(16.40 hodin)
(pokračuje Klaus)
V roce 1996 byl ekonomický růst 4,3 %. Byl to neskonale nejvyšší růst za posledních šest let, vyšší, než kolik bude ekonomický růst i v jeho slavném roce 2001. Prosím, abychom čísla tohoto typu nepouštěli takto volným způsobem do éteru.
Pan předseda vlády už nám asi podesáté v této sněmovně připomněl, že si z učebnic ekonomických teorií pamatuje Kondratěvovy cykly. To je doktrína, kterou vymyslel ruský ekonom kolem roku 1920, doktrína dávno zapomenutá a opuštěná ekonomickou teorií, ale pan předseda vlády si ji asi právě proto zapamatoval, že už nic nového v ekonomii od té doby nečetl. Prosím, aby nám tady nepředváděl své neznalosti ekonomické teorie. Protože o Kondratěvových cyklech už tady mluvil opravdu minimálně desetkrát. Já si dělám čárky. Kdyby měl náhodou něco diskutovat v souvislosti s ekonomickou teorií a státním rozpočtem, tak by nám měl, aspoň těm, kteří to nevědí, připomenout, že ekonomové dělí deficit státního rozpočtu nebo se pokoušejí analyzovat a interpretovat deficit státního rozpočtu na dvě jeho základní složky. Jednou je složka tzv. cyklická a druhou je složka strukturální. Pan předseda vlády by měl dnes tady kázat o tom, že když probíhá tak geniální ekonomický růst v této zemi pod jeho moudrým vedením, pak by mělo být naprosto jasné, že z hlediska cyklického vývoje deficitu státního rozpočtu bychom neměli dnes v žádném případě mít deficit rozpočtu, ale měli bychom mít naopak přebytek rozpočtu, protože v momentě, když ekonomika rychle roste, tak by tomu také měl odpovídat výsledek státního rozpočtu. Nicméně to by byla teprve vážná debata a ta bohužel tady zatím neproběhla.
Nedotýkám se vystoupení ministra financí, myslím, že bylo pokusem o seriózní hodnocení těchto věcí.
Nicméně bych začal určitým sporem o rok 2001, ne o rok 2002, protože ten je východiskem pro celou složitou rozpočtovou konstrukci, která stojí před námi. Chtěl bych připomenout této sněmovně, že po dlouhých tahanicích, dlouhých interpretačních problémech jsme loni schválili státní rozpočet s deficitem 49 mld. korun. Neschválili jsme žádný jiný deficit státního rozpočtu, a proto nonšalantní prohlášení, že deficit státního rozpočtu v roce 2001 bude pravděpodobně dosahovat 89 mld., čili o 40 mld. více, není náhodná věta, která by měla zaznít mezi řečí.
V jistém smyslu bych navázal na makroekonomické úvahy pana poslance Ransdorfa. Já si myslím, že není důvod, abychom se tady pustili do fatálního sporu o předpokládaném vývoji roku 2002 v ekonomice naší, evropské a světové. Myslím si, že je naprosto evidentní, že po 11. září platí jedno jediné slovo u všech prognostiků, a to, že rok 2002 se v žádném případě nedá prognózovat vůbec. Já vím, že toto slůvko si nemůže troufnout říci ministr financí, to si může troufnout nezávislý analytik a má pravdu a bude mu tleskáno. Ministr financí musí z nějakého čísla vycházet. Já rozumím, že si zvolil čísla, která platila ještě do 11. září, ale v každém případě je evidentní, že makroekonomické úvahy o roce 2002, které tvoří páteř tohoto návrhu státního rozpočtu, jsou úvahy mimořádně extrémně optimistické, a myslím, že 99 % prognostiků v naší zemi, analytiků i ve světě by řeklo, že jsou naprosto nerealistické. Nechci nabízet, že vím, že HDP nebude růst 3,8, ale 3,2 nebo 2,5 nebo 1,7. Já to neumím. Myslím, že to neumí nikdo na světě, ale tato sněmovna by měla vědět, že schvaluje-li tato čísla, tak schvaluje čísla, která v žádném případě na příjmové stránce státního rozpočtu nebudou splněna a maximálně mohou být splněna na stránce výdajové, to znamená, že zásadně si připravujeme opět vyšší deficit než ten, který je napsán v tomto dokumentu. Znovu zdůrazňuji, nedivím se ministru financí, že nemá alternativní ekonomický model vývoje roku 2002. To by bylo strašně laciné a strašně povrchní, ale my bychom měli vědět, že přijímáme velmi optimistickou variantu.
Z toho plyne jedna podstatná věc. Klíčovým makropolitickým ukazatelem je v každém případě podíl státního rozpočtu na hrubém domácím produktu neboli základní ukazatel toho, kolik stát přerozděluje prostřednictvím státního rozpočtu, kolik bere jednomu, dává druhému, bere z jedné lidské aktivity a dává do jiné lidské aktivity. Já jsem plně přesvědčen o tom, a moc bych si přál, aby tento koncept přijala při dalších debatách o rozpočtu celá tato sněmovna, já bych si velmi přál, aby tato sněmovna přijala, že se jedná o mimořádný rozpočet, o menšinovou vládu, o rozpočet na volební rok, a proto si myslím, že jediné férové přepracování rozpočtu by bylo založení celého konceptu státního rozpočtu na tom, že se podíl státního rozpočtu na HDP v roce příštím oproti roku letošnímu nebude zvyšovat, nebude měnit. Moje politická strana by vždycky chtěla, aby se podíl snižoval. Já rozumím, na to máme 63 hlasů z 200, a proto nic takového nenavrhuji, ale velmi bych žádal o konsensus oboustranný, pravolevý v této sněmovně, aby došlo k nezměnění podílu státního rozpočtu na HDP.
Musíme jasně trvat na tom, že v materiálu o státním rozpočtu je navrženo zvýšení podílu státního rozpočtu na HDP v roce 2002 oproti roku 2001, a to vůbec nemluvím o velmi pravděpodobném předpokladu, že HDP roku 2002 bude nižší než ten, který je uveden v dokumentech, které dnes tady máme všichni před sebou, neboli výsledek tohoto podílu bude ještě vyšší příští rok 31. prosince, než kolik je v tomto materiálu napsáno.
Rozuměl jsem panu předsedovi rozpočtového výboru, že jeho návrh mezi sedmi body, které tam má, též s tímto kritériem podílu státního rozpočtu na HDP hraje, a velmi bych si přál, aby v této věci bylo dosaženo nějakého rozumného výsledku.
Na závěr bych chtěl říci, protože si myslím, že při prvním čtení není důvodem analyzovat jednotlivé výdaje, nechci se přít o příjmovou stránku rozpočtu jako různé daňové, celní a jiné výnosy, tak o kusové příjmy typu z výnosu privatizace, z deblokací atd., proto se do toho nechci pouštět. Chtěl bych ale zdůraznit: hledejme řešení. Myslím, že bychom se měli pro celou naši zemi v této situaci pokusit řešení nalézt, ale moc bych prosil, aby sněmovna nebyla vládou tlačena a vydírána, a moc bych prosil, aby vznikl pokus o konsensuální řešení, jehož obrysy byly naznačeny v sedmi bodech, které zde přednesl pan poslanec Tlustý.
Děkuji za pozornost.
***