(10.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana ministra vnitra, aby se pokusil zareagovat, aby s jídlem nerostla chuť.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážená Poslanecká sněmovno, předtím, než budu říkat to, co říkat budu, chci podotknout, že můj osobní názor na tuto kauzu je takový, že mi skutečně připadá směšné v takto rozsáhlé záležitosti, když věc je skončena tím, že někdo dostane pokutu 5000 korun. To je můj subjektivní názor, který se mnou prostě můžete, nebo nemusíte sdílet.
Ale v každém případě vystoupení, které jsem tady slyšel, je vystoupení, které mi potvrzuje jednu věc. Omlouvám se, není to úmysl zpolitizovat tuto věc, ale mám to prostě na jazyku. Slyším od kolegů z komunistického klubu poměrně často v posledních letech hovořit o lidských právech, o právním státě. Jestliže tady je pravomocný rozsudek, pravomocný výrok soudu, nedovedu si představit, že ho tady budeme na této půdě zpochybňovat. Nezlobte se na mne, můj závěr je takový - a měl jsem bohužel podezření, že u některých kolegů v této sněmovně je, a to takový, že když se to hodí, tak se na lidská práva, právní stát odvolávám, a když se to nehodí, tak je to zásada, která mě prostě nezajímá.
Musím kategoricky odmítnout to, že by v této kauze státní orgány byly laxní, a musím odmítnout to, co tady zaznělo, že rozhodnutí Ústavního soudu, rozhodnutí soudů oslabuje právní vědomí v tomto státě. Pokud toto budou říkat politici, tak zapomeňme na to, že jsme nějakou parlamentní demokracií. Zapomeňme na to, že v tomto státě jediný, kdo o vině a nevině rozhoduje, jsou soudy, a zaveďme nějaké tribunály a budeme tam hlasovat, jak se nám to bude líbit.
Teď k věci samotné. Tato věc byla vyšetřována, bylo sděleno obvinění, byl podán návrh na obžalobu, byl rozsudek soudu, bylo odvolání a byl pravomocný rozsudek soudu. Tam pravomocně byla pracovnice Národního galerie shledána vinou trestným činem zneužití pravomoci veřejného činitele a byla odsouzena k peněžitému trestu 5000 korun. Přesně nevím, jaký je výrok soudu a jaká konečná kvalifikace toho trestného činu je, ale původně byla stíhána za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele. A soud rozhodl, že byla shledána vinnou, a odsoudil ji tak, jak jsem již uvedl. To je pro mne konečná věc, se kterou já jako člen vlády, já jako politik nemohu jakkoliv v tuto chvíli nějak polemizovat.
Bylo tady řečeno, že byly převáženy věci přes hranice, že celníci přivřeli oči, a byla tady řeč o úplatku. Nezlobte se na mě, pokud byly tyto věci přes hranice převáženy s povolením Národní galerie, tak nemusel nikdo přivírat oči. Proč tady fabulujeme nějaké úplatky a to, že na státních hranicích celníci přivírali nad něčím oči? Vždyť nebylo nad čím. Ten, kdo vyvážel, měl platné povolení. Jiná věc byla, že toto povolení vydala neoprávněná osoba, která pak za to byla odsouzena. Ale dělat tady taková podle mého názoru laciná gesta je něco, co sem na půdu sněmovny prostě nepatří.
Takže znovu říkám, že mně je také vnitřně líto, že tyto památky z České republiky zmizely, ale prostě je tady pravomocný rozsudek, který v demokracii, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, bychom měli všichni respektovat. Nové skutečnosti k této věci na úřadu vyšetřování ani na policii nejsou, tato věc je pravomocně skončena.
Čísla, která byla uváděna, která byla zpochybňována, že to bylo šito horkou jehlou, to jsou čísla, která jsou v příslušném vyšetřovacím spisu, která jsou v příslušném odůvodnění rozsudku soudu, a nevím tedy, jestli mám právo tady vůbec přijmout kritiku, že soud vychází ze špatných údajů, vyšetřovatel vychází ze špatných údajů a pan poslanec Štrait má údaje správné. Víc k tomu dodat neumím.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Hlásí se pan ministr spravedlnosti. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, nejsem panem poslancem Štraitem v této kauze interpelován, ale nemohu přeslechnout slova, která zde zazněla. Každý občan tohoto státu a samozřejmě z toho plyne, že i poslanec této sněmovny, má právo vyjadřovat se k rozhodnutí soudu potud, zda ho přesvědčuje, nebo nepřesvědčuje svou argumentací. To tady nezaznělo. Tady padl jakýsi paušální závěr o tom, že rozhodnutí soudu - neuvedeno která a proč - jsou nekompetentní. Prosím. Ale co nemohu přeslechnout, je, že jsou nekompetentní proto, že občané píší petice a činí různá shromáždění a na nich docházejí k závěru, že soudy, ačkoliv řízení skončilo pravomocně a byly využity opravné prostředky, rozhodují nekompetentně.
Řekne-li toto poslanec na půdě Poslanecké sněmovny, je to velice vážné. Zákon jasně říká, že je nepřípustné ovlivňovat rozhodování soudu peticemi a projevy z různých shromáždění, a považuje to za zásah do nezávislé soudní moci. Proti takovému hodnocení se kategoricky ohrazuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministru spravedlnosti. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Ještě jednou pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Odvolám se na autoritu v této sněmovně nejvyšší - pana předsedu, který velmi často používá rčení "poslouchejme se". Několikrát jsem ve svém vystoupení zdůraznil, že závěry, rozsudky soudů, Obvodního soudu na Praze 1 a v jednom případě městského soudu, respektuji. Činím jenom to - a to jako občan na to mám právo - že s těmi rozsudky nesouhlasím. A vím, proč nesouhlasím, a obrátím se v této věci na pana ministra spravedlnosti. Nechtěl jsem tady míchat dvě věci dohromady.
Pokud tady zaznělo odvolání na kauzu Walderode, je to záležitost podobná, i když jiná záležitost. Ani tu sem nemíchám. Mám ovšem na paměti rozhodnutí náměstka ministra vnitra pana Bratinky svého času, to je počátkem 90. let, ti starší to pamatují, kde svévolně - ani to není ještě dořešeno - dostala celá skupina lidí české občanství. I to bylo předmětem už tady v této sněmovně. Bohužel paměť je krátká, přicházejí nové a nové záležitosti.
Jde mi, pane ministře vnitra, o něco jiného v této interpelaci, a to je to, jak se odvolám na pana předsedu "poslouchejme se", že vývozní povolení bylo dáno na 31 položek a odvezlo se 65 položek. Vývozní povolení bylo dáno na 31 obrazů Národní galerie a vyvezly se, jak jsem tady naznačoval a mohl bych býval činit dál, komody, zrcadla atd., což je nejméně stěhovák. Tak pane ministře, prosím, že mohu snad zpochybnit práci vašeho úřadu vyšetřování, že si vzal jenom tu menší polovičku. S tím souhlasím. Nevím jestli těch 5000 je tam úměrné, nebo neúměrné, to mě nezajímá natolik, respektuji závěr soudu. Ale kde je další, větší polovina? Proč to úřad nevyšetřil z gruntu? O to mi jde.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan ministr kultury. Dokonce tři ministři reagují, to se snad ještě nikdy nestalo při písemných interpelacích. Ano, solidarita vlády je mimořádná.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedo sněmovny, kolegyně, kolegové, snad jen tři technické poznámky k některým tvrzením pana poslance Štraita.
Za prvé. Oč šlo v celé kauze? V celé kauze šlo o to, že oprávněný restituent, můžeme si o tom myslet, co chceme, oprávněný restituent vyvezl v rozporu se zákonem předměty kulturní hodnoty.
***