje, aby tito lidé měli příslušné školení a aby to bylo prokázáno příslušným dokumentem, přesto není možné vyloučit jejich zainteresovanost, jejich zaujatost pro určitou volební stranu, nebo prostě nekompetentnost, přestože získali příslušný dokument. Kromě toho dneska zákon nepředpokládá stížnosti mimo otázku techniky a organizace voleb, ale takové stížnosti se ve volebním procesu vyskytují. Jsou to stížnosti, kde je politický podtext, a takové stížnosti řešit státním úředníkem je vždy problematické.
Já k tomu dodám, že zákon nepředpokládá například ani to, co máme v zákoně o volbách do Parlamentu ČR, totiž zákaz agitace ve volební místnosti a v jejím okolí, a kontrola například chování z tohoto hlediska, dokonce přímo ve volební místnosti, je tím pádem znemožněna, protože fakticky je zákonem povolena a úředník nemá ani důvod, aby nějak zasahoval, když k takové věci dojde.
Ještě upozorním v této souvislosti na to, že zastoupení volebních stran ve volební komisi je standardní požadavek. Připomenu například část tzv. Bukurešťské deklarace, kterou přijalo Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě 10. července loňského roku, kde ve zvláštní části týkající se Běloruska se například konstatuje, že - a nyní cituji - "Parlamentní shromáždění žádá kompetentní běloruské autority, aby zajistily průhlednost volebního procesu, který znamená mezi jiným silný status pro pozorovatele a členství opozičních stran a nezávislých nevládních organizací ve volebních komisích na všech úrovních".
Připomenu to, co jsem už jednou v této Poslanecké sněmovně říkal, že mezi autory této rezoluce byl vedoucí české delegace v Parlamentním shromáždění poslanec naší vládní strany Petr Šulák. Takové umístění pozorovatelů a zástupců volených stran ve volebních komisích bylo ve volbách, které přesto v Bělorusku nebyly uznány jako demokratické, povoleno. Upozorním, že stejné požadavky měl Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě také při volbách, při kterých jsem byl pozorovatelem v Gruzii, v Arménii, v Albánii i na Ukrajině a v Chorvatsku, a že všechny tyto země reagovaly ve svých volebních zákonech dodatečně na to, aby zastoupení všech volebních stran a také nezávislých pozorovatelů ve volebních komisích na všech stupních bylo zajištěno. My jsme takové zajištění představitelů volebních stran ve volebních komisích měli v předchozích zákonech a bohužel v současné době děláme krok zpět od situace, která už u nás byla.
Další problém vidíme v peticích. Petice požadují vysoký počet podpisů. Tento vysoký počet podpisů se týká jak jednotlivých nezávislých kandidátů, tak sdružení nezávislých kandidátů, zvláště ve velkých obcích. Jaký je výsledek toho, že v našem volebním zákoně o volbách do zastupitelstev v obcích máme tyto vysoké počty podpisů na peticích? Můžeme se na to podívat, když jsme na poslední schůzi Poslanecké sněmovny schvalovali pozastavení a návrh na zrušení některých politických stran. Ve velkých městech prostě a dobře nezávislí kandidáti, především jejich sdružení, snadno založí politickou stranu a tím obejdou ustanovení o nesmyslně vysokém počtu podpisů na peticích pro volby do zastupitelstev v obcích. Taková politická strana naplní svůj účel tím, že je případně prosazena kandidátka této strany do zastupitelstva velké obce, města, prakticky často dále strana nefunguje, a musí být proto z podnětu Poslanecké sněmovny pozastavována její činnost a zrušena. Vede to k nesmyslnému nárůstu administrativy a zatěžování příslušných orgánů, ale vede to také k tomu, že se zákon obchází a že nemůže být v některých případech využit tak, jak byl zamýšlen.
Domnívám se, že je plně oprávněné, aby nejvyšší možný počet podpisů na peticích byl snížen na tisíc, což se rovná potřebnému počtu podpisů k založení politické strany. Už tak je dostatečně obtížné pro jednotlivého kandidáta i pro sdružení nezávislých kandidátů takový počet podpisů získat, a smysl zákona bude tímto způsobem naplněn.
Jsem velmi rád, že vláda ve svém novém návrhu přistoupila na to, co dlouhodobě prosazujeme, aby podobně, jako je tomu na kandidátkách do Poslanecké sněmovny, bylo možno, aby počet členů jednotlivých volebních stran na kandidátce byl vyšší než počet mandátů, který má být volen v příslušném volebním obvodu nebo obci jako celku. Vláda ale tuto zásadu omezuje jenom na obce, kde počet zvolených členů zastupitelstva má být sedm. Nelze ale vyloučit a také v praxi je naprosto běžné, že v obcích, kde je větší počet členů zastupitelstva, je jenom jedna kandidátka, a v případě, že nejsou náhradníci, pracuje potom zastupitelstvo v počtu menším, než je jeho stanovený počet, což je nežádoucí stav.
***