(12.30 hodin)
(pokračuje Cabrnoch)
Jinak samozřejmě nemyslím, že bychom tím měli zdržovat sněmovnu, ale můžeme se o celé věci v případě vašeho zájmu podrobně poradit. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec David - faktická poznámka.
Poslanec Ivan David: Dámy a pánové, domnívám se, že sice mnohé z toho, co je tady řečeno, není míněno vážně, ale lhát by se snad přece jen nemělo tak otevřeně. Stanoviska vyhlašovatele podle zákona, který pan poslanec Cabrnoch nepochybně dobře zná, zákona 48 § 52, výslovně závazná nejsou, aby bylo jasno. Byl bych také rád, kdyby se tady konečně přestalo lhát o tom, že jsem rozhodl o nějakém rušení ortopedií, protože je to naprosto čirá lež, která se účelově udržuje. Nikdy nikdo nic takového nemohl prokázat. Pouze v některých stanoviscích chybělo konstatování, že tam má v té nemocnici být ortopedie, protože svévolný úředník bez jakéhokoli mého pokynu tam ortopedie vynechal a během několika dní toto bylo uvedeno do pořádku.
Nebylo to žádné rozhodnutí, bylo to pouze stanovisko, to za prvé. Za druhé to bylo uvedeno do pořádku. Nikdy jsem neměl úmysl a nikdo nemůže prokázat, že jsem někdy někomu navrhl a doporučoval rušení ortopedií. Pan poslanec Cabrnoch lže, jestliže tvrdí, že pojišťovna se musí řídit stanoviskem vyhlašovatele.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Chci jen upozornit, že pan poslanec Cabrnoch nic takového neřekl, abych nerozpoutal další smršť dalších faktických poznámek.
Slovo má pan poslanec Starec, který se nemůže dočkat, až pochválí svoji vládu za její činnost.
Poslanec Martin Starec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jsem rád, že mi pan předsedající připomněl, co mám udělat, tj. pochválit sociálně demokratickou vládu. Já to učiním. Myslím, že to nebude žádné překvapení, že poslanec klubu, který vyslal vládu do boje, ji bude podporovat. Přesto budu mít možná trochu jiný pohled na některé makroúvahy, které jsem tady zaslechl od některých předřečnic či předřečníků. Jsou mi kapánek cizí, takže mi promiňte moji malost, ale já se zaměřím spíše na problém viděný odspoda. Předpokládám, že najdu ještě nějaké kolegy, kteří budou mít podobný úhel pohledu.
Podíval jsem se na základní teze toho, co bylo ve zprávě napsáno. Ta zpráva byla obsáhlá a celkem mě osobně překvapuje, že tady někdo říká, proč se taková zpráva má Poslanecké sněmovně dávat. Osobně si myslím, že je velice dobře, že vláda jednou ročně předkládá zprávu, a upřímně řečeno, tato absence v minulosti byla námi, sociálními demokraty, za prvé velmi oprávněně kritizována a za druhé myslím, že je docela dobře, když jednou za rok máme šanci ve sněmovně se zastavit a v době prázdninové, kdy je samozřejmě dostatek času přemýšlet o tom, co bylo, o koncepčních věcech, podívat se na věci takovýma očima, kterýma sami chceme nebo si myslíme, že je to dobré.
Vzal jsem si ten pohled, jak jsem říkal, spíše z té mikropozice. Začnu třeba zaměstnaností či bojem s nezaměstnaností. Dozvídal jsem se tady dneska, jak něco pomalu stoupá, roste, klesá, neklesá, co bylo před pěti lety. Komentoval bych to asi takto. Ano, možná že při nástupu sociálně demokratické vlády byla nezaměstnanost fakticky co do procent nižší, než je dnes, ale je potřeba se podívat na trend té věci. A tehdy v některých okresech a v republice byl ten trend mezi 15 a 30 % ročního nárůstu, to znamená divoký nárůst, který by samozřejmě pokračoval dál, a myslím, že předchozí vlády docela byly rády, že se toho mohly zbavit. Jsem rád, že se našla sociálně demokratická vláda a začala s tím skutečně něco dělat. Vezměte si, kdy začala restrukturalizace a další věci.
Abych byl u toho mikropohledu, tak okres Louny dosáhl svého vrcholu např. v lednu a únoru roku 2000, to je zhruba tehdy, kdy tohoto vrcholu dosáhla Česká republika, v oblasti nezaměstnanosti 18,5 %. Můj mikropohled z května letošního roku mi říká 15,2 %, z června letošního roku říká 15,3 %. Jestli to není pokles velice výrazný, tak myslím, že ten, kdo by to tvrdil, nebude mít pravdu.
Další věc jsou přímé zahraniční investice. Nechci vést nějaký spor mezi tím, jestli tímto zvýhodňujeme zahraničí, nebo znevýhodňujeme místní podnikatele. Na severu Čech je mnoho příkladů jedněch i druhých. Podívám se na mikropohled okresu Louny. Je tam pět investorů, kteří přišli za doby této vlády, celkově dva tisíce pracovních míst ve třech průmyslových zónách. Byla tady řeč o lidech, kteří mají změněnou pracovní schopnost. Smůla je pro ty, kteří to tvrdí, že jeden z těchto podniků je firma DIPRA, a bude to právě ten, který se bude zaměřovat na zaměstnávání lidí se sníženou pracovní schopností. Pevně věřím, že 18. 9. ho slavnostně na co nejvyšší úrovni otevřeme. To je jen pro příklad přímých zahraničních investic, o tom, jestli přicházejí investice, nebo ne. Mohl bych tady připomenout tři roky starou poučku, že ve chvíli, kdy přijde k vládě sociální demokracie, utečou zahraniční investoři. Myslím, že jsem si toho ani nevšiml ani v mikro-, ani v makropohledu.
Co se týče aktivní politiky zaměstnanosti, byla tady sice dostatečně zesměšněna možná těmi lidmi, kteří práci mají. Chtěl bych říci, že pro ty, kteří práci nemají, je aktivní politika zaměstnanosti jedna z velkých možností. Zase jedno číslo z mikropohledu okresu Louny - 1300 pracovních míst jen do června letošního roku, která vznikají s podporou aktivní politiky zaměstnanosti. Ano, roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných, ale musím říci, že úřady práce na tuto věc dokázaly velice slušně reagovat. Sám jsem členem jednoho týmu, který bude řešit nebo navrhovat řešení, která se týkají dlouhodobé nezaměstnanosti nebo lidí s dlouhodobou nezaměstnaností. Takže to jen k aktivní politice zaměstnanosti.
Nebudu tady vůbec říkat čísla o růstu průmyslu, stavebnictví, o věcech, které se týkají zemědělství a dalších odvětví, protože byla dostatečně publikována. Jen se domnívám, že při opakování těchto čísel by si člověk měl vždycky připomenout, že pro ty, kteří "mají oči a nevidí", a pro ty, kteří "mají uši a neslyší", někdy ta opakování jsou asi nutná, byť je to někdy nudné, ale stojí to za to.
Co se týče zemědělského sektoru, protože jsem ze zemědělského okresu, musím zcela jednoznačně poděkovat za to, že se zvládla problematika sucha a některých dalších záležitostí. Když to vezmu z makropohledu, tak 2 mld. na zelenou naftu, 5 mld. na sucho, tak v mikropohledu tohoto okresu je to několik set milionů korun, které jdou přímo zemědělcům. Já jsem ještě nenašel nikoho z nich, který by chtěl vrátit tyto dotace se slovy, že někoho oloupil, ožebračil nebo že neměl nedej bože na něco nárok. Navíc musím říci, že spíše některé žádosti musely být odmítnuty, protože třeba nesplňovaly formálně technické požadavky. To je třeba k otázce zemědělství.
V podstatě jsem chtěl - vzhledem k času je to samozřejmě složité - říci těch čísel daleko více, ale kdybych pokračoval v tom mikro- a makropohledu, docela slušně byste zjistili, že zpráva se odráží skutečně i v místech, tam, kde normálně žijí lidé, a tam, kde pracují. Myslím, že každý poslanec by měl být schopen tento pohled dostatečně zhodnotit zespoda. Je sice bezvadné, když vyhraje v kraji senátor nebo vyhraje v okraji poslanec, který všem všechno slíbí a pak už ho tam nikdo nevidí. Znám příklad jedné senátorky ze středních Čech, která slíbila vodovod se slovy "na konci 20. století tady ještě není voda", a od té doby ji neviděli, zřejmě s vodou utekla. Říkám to proto, že každé takovéto heslo, které si člověk přinese do terénu, že je špičkový, jenom rozšíří řady těch naštvaných, a myslím, že naším úkolem je spíše rozšiřovat řady těch spokojených.
Poslední část mého poměrně krátkého vystoupení bych věnoval pohledu, který je schopen tak trochu srovnat fakta nezávisle na vládě a nezávisle na nás poslancích nebo na dalších, třeba senátorech, pohled na to, co se daří nebo nedaří, a to jsou určité průzkumy veřejného mínění. Před časem jsem tady citoval jeden průzkum veřejného mínění, který se týkal záležitostí kolem majetkových přiznání. Bohužel poslanci těch pravicových stran, u kterých to třeba byla nadpoloviční většina a měli by podporovat své voliče a občany, jejich majetková přiznání, přesto ti poslanci tady nehlasovali. Jen pro rozšíření tohoto úhlu pohledu na svět bych řekl například to, že spokojenost s vývojem společnosti, popřípadě otázka, jak jde společnost, jestli jde správným směrem, tak jedno z posledních čísel bylo publikováno řádově ve výši 40 %. Říkám to proto, že někdo řekne, že 60 by bylo lepší, ale také známe situace, kdy to bylo 17 %.
***