(15.20 hodin)
(pokračuje M. Zeman)
Dříve než přejdu ke druhé části, tedy k vlastní struktuře státního rozpočtu, dovolte mi ještě, abych se vyjádřil k poslednímu obecnému omylu, který nedávno vyjádřil známý ekonom Ivan Langer, ale před ním - a předpokládám, že i po něm - mnozí další. Je to tvrzení, že vláda zneprůhledňuje strukturu státního dluhu, že za této vlády státní dluh výrazně narůstá a dokonce že zmíněné ekonomické oživení financujeme právě růstem státního dluhu. Chtěl bych nejen panu poslanci Langerovi, ale i všem těm, kdo jsou ochotni uvažovat o argumentech a myslet horní částí těla, nabídnout naprosto transparentní řešení, které prokáže, která z diskutujících stran má pravdu.
Kolegyně a kolegové, vy velice dobře víte, že rozhodující a nejdynamičtěji rostoucí část státního dluhu je způsobena ztrátami konsolidačních institucí, které nyní byly koncentrovány do Konsolidační banky, nedávno přejmenované na Konsolidační agenturu. Nabízím vám na jakékoli půdě, kterou si zvolíte, ať už to bude půda hospodářského výboru, rozpočtového výboru či dozorčí rady Konsolidační agentury, kde má opozice mimochodem většinu, abychom společně položku po položce probrali dluhy koncentrované v úvěrovém portfoliu, a nechť se tímto jasným, transparentním způsobem prokáže, kdy tyto dluhy vznikly a kdo je způsobil. Tento postup lze při dobré vůli absolvovat během několika málo týdnů. Už se těším, jak budu coby premiér této vlády obviněn z toho, že pan Salzmann dal 4,5 mld. Kč panu Stehlíkovi v kladenské Poldovce a desítky dalších případů, až budu obviněn z toho, že Tošovského vláda, která je některými poslanci považována málem za geniální, dala 30miliardovou garanci Boeingu v Aero Vodochody, přičemž, pokud to nevíte, tak Boeing jako protipartner této smlouvy riskuje pouze 10 000 dolarů a my 30 mld. Ministr financí mi nedávno sdělil, že 90 % z poskytnutých záruk bylo poskytnuto minulými vládami, a vy samozřejmě víte, že rizika vyplývající z těchto záruk musí nést právě tato vláda a musí je nejen nést, musí je také bohužel často i splácet.
Proto vám nabízím férový postup. Sedněme si - a věřím, že i pan poslanec Vidím, známý rozpočtový odborník, se mnou bude souhlasit - za společný stůl a položku po položce si probírejme tzv. špatné úvěry, bad loans, a ptejme se, kdo je způsobil a kdy je způsobil, a teprve potom mluvme nikoli o růstu, ale o zviditelňování státního dluhu, který byl v minulosti často skrýván jistě z útlocitnosti před reakcí senzitivní veřejnosti.
Tím končím část věnovanou obecné makroekonomické situaci této země.
Chtěl bych vás poprosit, abyste místo šíření blbé nálady pochopili, že česká ekonomika nyní prosperuje. Prosperuje proto, že má výraznou investiční dynamiku přesahující růst dynamiky spotřeby rodin. A těm, kdo tvrdí, že tato vláda je plýtvavá - že to tvrdí publicisté, tomu se nedivím, publicista je pouze synonymum pro člověka, který nerozumí ničemu a píše o všem - ale že to tvrdí i politici, to mě poněkud mrzí. A proto vám zase nabízím důkaz pravdy. Víte, že hrubý domácí produkt je mj. tvořen i spotřebou vlády. Víte, že vládní spotřeba v roce 2000 poklesla, nikoli vzrostla, ale poklesla proti roku 1999, a víte, aspoň v to doufám, že v prvním pololetí t. r. byla vládní spotřeba o půldruhé miliardy nižší než v prvním pololetí roku minulého. Samozřejmě můžete i dále hovořit o plýtvavé a rozhazovačné vládě, pouze upozorňuji, že čísla mluví proti vám. A jak už říkal jiný klasik, tím hůře pro čísla.
Nyní mi dovolte, abych přešel ke státnímu rozpočtu. Řekl jsem, že vyjmenuji obecně rozšířené omyly. Začnu tedy hrdým tvrzením o tom, že tato vláda překročila vždy rozpočtový plánovaný schodek. Chtěl bych vám sdělit - a protože vím, že paměť je jedním z indikátorů inteligence, a protože jsem hluboce přesvědčen o inteligenci svých posluchačů, tak pouze opakuji to, co již sami dávno víte - že při rozpočtu na rok 1999 tato vláda nejen že nepředkročila plánované výdaje a nepodkročila plánované příjmy, ale že naopak ušetřila půldruhé miliardy korun. Každý, kdo se tím zabývá, to může potvrdit. Rozpočet na tento rok skončil lépe, než jsme sami očekávali, díky postupujícímu ekonomickému oživení. Ale uznávám, dobré zprávy - žádné zprávy. Ano, je poctivé přiznat, že v dalším roce, přičemž výdaje státního rozpočtu byly dodrženy, nám na příjmové straně chybělo 11 mld. Kč, ale téměř nikdo se nezabýval tím, jak k tomu došlo. Došlo k tomu velmi prostým způsobem. Pomalým přeúčtováním výnosu daně z přidané hodnoty koncentrované zejména ve vánočním čase místo na prosinec na leden, díky čemuž v lednu státní rozpočet skončil přebytkem 20 mld. Kč. Ale to nebyl tak skvělý výnos lednové ekonomiky, to byl pouze důsledek tohoto chybného přeúčtování. Vláda řekla ano, jsme povinni dodržovat rozpočet, a řekla: hned na jaře jsme připraveni v rámci platného rozpočtu tuto ztrátu 11 mld. Kč uhradit. Ten povyk, který se kolem toho odehrával, byl sice neslýchaný, ale skutečná příčina byla velice prostá.
Pokud jde o vývoj příjmů státního rozpočtu, ministr financí už mluvil o tom, že postupně dochází ke zvyšování daňové disciplíny, takže pan poslanec Klas bude jistě velice rád, když se doví, že díky tomu můžeme financovat i jeho oblíbené zpravodajské služby. V každém případě dochází i k tomu, že s výjimkou již citované daně z přidané hodnoty je výběr daně lepší, než jsme sami ve svých optimistických snech očekávali. Státní rozpočet v září t. r., kdy máme poslední čísla k dispozici, dokonce skončil přebytkem ve výši 3 mld. Kč, jinými slovy kumulativní schodek od počátku roku se o 3 mld. Kč snížil. Ano, je naprosto pravda, a nebyl bych kritický k této vládě, kdybych to nepřiznal, že jsme předpokládali, že rozpočtové příjmy doplníme nejméně o 20 mld. Kč za prodej tří až čtyř telekomunikačních licencí třetí generace. Bylo to v době, kdy jiný známý ekonom Karel Kühnl publikoval cca před půldruhým rokem článek, v němž prokazoval, že za tyto licence lze získat 80 mld. Kč, a vyčítal vládě, že je příliš skromná a že podceňuje výnos z těchto licencí.
***