(9.40 hodin)
(pokračuje Recman)
Jako zpravodaj jsem předpokládal, že oba dva návrhy budou projednávány společně, současně, že proběhne společná obecná rozprava, nicméně nestalo se tak, předmětem projednávání je pouze vládní návrh tohoto zákona, a to je sněmovní tisk č. 974.
Chci tady alespoň zmínit že zastupitelstvo Pardubického kraje využilo k podání návrhu zákona legislativní iniciativu danou zastupitelstvům kraje v § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a je to i v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Návrh Pardubického kraje je odůvodněn tím, že svou novelu předložili z toho důvodu, že Poslanecké sněmovně nebyl dosud předložen návrh na změnu § 3 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, což v době podání návrhu, a to byl květen letošního roku, byla pravda. Mezitím vláda předložila vlastní verzi novely tohoto zákona.
Chci jako zpravodaj připomenout některé skutečnosti a souvislosti předložených zákonů s jinými zákony veřejné správy a dopadem na financování samosprávných celků a státního rozpočtu právě v souvislosti se změnou zákona o rozpočtovém určení daní.
Za prvé vnímám přímou souvislost zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, s dalšími zákony. Jedním z nich je např. zákon 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Stanovuje, že majetek přechází na kraje postupně v průběhu roku 2001. Dále stanovuje, z kterých resortů a jaký majetek na kraje má být v letošním roce převeden. Společně s majetkem přecházejí z resortu na kraje i výdaje s tím spojené. Právě otázka výdajů v souvislosti s tímto zákonem je velice podstatná ve vztahu k projednávanému vládnímu návrhu zákona.
Další ze zákonů je zákon č. 491/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na letošní rok, kde finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů je stanoven v příl. č. 7 tohoto zákona.
Třetím v pořadí zákonů, které chci připomenout, je zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, který jasně stanovuje účelové dotace pro kraje na školní pomůcky, platy učitelům apod.
Posledním z legislativních opatření, která chci připomenout, je právě usnesení Poslanecké sněmovny č. 1049/2000 ze dne 26. května loňského roku, kde Poslanecká sněmovna požádala vládu o posílení motivačního prvku obcím k podpoře podnikání v místě, zejména s ohledem na umístění provozoven podnikatelských subjektů tak, aby byla účinná od počátku roku 2002. Jistě si vzpomenete, že právě tento aspekt byl ve sněmovně předmětem střetů v průběhu projednávání zákona o rozpočtovém určení daní.
Chci připomenout ještě zákon č. 243/2000 o rozpočtovém určení daní, který rozděluje tyto daně teprve od r. 2001. Do té doby byla úprava rozpočtového určení daní obsažena v zákoně č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí, a to v paragrafech upravujících příjmy státního rozpočtu - § 4, příjmy rozpočtu obce - § 23, a příjmy rozpočtu okresního úřadu - § 28 odst. 4. Právě v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy se vláda rozhodla pro rozdělení zákona o rozpočtových pravidlech do tří zákonů, které projednal a schválil Parlament ČR. Je to zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Chci podtrhnout z tohoto místa, že zákon o rozpočtovém určení daní je klíčovým zákonem pro financování územních samospráv, a právě kladu akcent na slovo "klíčový" z tohoto vymezení. Vymezuje totiž, do jakých rozpočtů - a teď mám na mysli státní, krajský, obecní nebo parafiskální fondy - budou směřovat státem vybírané daně.
Vážené kolegyně a kolegové jsem přesvědčen, že předložené dvě varianty zákonů nám stanoví určité mantinely. Na straně jedné stojí návrh vlády, který v současné době projednáváme, na straně druhé návrh krajských zastupitelstev, reprezentovaný právě tiskem č. 934 zastupitelů Pardubického kraje. Každý z těchto návrhů, jak jste se jistě mohli přesvědčit při jejich studiu, má své klady a zápory. Společné mají to, že návrh vlády i Pardubického kraje směřuje pro fiskální rok 2002 daňové výnosy jednotlivým krajům. Chci ale tady vypíchnout, že ve vládním návrhu je odlišný přístup v případě delegování výnosů daní krajům a obcím. Vládní návrh u krajů vychází z objemu potřebným výdajů, jejichž rozsah byl delegován na kraje zákonem, a ty je nutno pokrýt finančními zdroji. U obcí se vychází z daňových příjmů, kde je základním ukazatelem počet obyvatel, a je - byť velmi skromně, alespoň podle mého názoru - posílen motivační prvek obcí k podpoře podnikání, jak to vyžadovalo již zmíněné usnesení Poslanecké sněmovny.
Chci tady podtrhnout i skutečnost, která zazněla z úst předkladatele pana ministra Rusnoka, že financování krajů v roce 2001 i 2002 je řešeno na principu přechodnosti řešení a vláda předpokládá, že rozpočtové určení daní pro rok 2002 bude mít rovněž přechodný charakter, neboť se předpokládají další převody majetku a zřizovatelských funkcí na kraje ze státu i v příštím roce.
Významný je rozdíl ve finančním dopadu obou návrhů zákona na státní rozpočet. Návrh pardubických zastupitelů říká, že krajům se dají pro příští rok daňové příjmy ve výši 40 mld. Kč, a současně se počítá se stávající formou podpory přímo ze státního rozpočtu. Příjmy krajů z této zákonodárné iniciativy by měly představovat příjmy, s nimiž by mohly kraje volněji nakládat. Podrobněji o tom nebudu hovořit, odkáži pouze na důvodovou zprávu tisku č. 934. Chci tady připomenout, že stanovisko vlády k tomuto tisku, které jste rovněž obdrželi písemně, je nesouhlasné. Stanovisko vlády jste dostali jako sněmovní tisk 934/1.
Pardubický návrh hovoří o rozdělení výnosů z vybraných daní mezi obce, kraje a stát, ale vůbec se nezabývá funkcemi a službami, které za tyto finance kraje, obce a stát zajišťují jednotlivým občanům.
Vládní návrh zde byl dostatečně a podrobně komentován, takže předpokládám, že není potřeba některé věci akcentovat.
Chci na závěr svého vystoupení jako zpravodaj zdůraznit, že navrhované zákony nespadají do souboru zákonů, které je třeba v rámci Evropských společenství upravovat jednotně, a rovněž nejsou s těmito normami v rozporu, nejsou v rozporu ani s normami, kterými je ČR vázána smlouvami. Z tohoto důvodu doporučuji Poslanecké sněmovně propustit sněmovní tisk 974 do druhého čtení. V podrobné rozpravě se ještě vyjádřím, kterým výborům doporučuji tento sněmovní tisk přidělit.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. V prvním čtení nebudeme mít podrobnou rozpravu, ale otevírám obecnou rozpravu, do které jsou písemně přihlášeni: pan poslanec Šustr, pan poslanec Recman, pan poslanec Beneš a pan poslanec Urban.
Prosím proto pana poslance Šustra, aby se ujal slova, a kolegy z ODS - pana kolegu Nečase, Payna, Tlustého - bych poprosil, abyste si diskusní kroužek udělali vedle na chodbě. Pardon - to byl pan kolega Plachý, omlouvám se kolegovi Tlustému.
***