(Jednání pokračovalo ve 14.20 hodin.)
Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestávka byla prodloužena o tři minuty do 14.20 hodin. V současné době jsou přítomni dva ministři české vlády, pan ministr Pavel Dostál a pan ministr Eduard Zeman.
Můžeme tedy pokračovat v rozjednaném bodu č. 40, jehož název jsem již přednesl před přestávkou. Proto bych poprosil, aby předložený návrh uvedl jménem navrhovatelů pan poslanec Rostislav Čevela. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 907/1.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, každý z nás si klademe otázky a třeba i léta na ně hledáme odpovědi. Jistě uznáte, že otázek v resortu zdravotnictví je hodně, ať už si je pokládáme zde v Poslanecké sněmovně, nebo třeba na Žofíně během semináře Centra pro ekonomiku a politiku, nebo v každém zdravotnickém zařízení v této zemi.
Právě zmíněný seminář Centra pro ekonomiku a politiku, konkrétně přednáška Dušana Třísky, mě spolumotivoval k předložení novely s dopadem do tří zákonů - sněmovní tisk 907. Skutečně, jedna z otázek resortu zdravotnictví zní tak, jak se snažíme na ni odpovědět v této malé novele poslanců Čevely, Cabrnocha a Janečka. Novela je to malá co do rozsahu, velká však co do důsledků - pozitivních důsledků etických i finančních.
Kdo z nás by, vážení kolegové, neznal Červenou královnu, postavu z knížky Alenka v říši divů. Ta je známa výrokem, že nejrychlejší běh je utíkání na místě. Červená královna je také pojmenování teorie, podle níž pohlavní rozmnožování přináší výhodu ve věčném společenském běhu nejrůznějších podob života. Jakmile se totiž zdokonalí jedna strana, druhá ji rychle dožene. Soutěž živých bytostí je proto přirovnávána k běhu na místě. Buď získáte výhodu, nebo se zbavíte nevýhody.
Ponecháváme na vás, zda novelu zvážíte a neshledáte ji lehkou. Pevně věřím, že nikoli, neboť pro resort zdravotnictví i pro pacienty je výhodná.
Cílem navrhované zákona je do doby nové komplexní právní úpravy novým zákonem o veřejném zdravotním pojištění umožnit poskytování informací mezi registrujícím praktickým lékařem, tedy registrujícím praktickým lékařem pro děti a dorost, registrujícím zubním lékařem, registrujícím ženským lékařem, a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
Z posouzení vazeb k pacientovi jednoznačně vyplývá, že základním článkem péče o jeho zdraví je jeho registrující lékař; na tom se jistě shodneme všichni. Podmínkou řádného plnění úkolů, které zásada základního článku poskytovatele zdravotní péče na tyto lékaře klade, je dostatek informací o pacientovi, tak aby mohl být registrujícím lékařem nejen kvalitně léčen po dobu trvání nemoci, ale aby mu tento lékař mohl být taktéž dobrým rádcem a průvodcem po systému poskytovatelů zdravotní péče.
Dosavadní praxe prokázala, že zákonem uložená povinnost poskytovatelů zdravotní péče předávat registrujícímu lékaři informace o jimi pacientu poskytnuté zdravotní péči není vždy náležitě plněna. V důsledku této skutečnosti dochází k tomu, že pro nedostatek informací jsou opakovaně indikována a prováděna již jednou provedená lékařská a jiná zdravotnická vyšetření. A tak může přirozeně dojít k chybám např. při medikaci apod. Takové stavy jsou samozřejmě nebezpečné pro zdraví pacientů. Je zřejmé, že pacient jako laik neumí příslušné informace svému registrujícímu lékaři předat. Tudíž je nezbytné využívat dat, která jsou k dispozici u zdravotních pojišťoven.
Protože se jedná o oblast, v níž nedostatečná informovanost registrujícího lékaře hrozí nebezpečím z prodlení pro pacienta při kontraindikaci medikovaných přípravků se zdravotním stavem pacienta či s jinými léčivými přípravky, které pacient užívá, je na ověření takto závažných údajů zcela jistě společenský zájem. K podtržení významu předávání informací registrujícímu lékaři a pro ověření řádného plnění této povinnosti navrhujeme postup, dle něhož by byla příslušná zdravotní pojišťovna povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícímu lékaři informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům jinými zdravotnickými zařízeními.
Tento způsob a rozsah poskytování informací nevyžaduje, aby zdravotní pojišťovny shromažďovaly další údaje o poskytnuté léčbě či ošetření nad rámec v současné době shromážděných údajů. Údaje, které se navrhují registrujícím lékařům předávat, jsou totiž již nyní ve zdravotních pojišťovnách k dispozici.
Vláda České republiky doporučila v návrhu provést některé legislativně technické úpravy. Mimo jiné poukázala na to, že nelze použít pojem "registrující lékař" bez vymezení jeho obsahu. Jak s tímto upozorněním vlády ČR, tak s faktem, že lékaři lze poskytnout údaje jen o pojištěncích, které registruje, si bezesporu poradíme při projednávání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Žádám vás o laskavé postoupení sněmovního tisku 907 do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Taťána Jirousová.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, novela kolegů Čevely, Cabrnocha a Janečka se zabývá třemi problémy. Jednak zakotvit do zákona poskytování informací zdravotními pojišťovnami registrujícímu lékaři, protože by toto nebylo možné s ohledem na zákon 101 z roku 2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Dalším problémem je odstranění nerovnosti mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a ostatními resortními, oborovými a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami, co se týče možností sdělovat údaje týkající se dlužných částek soudům a orgánům činným v trestním řízení. Vyřešení posledního problému spočívá ve vložení slov "dani z příjmu" do § 23 odst. 1 zákona 592/1992 Sb. a odstraňuje již několikrát v našem výboru i v Poslanecké sněmovně zmíněnou nesmyslnost požadavku poskytovat údaje o plátcích daně jinde než na finančním úřadě.
Nyní se ve své zpravodajské zprávě chci zmínit ze svého hlediska o nejdůležitějším novém ustanovení, tedy informační provázanosti mezi zdravotními pojišťovnami a registrujícím lékařem.
Uvažujeme-li o praktickém využití navrhovaného opatření, souhlasím naprosto s představou praktického lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost jako koordinátora zdravotní péče u konkrétního pacienta. Tento argument však těžko obstojí u gynekologa a stomatologa. Tam je registrační povinnost míněna spíše v rámci preventivní péče.
Není pochyb o tom, že by se u praktického lékaře a dětského lékaře měla soustřeďovat veškerá dokumentace registrovaného pacienta.
***