(14.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Celkový rozpočtový deficit v roce 2002 pak dosáhne podle tohoto návrhu 52,2 mld. Kč, a to v důsledku finančních toků realizovaných prostřednictví kapitoly Operace státních finančních aktiv, kdy velkou část výdajů kapitoly tvoří úhrada očekávané ztráty Konsolidační banky, dnes již České konsolidační agentury, za rok 2001 ve výši 40 mld. Kč.
Předpokládám, že celková výše rozpočtového deficitu bude široce diskutována. Proto bych chtěl zdůraznit jeden aspekt této problematiky, který se obvykle opomíjí.
Úhrada ztráty Konsolidační banky je v podstatě úhradou nákladů spojených s transformací naší ekonomiky, zejména jejího bankovního sektoru. Nejen v příštím roce, ale i v létech následujících nebude státní rozpočet schopen tyto náklady uhradit z běžných příjmů a tuto zátěž transformace bude nutné rozložit do budoucích let.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi nyní, abych od obecných principů přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2002 přešel ke konkrétním charakteristikám jednotlivých rozpočtových veličin.
Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2002 jsou navrhovány ve výši 700 mld. Kč, výdaje pak ve výši 752,2 mld. Kč a deficit, jak už jsem uvedl, 52,2 mld. Kč.
Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, chtěl bych především zdůraznit, že odhady daní, které jsou rozhodující částí příjmů jak na úrovni státního rozpočtu, tak na úrovni veřejných rozpočtů jako celku, jsou v tomto návrhu zcela korektní a reálně oceňují citlivost daňových příjmů na vývoj ekonomiky, hrubého domácího produktu a ostatních makroekonomických agregátů.
Daňové příjmy by v příštím roce měly dosáhnout 369,6 mld. Kč a implicitní součástí tohoto odhadu je celoroční efekt zvýšené výkonnosti daňových a celních orgánů v rozsahu dodatečného inkasa ve výši 4,5 mld. Kč. Příjmy z pojistného na sociální pojištění jsou odhadovány na úrovni 259,2 mld. Kč. Vyznačují se vysokou růstovou dynamikou, která vychází z letošní skutečnosti a predikce mzdového vývoje v příštím roce.
Státní rozpočet by měl v roce 2002 hospodařit s poměrně velkým objemem mimořádným příjmů. Jednak to bude výrazně vyšší příjem ze splátek u vládních úvěrů. Zde se jedná o dohody, které vláda nedávno uzavřela s Ruskou federací od deblokaci dluhu, a následné dohody uzavřené se soukromými firmami o odkupu části tohoto dluhu. Částka získaná touto finanční operací ve výši 20,4 mld. Kč je zapracována v předloženém návrhu rozpočtu.
Návrh rozpočtu předpokládá rovněž zapojení dodatečných příjmů z Fondu národního majetku ve výši 25,2 mld. Kč. Ty budou v souladu se zákonem o Fondu národního majetku využity k pokrytí deficitu na tzv. důchodovém účtu a k překlenutí případné nerovnováhy mezi příjmy a výdaji u nemocenského a zdravotního pojištění. Současně je třeba říci, že tato částka přesně odpovídá výdajům potřebným na krytí dluhové služby státu u kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Pokud jde o námitky proti použití dodatečných příjmů z Fondu národního majetku, chtěl bych uvést, že se nejedná o neobvyklou a nekorektní operaci. V řadě minulých rozpočtů, konkrétně v létech 1993 až 1995, jakož i 1999 až 2000, byly takovéto jednorázové příjmy do rozpočtů zapojovány.
Myslím, že nemusím zdůrazňovat, že zásadní řešení problematiky důchodového účtu může přinést postupně pouze jeho zásadní reforma. Do té doby bude vznikat silný tlak na dodatečné zdroje státního rozpočtu.
Již dnes je zřejmé, že proces fiskální konsolidace není záležitostí přípravy jednoho rozpočtu, ale bude vyžadovat dlouhodobé úsilí.
Nejen v příštím, ale i v následujících nejbližších létech ponesou nadále veřejné rozpočty náklady transformace a privatizace, jak už jsem o tom hovořil, ale i náklady přípravy na vstup do Evropské unie. Správné využití privatizačních příjmů spolu s masivním ekonomickým růstem, pro který jsme připravili podmínky, by však mělo vytvořit určitý nárazník pro absorbování těchto nákladů. Navíc v horizontu následujících dvou až tří let budou postupně doznívat transformační náklady a v důsledku toho by se měly uvolnit značné zdroje v rozsahu cca 2 % hrubého domácího produktu především pro nezbytné financování konsolidačních projektů a projektů pro rychlé začlenění do Evropské unie.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní bych obrátil vaši pozornost na výdajovou stranu navrhovaného státního rozpočtu. O financování jednotlivých priorit jsem se již zmínil. Proto ještě doplním některé další aspekty výdajové politiky.
Celkové výdaje mají dosáhnout 752,2 mld. Kč - o tom jsem se již zmínil - a meziročně se zvýší o více než 9 %.
Významnější než samotný rozsah výdajů je jejich vnitřní struktura. Ta vypovídá o sociálně ekonomické orientaci vládní rozpočtové politiky. Z tohoto hlediska byla jednou z podstatných charakteristik váha sociálních transferů v celkových výdajích.
Dávky důchodového, nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ale i ostatní sociální dávky, dávky pasivní politiky zaměstnanosti a dávky sociální péče poskytované prostřednictví územních orgánů budou tvořit více než 43 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Snaha o minimalizaci deficitu běžného hospodaření a nutnost uhradit všechny mandatorní výdaje pak vedla vládu k tomu, aby prosadila princip úspornosti ve všech ostatních oblastech, kde jsou úspory žádoucí a zdůvodnitelné. Jednou z těchto oblastí byly i kapitálové výdaje, které se meziročně snižují o 13,4 %. Dosáhnou tak necelých 46 mld. Kč.
Optika indexového růstu či poklesu je však pro hodnocení této oblasti nevhodná. Musíme si uvědomit, že velká část financování investičních aktivit státu již v letošním roce se přenesla na dva státní fondy, a to Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond bydlení. Přímo ze státního rozpočtu budou tak v příštím roce financovány pouze ty programy a projekty, které byly zahájeny v předchozích létech. Na nově zahajované akce jsou rezervovány pouze 2 mld. Kč.
Podobně je tomu u dotací podnikatelským subjektům. Přímé dotace klesají, ale finančně se posilují nové a efektivnější formy podpory podnikatelských subjektů, jako jsou např. investiční pobídky.
Dámy a pánové, návrh státního rozpočtu, který vám vláda předkládá, bude jistě detailně analyzován a hodnocen příslušnými výbory Poslanecké sněmovny. Předpokládám, že bude předložena celá řada návrhů, jakým způsobem výdajové položky upravit, kde je třeba zeštíhlit, kde naopak posílit. Stejně jako v předchozích létech je vláda připravena diskutovat o různých variantách a změnách, tak aby konečná podoba státního rozpočtu vyjadřovala většinovou vůli Poslanecké sněmovny a reflektovala reálné potřeby rozvoje české ekonomiky i české společnosti.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Snažil jsem se v tomto úvodním vystoupení charakterizovat pouze základní filozofii předloženého návrhu, konkretizovat zvolená východiska a rozpočtové záměry. Podrobná dokumentace, která provází vlastní návrh zákona, je vám k dispozici se širokým souborem informací, a to nejen o vlastním státním rozpočtu, ale i o veřejných rozpočtech jako celku. Domnívám se, že tedy máte k dispozici všechny nezbytné podklady k tomu, abyste mohli posoudit celkovou konstrukci rozpočtu, jeho ekonomické, sociální, ekologické, bezpečnostní a jiné aspekty.
***