(11.20 hodin)
(pokračuje Bartoš)
(Poznámka z pléna: Písemnou.)
To zde není. Takže pan kolega Mlynář opravuje: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby na příštím jednání Poslanecké sněmovny předložila novou písemnou zprávu o plnění SIPVZ." - Státní informační politiky ve vzdělávání.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, stanoviska jsou očekávaná.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 175 z přítomných 186 90 pro, 90 proti. Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme hlasovat o usnesení jako celku.
Zahájil jsem…
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Stanovisko nesouhlasné.
Předseda PSP Václav Klaus: Pardon, tak teď ukončím hlasování, protože jsem se ani neptal na celek hlasování. Takže já znovu zahájím hlasování.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 177 z přítomných 186 94 pro, 92 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Bartošovi, děkuji panu ministrovi Eduardu Zemanovi. Vyčkám raději vteřinku, abych nepředběhl.
Jinak se dostáváme k bodu 82, kterým je
82.
Zpráva o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády ČR od března 2000 do současnosti
/sněmovní tisk 931/
Kývají zde všichni, že můžeme pokračovat. Já jsem rád, že se vláda sešla v nadprůměrném počtu, že zde není torzo vlády, a prosil bych také vládu, když je kritizována sněmovna za torzo, aby také zůstala netorzem i v průběhu projednávání této pro ni klíčové zprávy.
Než dám slovo předsedovi vlády, vidím zde několik technických poznámek. Prosím, pan poslanec Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Děkuji. Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, já sice nepředpokládám, že by po tomto bodu ještě bylo další projednávání, ale pro jistotu si dovoluji navrhnout přeřazení bodu 33 a 34 na úterý 10. 7. jako body za pevně zařazené body, je jich tam asi sedm, takže já navrhuji za tyto pevně zařazené body. Je to po projednáno s druhým zpravodajem i předkladatelem.
Předseda PSP Václav Klaus: Moment, pane poslanče. Já musím říci, že jsou to pevně určené body, nikdo z nás neumíme předpokládat, jak dlouho bude probíhat tento bod jednání. Sněmovna chce jednat dneska a nevidím důvod, abychom spěchali všichni na Velehrad a díky tomu přerušili jednání Poslanecké sněmovny, která reprezentuje všechny občany ČR, nejen jejich jednu část.
Poslanec Libor Ambrozek: Nicméně je to návrh, o kterém bych prosil, abyste nechal hlasovat.
Předseda PSP Václav Klaus: Dobře, zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 178 z přítomných 183 51 pro, 44 proti. Návrh nebyl přijat.
Pak tedy prosím, abychom dali příležitost předsedovi vlády k úvodnímu slovu k předložené zprávě. Ale prosím o klid i poslance jeho politické strany. Pokud by na sebe nekřičeli, bylo by to dobře.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, ať už stojící, nebo sedící, telefonující, nebo poslouchající, vláda ČR vám již potřetí předkládá zprávu o své činnosti. Chtěl bych úvodem předeslat, že tuto zprávu předkládáme nejenom jako sociálně demokratická vláda, ale právě a především jako vláda ČR, tedy jako vláda, která nese svůj díl spoluzodpovědnosti za vývoj v české společnosti.
Pokusím se proto, a to bych rád vytkl před závorku, popsat činnost této vlády na základě obecně uznávaných parametrů, které jsou platné v každé době, v každé zemi a pro jakoukoliv vládu, nechť je levicová, nebo pravicová, horní, nebo dolní. Nebudu se přitom v těchto parametrech samozřejmě vyhýbat ani těm indikátorům, kde sama vláda není spokojena se svou činností, a věřím, že i opozice možná najde některé indikátory, u jejichž vývoje lze, je-li to racionální opozice, o čemž nepochybuji, vyslovit vládě určité uznání. Nicméně domnívám se, že žádná vláda nemá právo vybírat si pouze ukazatele, které jsou pro ni příznivé, a zamlčovat ukazatele, které příznivé nejsou. Tolik úvodem.
Vzhledem k tomu, že zpráva, kterou jste v písemné formě s dostatečným předstihem dostali, je v zásadě faktografická, a to v tom smyslu, že především vyjmenovává konkrétní kroky vlády, ať už na poli exekutivním, nebo v podobě návrhů na poli legislativním, pokusím se svůj ústní komentář k této zprávě doplnit efekty těchto konkrétních opatření. Nechci přitom zabřednout do podle mého názoru poněkud neužitečné polemiky o tom, do jaké míry se vláda na tomto vývoji těchto efektů podílela. Protože je mi jasné, že oscilujeme mezi dvěma póly, pólem etatistickým, který tvrdí, že vláda v dobrém i ve zlém odpovídá za všechno, a pólem totálně liberálním, který tvrdí, že vláda neodpovídá za nic, což by dovedeno ad absurdum vedlo k otázce, zda vůbec vládu potřebujeme. Zastávám v těchto sporech jakousi střední polohu, kde vládní politika je v dobrém i ve zlém bezesporu jedním z významných faktorů vývoje společnosti, i když nepochybně není faktorem jediným a i když se jistě můžeme lišit i v kvantifikaci tohoto vládního faktoru.
Dovolte mně na toto téma už jenom jednu poznámku. Je naprosto logické, jestliže opozice kritizuje vládu tehdy, pokud se vývoj společnosti zhoršuje. A činí za to vládu odpovědnou. Naprosto symetricky, naprosto recipročně by pak bylo oprávněné tvrdit, že vláda má svůj podíl i na případných pozitivních výsledcích.
***