(19.20 hodin)
(pokračuje David)
Nakonec je tu ta porota, která má zprávu schválit, a to jsou zase titíž žalobci. Toto sloučení vzájemně si odporujících rolí je samo zárukou neobjektivity, a tak mají parlamentní vyšetřovací komise často mnohem blíže ke svaté inkvizici než k orgánům činným v trestním řízení ve státě, který si zaslouží přídomek "demokratický".
Největší humbuk bývá v okamžiku vzniku komise. Prosazení komise ve vhodnou chvíli přináší politické body a zájem veřejnosti. Novináři jsou rádi, že mají Událost s velkým U. Vždycky je někdo označen za původce nutnosti vytvořit vyšetřovací komisi a vždy se mluví o tom, jak je vyšetřovací komise mimořádná a poslední příležitost dát věci do pořádku. Označený původce nutnosti ustavit vyšetřovací komisi body ztrácí. I v tom může být hlavní smysl ustavení komise.
Nejinak to bylo i s touto komisí s dlouhým názvem. V době vzniku této komise jsem byl ministrem. Jak známo, v tomto ctihodném zákonodárném sboru, který je zde shromážděn v tak hojném počtu, ministři se zodpovídají poslancům, nikdy naopak. Z toho důvodu jsem tehdy nemohl - ač současně poslanec - říci to, co mohu klidně a otevřeně říci dnes, a také to udělám.
Nezbývá mi, než začít rozplétat celý případ od jakéhosi začátku. Nejde totiž ani jen o odbornou, ani jen o politickou záležitost. Jde o řetěz mnoha - častěji morálních než odborných - selhání. Jak dokáži, transplantačního centra v Ostravě se to týká ze všeho nejméně.
Někdy během roku 1999 jsem dostal dopis lékaře - důchodce z Ostravy. Popisoval v něm asi na deseti stránkách, kdo je kdo ve zdravotnictví a v politice v Ostravě a okolí, kdo patří do jaké party, kdo je čí příbuzný, kdo koho zlikvidoval po sametové revoluci, kdo koho v době normalizace v roce 1968, kdo proti komu bojoval v roce 1948 atd.
Zajímal jsem se více o chod zdravotnictví než o politikaření a to byla zřejmě moje hlavní chyba. Přepokládejme, že věci se daly do pohybu na podzim 1998. Ostrava chce být hrdá na svoji univerzitu, nemocnice v Porubě se jmenuje fakultní a náleží ke zdravotně sociální fakultě ostravské univerzity. V nemocnici nejsou primáři oddělení, ale přednostové klinik, a ti musejí být jmenováni ministry školství a zdravotnictví.
Jsem přesvědčen, že občané milionového regionu mají nárok na kvalitní krajskou nemocnici a vůbec jim nepomůže vysoká otitulovanost přednostů, pokud nebudou současně špičkovými odborníky.
O neklidu v ostravské nemocnici jsem se dozvěděl z monitoru regionálního tisku, rozhodně ne od vedení nemocnice. Začalo to zprávami a nálezy některých lékařů, kteří poukazovali na své podezření z postupu non lege artis, volně přeloženo proti zásadám lékařské vědy. Brzy se také obrátili na moji náměstkyni pro zdravotní péči dr. Procházkovou. Protože podezření byla vážná, dal jsem jí pokyn k ustavení ústřední znalecké komise. Taková komise se ustavuje podle vyhlášky 221/1995 Sb., o znaleckých komisích, a to zásadně ad hoc. Takové komise se ustavují v případě podezření ze závažného poškození zdraví, zpravidla s následkem smrti. Komise je vždy sestavena ze špičkových odborníků zpravidla z několika fakultních nemocnic po celé republice. Komise je poradním orgánem ministra.
Komisi bylo nutno ustavit rychle, také s ohledem na značný neklid v ostravském regionu. Celou věc jsem pokládal především za odborný problém. Protože se zpráva vyšetřovací komise tímto případem zabývá, a to velmi zkresleně a nekvalifikovaně, a protože jsem byl v této souvislosti opakovaně napadán, např. že jsem znemožnil vysoce kvalifikovaného, schopného a slušného odborníka, pokládám za nutné popsat záležitosti kolem těchto případů, protože ve skutečnosti s uměle vytvořenou kauzou transplantačního centra velmi úzce souvisí, a zpráva vyšetřovací komise o něm pojednává.
Vyšetřovací komise se údajně dohodla, že nepředloží písemný materiál o svém nálezu dříve než těsně před jeho projednáváním. Není proč z věcných důvodů nález do poslední chvíle tajit. Každý, kdo se dopodrobna seznámí s touto zprávou, pochopí, že důvod je evidentní. Jde o to, aby bylo co nejméně prostoru pro diskusi k tomuto bodu, aby se nikdo s tímto dosti rozsáhlým materiálem nemohl seznámit a oponovat mu. Proto byla zpráva rozdána teprve v okamžiku, kdy ji předseda začal číst.
K pochopení, proč byla vyšetřovací komise politicky účelově vytvořena a proč je její zpráva nepravdivá, je nutno připomenout kořeny celé kauzy, od svárů v ostravské nemocnici, hodně posilovaných tamním ředitelem Luxem, přes slavnou Janečkovu interpelaci na ministra Davida, přes velmi hlučné vytvoření vyšetřovací komise, přes velmi tichou 1,5roční nečinnost s nadějí, že se zapomene na humbuk při jejím vzniku, až po její půlroční horečnou činnost, aby se stihl dvakrát prodloužený termín podání zprávy, a nakonec až po vlastní zprávu, která byla do poslední sekundy přísně tajena jenom proto, aby mohla být v chvatu nenápadně ve sněmovně odmávána, aby mohly být opakovány stejné pochybnosti, které zazněly před více než dvěma lety, aniž by někdo mohl upozornit na to, že nebylo prokázáno z těchto podezření vůbec nic.
***