(15.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Určitě by to bylo v rozporu nejen se zájmem ochrany přírody a krajiny, ale i se zájmem místních obcí. Vždyť počet obyvatel trvale žijících na území Národního parku Šumava jsou dva tisíce. Ročně návštěvnost šumavského národního parku se pohybuje mezi 1,8 mil. až 2 mil. návštěvníků. Je to velmi zajímavé, zjišťovat, co si tam vlastně přejí. Já silně pochybuji, že by k vyšší návštěvnosti přispěla "mekdonaldizace" šumavských hvozdů.
Vážená sněmovno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Hovořit bude Miroslav Máče, připraví se pan poslanec Vlastimil Aubrecht.
Poslanec Miroslav Máče: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Dodal bych jenom pár poznatků k tisku 937. Již zpočátku je potřeba vidět, že cílem veškerého snažení je ochrana a postupná obnova samořídicích funkcí přírodních ekosystému, a to zejména s tím cílem, že veškeré úsilí má směřovat k rozšíření prvních zón tak, aby Národní park Šumava byl uznaným národním parkem a nebyl to park, jak ho známe dneska, plný ostrůvků první zóny, to znamená oblastí, kde příroda je ve své původní poloze, a ostatních zón, které - aspoň podle toho, co se dá říci o druhé zóně - by měly spět do stavu první zóny. To je jedna část snažení.
Druhá část snažení je zajistit to, aby místní obyvatelstvo žilo na území národního parku spokojeně. To znamená, aby Národní park Šumava, konkrétně správa národního parku, dále zadávala práci místním lidem, aby ti lidé, kteří si pořídili drahou techniku a nyní ji splácejí, mohli tuto techniku zaplatit a popřípadě vytvořit takový zisk, aby se cítili v národním parku dobře. K tomu musí sloužit bohužel ta hospodářská činnost národního parku.
V další části bych se dotkl situace obcí. Situace obcí nebyla řešena v jednom ohledu. Byla špatná, a to proto, že všechny obce na území republiky, nebo aspoň většina, dostávají daň z nemovitostí, z pozemků. Bohužel tyto obce tuto daň nedostávaly, neboť tyto pozemky vlastnil stát. Je potřeba tuto situaci napravit a tento zdroj financování rozvoje obcí opětovně zajistit.
Další nezbytnou věcí je zajistit řešení problémů, které nemůže postihnout žádný návrh zákona. K řešení těchto problémů má národní park tzv. radu národního parku. Zde je potřeba, aby tato rada národního parku byla ve své kompetenci posílena, to znamená - konkrétně řečeno - aby usnesení rady se stala podkladem pro rozhodnutí správy. Je patrné, že ředitel správy národního parku nemůže usnesení rady brát ve všech případech jako jediný možný způsob. Proto v případě, že by se stalo, že by se rozhodnutí rady národního parku odlišovalo od rozhodnutí ředitele, je žádoucí, aby ředitel správy tuto situaci popsal, zprávu poslal na ministerstvo a nechal dále činit ministra životního prostředí v těchto věcech tak, aby se problémy nezostřovaly, ale naopak, aby byly průběžně řešeny.
Z posledních poznatků bych rád zdůraznil, že je potřeba v Národním parku Šumava pohlížet trochu jinak na hospodaření v lese než dle zákona o lesích. Během těch deseti let se prakticky ověřilo, že určitá ustanovení zákona o lesích nelze naplňovat. Je potřeba v případě působení škůdců nebo mimořádných událostí či nepředvídaných škod postupovat jinak. Nicméně aby se zabránilo tomu, že by se využívala ta skutečnost, že napadené dřevo by se ve velkém množství odváželo, je potřeba zajistit, aby toto dřevo v prvních zónách zůstávalo v těchto lesních porostech.
K návrhu zákona v tisku 937 bych zdůraznil, že nemění zákon 114, mění pouze jednu věc, a to, že nařízení vlády se v příloze tohoto zákona změní na stanovení zákonem. Všechny ostatní změny jsou provedeny v zákoně, nelze tudíž hovořit o nějaké nepřímé novelizaci či zásahu do zákona 114.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan kolega Vlastimil Aubrecht, připraví se pan poslanec Milan Ekert.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, Poslanecké sněmovně jsou předloženy dva poslanecké návrhy na vydání zákona o Národním parku Šumava. Jde o návrhy, které si jsou zdánlivě velmi podobné a které sledují tentýž účel, tedy naplnit ustanovení § 15 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašují zákonem.
Již jsem uvedl, že oba předložené návrhy si jsou zdánlivě podobné. Přece však jsou mezi nimi některé ne nepodstatné rozdíly, na které vás chci upozornit.
První rozdíl, který je z textu obou návrhů zřejmý, se týká vymezení tzv. bližších ochranných podmínek národního parku. Zde je třeba si připomenout, že základní ochranné podmínky pro všechny národní parky stanoví přímo zákon o ochraně přírody a krajiny v § 16. Účelem zákona, kterým má být vyhlášen národní park, je pak výslovně na prvním místě nejen vymezení poslání, ale také stanovení bližších ochranných podmínek národního parku. V tomto ohledu je návrh předložený panem poslancem Máčem a dalšími podstatně podrobnější a přesnější, a lépe tak vyhovuje poslání národního parku a ochraně hodnot k jejich zachování a zvelebování, proč je, resp. má být Národní park Šumava vyhlášen.
Druhý rozdíl není z textu předložených návrhů patrný, o to důrazněji je však třeba na něj předem upozornit. Týká se totiž rozlohy Národního parku Šumava. I když je vymezení území národního parku v obou návrzích popsáno stejně, není žádným tajemstvím, že předkladatelé tisku 936 umožňují využít projednávání návrhu zákona o Národním parku Šumava k prosazení podstatného snížení jeho rozlohy. Ať už jsou motivy jakékoli, je třeba si uvědomit, že zmenšení stávající výměry Národního parku Šumava by bylo krokem zpět od celoevropského trendu ochrany a zachování celých území málo dotčených nebo nedotčených industriální společností.
Všechny úvahy a argumenty o účinnější ochraně menších území jsou jen zastíráním skrytého prosazování partikulárních zájmů různých skupin, neslučitelných s ochranou cenného území, "zelené střechy" Evropy. Jakékoli zmenšení rozlohy Národního parku Šumava, které by ve svých důsledcích umožnilo např. problematickou těžbu zlata, intenzivní hospodaření v lesích, nekontrolovaný rozvoj pobytové rekreace v dosud nedotčených klidových územích apod., by bylo jistě špatným signálem pro Evropu, preferující ochranu přírody a životního prostředí. Takové snahy musí Poslanecké sněmovna odmítnout.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, s odkazem na důležité argumenty, které jsem uvedl, vás chci požádat, abyste odmítli návrh zákona o Národním parku Šumava předložený jako tisk 936 a abyste naopak jednoznačně podpořili návrh zákona o vyhlášení Národního parku Šumava předložený panem poslancem Máčem a dalšími jako tisk 937. Navrhuji proto zamítnout tisk 936 v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Milan Ekert, připraví se pan poslanec Jiří Papež.
***