(10.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Obdobný závazek vyplývá pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, čili OECD, kde se v rámci přijímací procedury v roce 1995 zavázala postupně odstranit zbývající omezení pohybu kapitálu, a to včetně nákupu tuzemských nemovitostí cizozemci. S ohledem na závazek vůči členským zemím OECD, ale i na další mezinárodní závazky České republiky, které vyplývají z uzavřených dohod o ochraně a podpoře investic, je třeba poskytnout stejné oprávnění investorům z řady dalších zemí mimo Evropskou unii.
Navrhuje se proto, aby možnost nabývat tuzemské nemovitosti měly všechny zahraniční právnické osoby, které podnikají v ČR v souladu s českým právem, to znamená, které umístí v tuzemsku své podniky nebo organizační složky svých podniků a zapíší je do obchodního rejstříku. Z navrhované liberalizace je vyjmuta pouze zemědělská půda a lesy. Na tuto výjimku, kterou nám umožňuje Evropská dohoda, bude ještě navazovat sedmileté přechodné období pro uvedené nemovitosti, které se České republice podařilo dohodnout v rámci nedávno uzavřených jednání s Evropskou unií. K tomu bych chtěl poznamenat, že právní úprava přechodných období bude obsažena ve zvláštních předpisech, které budou zapracovány následně příslušnými resortními ministerstvy.
Pokud jde o další navrhované změny v devizovém zákoně, jsou spíše upřesňujícího charakteru, formální nebo legislativně technické. Jde v zásadě o tři okruhy změn. Za prvé dochází k formálnímu vypuštění regulačních ustanovení, která byla již fakticky liberalizována na základě dvou existujících nařízení vlády, a to číslo 129/1998 Sb. a nařízení vlády 169/2000 Sb., tak jak to devizový zákon předpokládal.
Za druhé u depozitní povinnosti jsou přesněji stanoveny podmínky pro její použití. Jde ale pouze o zákonné potvrzení prohlášení České republiky, které učinila v roce 1997 OECD, že tento nástroj nepovažuje za běžný nástroj měnové politiky, a proto by ho použila pouze dočasně za výjimečných okolností. U nouzového stavu v devizovém hospodářství se v navrhované novele navíc doplňuje povinnost hromadných sdělovacích prostředků uveřejnit informace o jeho vyhlášení, a to shodně, jako je tomu v krizovém zákoně.
Za třetí se navrhují v této předloze některé menší úpravy, které se týkají činností zabezpečovaných Českou národní bankou. Jde za a) o zpřesnění postupu při udělování devizových licencí pro obchod s devizovými hodnotami a poskytování peněžních služeb. Za b) o doplnění a zpřesnění oznamovací povinnosti, což znamená, že ČNB musí získávat statistické údaje potřebné pro sestavení platební bilance ČR, jak to odpovídá jejím závazkům z členství v mezinárodních organizacích, především Mezinárodním měnovém fondu a OECD, a zároveň harmonizaci statistiky podle čl. 94 již zmíněné Evropské dohody.
Nyní mi dovolte k současné navrhované novele zákona o loteriích a jiných podobných hrách, která je součástí této vládní předlohy. Z tohoto zákona, tedy o loterii a jiných podobných hrách, se navrhuje vypustit - cituji - zákaz účasti osob na sázkách v zahraničí, při nichž jsou částky placeny do zahraničí. Protože v souvislosti s tímto návrhem proběhla již ve sdělovacích prostředcích poměrně rozsáhlá dezinformační kampaň, dovolte mi, abych tomuto návrhu věnoval větší pozornost, než by si jinak zasloužil. Obávám se, že do doby, než se nám dostal na stůl tento parlamentní tisk, zřejmě většina z vás stejně jako většina našich spoluobčanů ani netušila, že existuje takovýto zákaz v našem právním řádu.
Také Ministerstvo financí ho považovalo za anachronismus, který zde zůstal spíše administrativním nedopatřením. Jde totiž o to, že omezení, které snad mělo své opodstatnění v době přijetí zákona o loteriích, tzn. v roce 1990, neboť korespondovalo s tehdy ještě platnou devizovou regulací, kdy osoby neměly možnost volně nakupovat cizí měny a platit do zahraničí. V současné době však platí zcela jiná devizová regulace a režim je podstatně liberálnější v devizové oblasti, je umožněno všem osobám bez rozdílu volně nakupovat cizí měny, vyvážet libovolnou hotovost, zřizovat si účty v zahraničí a také svoje prostředky v zahraničí volně používat, to znamená třeba i sázet v loteriích. Stejně tak každý může volně zasílat do zahraničí jakoukoliv částku za vybrané zboží, libovolnou službu, nemovitost či dar apod.
To však neplatí v jednom jediném případě doposud. Osoby nemohou uzavřít sázku, kterou by si zaplatily z České republiky. Tato úprava jim však již nebrání zaplatit si takovou sázku ze svého zahraničního účtu. Mám za to, že nikdo v demokratické společnosti nemůže omezovat právo občanů v jejich právu volně používat vlastní finanční prostředky. Jde přece o jednu ze základních svobod, které by měly být společností respektovány. Považuji proto předmětný zákaz nejen za nesystémový z hlediska volného režimu v devizové oblasti, ale i za zbytečný z praktického hlediska. Jde o to, že porušení zřejmě vůbec nelze zjistit, zejména v době internetových plateb a dalšího bezhotovostního styku, a tedy ani dokázat, ani postihnout. Kritici této právní úpravy poukazovali na rozhodnutí Evropského soudního dvora k některým případům týkajícím se hazardních her.
Považuji v této souvislosti za nezbytné tyto informace doplnit o následující skutečnost. Jde o to, že tato rozhodnutí soudního dvora se týkají výhradně otázky možnosti regulace loterijního a sázkového průmyslu, žádné z nich se ale nezabývá otázkou, zda lze občanovi zakázat úhradu sázky do zahraničí, a tedy ji ani neřeší. O tato rozhodnutí nelze tedy oponentní argumentaci úspěšně opřít, podle mého názoru.
Chtěl bych ještě zdůraznit, že navrhovaná změna se netýká, a to zdůrazňuji opakovaně, netýká dosavadní regulace podnikání v oblasti loterií a sázek. Je to patrno z úplného znění § 4 odst. 11, který máte v tisku k dispozici. Znamená to v podstatě, že i nadále bude na území České republiky zakázáno provozování cizozemských loterií, sbírky sázek pro zahraniční sázkové hry nebo zprostředkování sázek pro zahraniční sázkové hry. Čili to zůstává v platnosti. Jediné, co se mění, že jaksi se formálně legalizuje možnost zaplatit do zahraničí loterijní nebo sázkovou hru, pokud je taková v zahraničí organizována.
Z toho vyplývá, že případné obavy z prodeje cizozemských losů na našem území či z otevření českého území pro provozování zahraničních loterií a sázek jsou zbytečné, neboť předložený návrh tuto část zákona nemění, to i nadále zůstává regulováno tímto zákonem a omezeno.
Na závěr považuji ještě za potřebné zdůraznit následující skutečnost. České republice se právě před nedávnou dobou podařilo uzavřít s Evropskou unií velmi obtížnou kapitolu "Volný pohyb kapitálu a plateb". Evropské unii bylo v rámci vyjednávacího procesu sděleno, v jakých krocích Česká republika dokončí liberalizaci této kapitoly. Podle přijatého harmonogramu se očekává, že Česká republika zruší formální zákaz placení sázek do zahraničí v letošním roce.
Pro úplnost bych ještě uvedl, že tato regulace, která představuje omezení volného pohybu plateb, je také v rozporu s článkem VIII. Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, který Česká republika notifikovala již v roce 1995.
***