(15.50 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Na závěr této části vystoupení bych chtěl shrnout: V uplynulém roce se potvrdil přechod od dosud negativních tendencí v ekonomickém vývoji k obnově postupného ekonomického růstu. Problémem, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost, je však rostoucí deficit veřejných financí a růst veřejného zadlužení. Řešení tohoto problému nebude jednoduché a je zřejmé, že není reálné se domnívat, že tento neutěšený stav se dá zcela zvrátit během krátké doby. Naší snahou v každém případě bude pokusit se o snížení stávající úrovně zadlužení a zejména o změnu stávajícího trendu.
Dále dovolte, abych obrátil svoji pozornost k vlastním výsledkům hospodaření státního rozpočtu. Při jejich hodnocení je třeba vyjít z toho, že rozpočet na rok 2000 byl sestavován a schvalován v době, kdy po déletrvající recesi ekonomiky se objevily signály naznačující možnost obratu těchto negativních tendencí, které rozpočtové hospodaření samozřejmě ovlivňují. Proces projednávání a schvalování rozpočtu byl proto mimořádně složitý a zdlouhavý, zejména s ohledem na požadavky transparentnosti předloženého návrhu či na konečnou úroveň navrženého deficitu v souvislosti například s růstem mandatorních výdajů. V definitivní podobě byl rozpočet schválen až začátkem roku 2000, v podstatě v březnu 2000. Proto rozpočtové hospodaření v prvních měsících roku probíhalo v podmínkách tzv. rozpočtového provizoria.
Státní rozpočet na rok 2000 byl schválen zákonem č. 58 jako schodkový s deficitem 35,2 mld. Kč, když i přes úsporný přístup k rozpočtovaným potřebám se nepodařilo zajistit v potřebné výši rozpočtované příjmy. V návaznosti na uvažovaný vývoj ekonomiky počítal rozpočet s růstem příjmů o 5 % a s růstem výdajů o 5,6 % oproti očekávané skutečnosti roku 1999.
Plnění rozpočtu po většinu roku provázelo napětí, které se výrazně projevilo zejména v závěru roku. Příčinou tohoto napětí byly především problémy v naplňování příjmové strany státního rozpočtu.
Výdaje předpokládané upraveným rozpočtem byly v zásadě dodrženy a splněny. Skutečně dosažená úroveň příjmů vykázaná v návrhu státního závěrečného účtu představuje růst oproti předcházejícímu roku nominálně o 3,3 %, je tedy poměrně výrazně nižší než nárůst, s nímž počítal schválený rozpočet. Výdaje byly v porovnání s rokem 1999 vyšší o 5,9 %, což je naopak mírně vyšší tempo než to, které bylo schváleným rozpočtem předpokládáno.
K jednotlivým oblastem podrobněji.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly v minulém roce 586 mld. 200 mil. Kč a ve srovnání s rozpočtem zahrnujícím provedená rozpočtová opatření byly o 15,3 mld. Kč nižší. Nepotvrdilo se především očekávání v daňových příjmech. Ty byly celoročně nesplněny o 11,5 mld. Kč a zde, s výjimkou daně z příjmů právnických osob, zůstaly za předpoklady rozpočtu všechny rozhodující položky daňových příjmů. Týkalo se to zejména spotřebních daní, kde došlo k plnění pouze na 90,1 %, tj. méně téměř o 7,8 mld. Kč. Rozhodující část tohoto výpadku, pokud jde o spotřební daně, lze připsat na vrub vysokých světových cen ropy v roce 1999 a zejména v roce 2000, které spolu se zvýšením sazeb spotřební daně v polovině roku 1999 vedly ke značnému zvýšení tuzemských cen a výrazně tak stlačily poptávku jak domácích spotřebitelů, tak cizinců po produktech prodávaných v ČR, zejména tedy po benzinech a motorové naftě.
Nižší byl výnos daně z přidané hodnoty. Ta byla splněna na 97,2 %, čili tam byl výpadek 4,2 mld. Kč. Souvisel zejména s podstatně nižším než očekávaným prosincovým inkasem v důsledku přesunu dřívějších včasných tzv. předvánočních nákupů až na období speciálních slev těsně po Vánocích, resp. před Vánocemi a resp. sezónních výprodejů po Novém roce. Svědčí o tom srovnání s rokem předchozím, podle něhož inkaso v prosinci 2000 činilo 11,6 mld. Kč, tj. 8 % celoročního inkasa, zatímco v prosinci 1999 to bylo 15,3 mld. Kč, tj. 11,1 % celoročního inkasa.
Projevil se rovněž vliv novely zákona o DPH, která platila k 1. 4. 2000. V této novele bylo zakotveno vrácení daně zahraničním osobám při neobchodním vývozu a přeřazení restauračních a ubytovacích služeb do snížené pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Fiskální dopad této novely představoval cca 1,5 mld. Kč, se kterou původní rozpočet na straně příjmů počítal, čili nepočítal se snížením tohoto příjmu.
Nesplněny zůstaly i nedaňové a ostatní příjmy, především v důsledku nerealizovaných splátek úroků z úvěrů poskytnutých v dřívějších letech, zejména Ruské federaci. Jistě jste zaznamenali, že otázka splácení byla předmětem jednání na úrovni předsedy vlády na počátku června a podle přijatých závěrů má Ruská federace začít se splácením dluhu ještě v letošním, resp. počátkem příštího roku.
Rovněž z částky představující zbývající podíl státu na prodeji ČSOB, a. s., a uvažované rozpočtem ve výši 6,1 mld. Kč bylo do státního rozpočtu převedeno pouze 5,6 mld. Kč.
Při celkovém hodnocení příjmové strany státního rozpočtu chci ještě poukázat na jednu skutečnost. I když rozpočtované daňové příjmy nebyly v uplynulém roce naplněny, nelze na druhé straně přehlédnout určitá zlepšení v oblasti daňových nedoplatků. Opatření přijatá v tomto roce ke snížení nedoplatků znamenala výrazné snížení jejich meziroční dynamiky, které se pak odrazilo v poklesu podílu nedoplatků na celkovém kumulativním daňovém inkasu z 4,43 % v roce 1999 na 3,85 % v roce 2000, tj. o 0,6 procentního bodu, z toho podíl nedoplatku spotřebních daní na jejich kumulativním inkasu klesl o 0,59 procentního bodu a podíl nedoplatku DPH o 0,35 procentního bodu.
Ke straně výdajů.
Výdaje státního rozpočtu byly čerpány celkem ve výši 632,3 mld. Kč, tj. o 4,4 mld. Kč méně, než předpokládal upravený rozpočet. Tato úspora však nestačila vykompenzovat výpadek na příjmové straně rozpočtu, o které jsem hovořil před chvílí.
Je přitom třeba vzít v úvahu i fakt, že rozhodující část výdajů představují výdaje mandatorní povahy, jejichž ovlivňování je velmi komplikované.
V porovnání s předchozím rokem byly výdaje státního rozpočtu vyšší o necelých 5,9 %. Znamená to, že při meziročním růstu hrubého domácího produktu v běžných cenách o 4,2 % vzrostl podíl výdajů státního rozpočtu na HDP na 30,31 % a byl tak o půl procentního bodu vyšší než v roce 1999.
Věcí, která nás netěší, je růst mandatorních výdajů, pokud jde o strukturu rozpočtu. Za pozornost stojí, že od roku 1995, za který jsou poprvé sledovány, se tyto výdaje zvýšily již o 73 %, zatímco celkové výdaje státního rozpočtu v tomto období vzrostly pouze o 46 %.
Nejrychlejší růst zaznamenaly zejména výdaje na podporu stavebního spoření, dále pak výdaje na dluhovou službu a absolutně největší zvýšení se týkalo sociálních transferů.
V samotném roce 2000 meziroční růst mandatorních výdajů o 8,1 % předstihl růst všech rozpočtovaných výdajů o 2,2 procentního bodu. Jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu pak dosáhl 53,1 %, z toho zákonem stanovených 52,5 %.
Stejně jako v minulých letech byly běžné výdaje zatíženy především výdaji v sociální oblasti, které souvisely s poměrně vysokou nezaměstnaností, s problémy v oblasti důchodové oblasti, ale i nemocenského pojištění apod. Tyto výdaje včetně dávek, které byly vyplaceny prostřednictvím územních rozpočtů, dosáhly výše 270,8 mld. Kč a oproti roku 1999 vzrostly o 8,6 %.
***