(15.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)
V podstatných otázkách setrval na koncepci, která je shodná s vládním návrhem, byť ji určitým způsobem ústavně právní výbor upravil. Nepovažoval bych teď za seriózní, abych návrh, který většinově v ústavně právním výboru neprošel, činil předmětem návrhu nyní, jakkoli si myslím, že některé změny uvedené v mém návrhu byly lepší. Ale to nechci teď prosazovat.
Za podstatné považuji to, že většina se rozhodla pro jeden režim mezinárodních smluv, ustoupila od koncepce, která až dosud je v ústavě. Nejsem zcela přesvědčen, že dosavadní rozlišení dvou kategorií mezinárodních smluv nebylo udržitelné i v tomto návrhu. Sám si myslím, že mělo jisté přednosti, protože nepochybně jsou rozdíly mezi takovými smlouvami, jako jsou mezinárodní pakty o občanských a politických právech, jako je mezinárodní pakt o právech hospodářských, sociálních a kulturních i Evropská úmluva o ochraně lidských práv, anebo jednotlivé bilaterální smlouvy. A myslím, že režim, který až dosud ústava měla, který je rozlišoval, je ústavně přijatelný. Ale jestliže se většina ústavně právního výboru dohodla na určité stručnější formulaci, kde akceptovala jeden režim pro mezinárodní smlouvy a činí z nich součást právního řádu, mohu tuto úpravu, tuto koncepci podporovat a osobně doporučuji členům Poslanecké sněmovny, aby vládní návrh byl schválen ve znění návrhu ústavně právního výboru.
K tomu, o čem hovořil kolega Benda, chci dodat ještě jednu věc. Myslím, že je třeba, aby to v ústavě bylo, i když výbor pro evropskou integraci to tam nezahrnoval, že je třeba, aby ústava uvedla v rámci možností zákona o zásadách jednání a styku obou komor zřízení společného orgánu obou komor, který se bude zabývat předpisy spojenými s členstvím v oné mezinárodní organizaci, o které se hovoří výše. Je to důležité proto, že tady jde o určitý možný přenos jistých působností obou komor na tento orgán. Bude třeba - až se tímto problémem budeme zabývat v souvislosti se zákonem o zásadách jednání obou komor a stycích mezi nimi - tuto problematiku velmi pečlivě vážit, aby nedošlo k tomu, že tímto orgánem bude procházet množství předpisů EU a do vlastního jednání komor se už tyto problémy nedostanou. Takže to je problém, který nás asi v budoucnosti čeká. Teď jen upozorňuji, že tu jde o zpřesnění dosavadního textu ústavy.
Na závěr doporučuji poslancům, aby podpořili tento návrh ve znění ústavně právního výboru. K velmi silným slovům, která použil kolega Matulka, to je samozřejmě věc osobního vkusu, jak kdo tento návrh posuzuje. Já si rozhodně nemyslím, že návrh je toho druhu, že neobstojí před seriózní kritikou. Z hlediska věcného si poslanci KSČM budou muset ujasnit, zda vůbec perspektivně budou podporovat případné členství České republiky v EU, protože vnitrostátní platnost acquis communautaire je ve všech členských zemích samozřejmostí.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Jsou to vlastně dvě poznámky, obě na adresu kolegy Jičínského. Začnu tou druhou. Myslím, že nejen poslanci KSČM, ale i poslanci ostatních parlamentních stran by si měli perspektivně vyjasnit, zda budou, nebo nebudou stát o vstup České republiky do Evropské unie, i když někteří už jsou možná rozhodnuti tři roky předem. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka. Pan profesor Jičínský v úvodu mě jmenoval a podotkl, že jsem snad prý považoval za nedostatek, že kromě toho, co je obsaženo v textu, ještě důvodová zpráva obsahuje varianty. To jsme si nerozuměli. Nekritizoval jsem fakt, že k uváděnému textu důvodová zpráva uvádí dvě alternativy, podrobil jsem kritice to, co je v textu a co je v těchto alternativách obsaženo. Fakt, že budou uvedeny alternativy, to je fakt, na kterém jsme se všichni dohodli a se kterým jsme souhlasili. Už jsem dnes druhým poslancem za KSČM, který se odvolává na slova předsedy sněmovny: poslouchejme se vzájemně, co říkáme.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Opět s faktickou poznámkou pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, pokud jsem v té druhé věci interpretoval slova kolegy Matulky nepřesně, pak jsem ochoten se mu omluvit. Ale samozřejmě, jestliže člověk poslouchá a nemá před sebou přesný text diskusního vstoupení, na které reaguje, může se dopustit jisté nepřesnosti. V tomto směru, pokud kolega Matulka si myslí, že jsem se vůči němu nějak provinil, omlouvám se mu.
Pokud jde o druhou věc, tu považuji za závažnější, resp. je to ta první věc. Už dopoledne tady mluvil v rámci interpelací na ministra zahraničí Kavana kolega Zahradil o problematice EU a případném členství České republiky v ní. Česká vláda vedená současným předsedou sněmovny podala memorandum se žádostí o vstup České republiky do EU v roce 1995, pokud se nemýlím. Ze současných stran zastoupených v této sněmovně kromě KSČM žádná strana neřekla, že tento krok tehdejší většinové vlády nepodporuje. Takže v tomto směru jsem přesvědčen, že všechny parlamentní strany, opět říkám s výhradou KSČM, tuto otázku si ujasnily, mají k ní své stanovisko pevné, což se samozřejmě netýká toho, jaké jsou jejich konkrétní představy o budoucí podobě EU, resp. o tom, jaké představy tam čeští představitelé, budeme-li v dohledné době přijati, budou formulovat.
Pokud sleduji postoje poslanců KSČM k EU během těch pěti let, co tu jsem v Poslanecké sněmovně, zaznamenávám jistý vývoj, protože od odmítání jsem měl za to, že aspoň část poslanců nemá zásadně negativní postoj k evropské integraci. Dopoledne o něm hovořil poslanec Ransdorf. Poslanec Exner v jedné z minulých schůzí se vyslovil pro, že je pro Evropu, není pro Evropskou unii. Já proti tomu nic nemám, je to samozřejmě právo jednotlivých členů parlamentu mít ty či ony názory, ale poslanec Matulka tu formuloval otázku, kterou myslím čtyři jiné strany v parlamentě už jasně zodpověděly.
***