(9.20 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Tento zákon je nyní novelizován a řekl bych, že snad "legislativně technicky novelizován". Jeho ideová podstata se nemění, přizpůsobuje se pouze parametrům, které jsou obvyklé v zemích Evropské unie nebo obecně v Evropě.
Můj předřečník zpravodaj Karel Vymětal zde zmínil již to, o čem jsem chtěl také hovořit, a to je otázka, že pokud již takový zákon je i nadále zapotřebí, když bych řekl tuto myšlenku, měly by být minimalizovány (náklady?) na činnost této podpory. Minimalizovat náklady na činnost této podpory znamená koncentrovat rozhodování o těchto programech na jedno ministerstvo. Shodujeme se s největší pravděpodobností, že to má být Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zda v tom bude prvek jakési samosprávy při rozhodování, to je víc otázka metodická, kterou ministerstvo jistě vydá. Pokud jsem informován, stejně se tak čas od času děje. Takže v tomto není problém.
Také bych preferoval prodloužení doby projednávání k tomu, abychom mohli zjistit, jak nám projde kompetenční zákon.
Úplně na závěr řeknu asi provokativní větu, proč jsem se také přihlásil. Na mnoha jednáních s mnoha podnikateli jsem zjistil jednu klíčovou věc: všichni podnikatelé si přejí rovné podmínky. Sám za sebe vždy říkám, že pro mne rovná podmínka a daleko transparentnější je podmínka nízkých daní. To znamená, že úspěšný podnikatel, když vyprodukuje zisk, nechť odvede státu pouze opravdu nezbytně nutnou část, např. na úrovni 20 %, zbytek nechť se rozhodne sám investovat do oblastí, které uzná za vhodné.
Na druhé straně musím jedním dechem bohužel konstatovat - bohužel proto, že mám přece jen cítění pravicové v tom, že si myslím, že trh by měl rozhodovat o tom, který podnikatel je úspěšný, který méně, který více - že tito podnikatelé si velmi přejí určité formy podpory a pobídek.
Zde cítíme určitou nerovnováhu, určitý anachronismus. Z toho vyvozuji, že ještě zřejmě nenastal čas, kdy tento zákon by měl být pozastaven nebo zrušen. Je zřejmě evidentní, že taková situace nastane buď v otevřené Evropě - pokud se vůbec podaří Evropu ekonomicky v dohledné době opravdu otevřít, to znamená volný pohyb kapitálu, pracovních sil a zboží - ale pak by zřejmě platila jedna důležitá premisa, že buď Evropa celá zruší pobídky, nebo nám nezbude nic jiného, než v daném režimu i nadále zůstat, protože se nemůžeme tvářit, že bychom byli jaksi ve vakuu a že bychom své podnikatele určitou formou znevýhodňovali vůči podnikatelů v Evropské unii.
Toto jsem chtěl přičinit k myšlence podnikání v oblasti malého a středního. Byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo to, co zde bylo už jednou řečeno - koncentrovat tyto podpory do jednoho místa a minimalizovat náklady na tuto podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan zpravodaj Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Dámy a pánové, abych proceduře učinil zadost, navrhuji, aby lhůta pro jednání výborů prodloužena o 50 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, přesto bych se vás chtěl zeptat, co tím míníte docílit, protože pokud mě počty neklamou - dva měsíce, tj. červenec a srpen, je 60 dnů, dalších 50 dnů přichází do 20. října, kdy bude řádná schůze Poslanecké sněmovny a bude splněna lhůta a možnost tento návrh zákona projednávat ve druhém i třetím čtení. Nemělo by to být ještě delší prodloužení?
Poslanec Karel Vymětal: Já jsem to přesně na den nepočítal. Pokud by byla pravda, co říkáte, pane předsedající, že by těch 110 dní vycházelo na 20. října, protože 16. října začíná schůze, tak nemůže být zákon zařazen do jednání, čehož chci dosáhnout. Je to v pořádku. Není vhodné, aby tento zákon přišel na říjnovou schůzi, aby na říjnové schůzi se projednal kompetenční zákon, který rozhodne, zda ano, nebo ne, dvě ministerstva, nebo jedno, ale potom je třeba tento zákon dodělat. Takže je třeba, aby tento zákon počkal na kompetenční zákon. Není to tak složité.
Místopředseda PSP František Brožík: V tom případě bych spíše doporučoval odročení projednávání tohoto návrhu zákona do doby splnění podmínky než prodlužovat lhůtu.
Návrh zazněl v rozpravě. Budeme o něm hlasovat. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Eduard Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jistě se mnou souhlasíte, že podpora malého a středního podnikání je důležitá také proto, že v podnicích tohoto typu pracuje asi 1,7 mil. zaměstnanců v oborech průmysl, stavebnictví, doprava, peněžnictví, služby atd., což je 60 % všech zaměstnanců v těchto oborech. Ti také vytvářejí obdobně procento HDP a mají nezanedbatelný vliv na export. Ze statistiky za rok 1999 - za loňský rok ještě prozatím není - předložené Ministerstvem průmyslu a obchodu k této problematice vyplývá, že podporu získalo - a to zdůrazňuji - jen 2,5 % aktivních podniků ve výše vyjmenovaných oborech. Toto malé procento "úspěšných žadatelů" prochází jistě nějakým selektivním řízením.
V programovém prohlášení vlády ze srpna 1998 se nám sděluje, že budou zprůhledněny veřejné finanční toky včetně dotací, že vláda zrovnoprávní jednotlivé vlastnické sektory v ekonomice.
Při projednávání hodnocení podpor malého a středního podnikání, o kterém se už zde zmiňoval pan zpravodaj, v září loňského roku na hospodářském výboru, které bylo velmi kritické, bylo přijato usnesení, které žádá vládu, aby se zabývala platební morálkou podnikatelských subjektů se státní účastí, která má negativní - a troufám si říci až likvidační - dopad na malé a střední podniky. Tyto podniky pracují jako kooperanti u právě těchto polostátních podniků. Nyní nám vláda (ve zprávě?) o stavu realizace programového prohlášení (a?) o činnosti vlády z května letošního roku oznamuje, že v oblasti příjmů i nadále pracuje na zlepšení soutěžních podmínek pro podnikovou sféru. Na usnesení hospodářského výboru a reálné činnosti v podnikové oblasti lze tedy konstatovat, že praxe se s vládní proklamací míjí.
Není také naplněno sdělení z programového prohlášení, že hospodářská politika se bude orientovat na podporu hospodářského růstu, aniž by se ztrácel význam - a to podtrhuji - vnitřní a vnější rovnováhy. To se ovšem malých a středních podniků asi netýká. Dále není splněno - a to v záměru reformy daňové soustavy - např. urychlení odpisových investic, které pokud by byly realizovány, podnikání podporu (podporují?). K záměru daňové reformy sděluji, že na již zmíněném jednání hospodářského výboru bylo přijato doporučení vládě, aby provázala podporu malého a středního podnikání s přípravou daňové reformy. Výsledkem usnesení a doporučení hospodářského výboru je stav beze změn - odezva vlády opět žádná.
***