(17.50 hodin)
(pokračuje Grégr)
Byl jsem minulý týden ve Francii a o tento problém jsem se také zajímal. V řadě států včetně Francie je cena elektrické energie v kogeneračních jednotkách dotována, takže uvidíme, jak se situace vyvine na českém trhu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grégrovi. Ptám se pana poslance, zda si přeje přednést doplňující otázku. Je tomu tak. Hovoří pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za odpověď. Vážený pane ministře, mám jen dvě poznámky. Za prvé - víte, že například výrobce, i když sám bude odebírat elektrickou energii, bude platit za přenos a distribuci elektrické energie? Za druhé - víte, že dopady do cen jsou až 30 %, a pokud nedojde k deregulaci cen tepla, ocitne se velká většina tepláren v červených číslech?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má ministr průmyslu Grégr.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě tuto problematiku vnímám a tímto problémem se zabýváme. Chtěl bych říci, že to, co je vlastně většinou považováno za položku "přenos elektrické energie", je vlastně sazba tzv. systémových služeb. Čili systémové služby ano, budou se samozřejmě muset podílet na této ceně. Pokud jde o přenos pro vlastní potřebu, tuto věc vnímám a budu se snažit ji rozumně řešit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Uděluji slovo panu poslanci Hrnčířovi k přednesení interpelace na ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Pan poslanec Hrnčíř zde není, jeho interpelace propadá.
Slovo má pan poslanec Recman k přednesení interpelace na ministra financí Rusnoka.
Poslanec Svatomír Recman: Paní předsedající, pane ministře, moje interpelace se dotýká smlouvy, která byla podepsána před několika dny mezi ministry financí České republiky a Ruské federace a týká se vypořádání dluhu Ruské federace vůči České republice. Tato informace proběhla ve sdělovacích prostředcích. Já bych svoji interpelaci formuloval v podstatě do dvou dotazů.
První dotaz - jestli by bylo možno říci některé informace nebo podrobnosti o této smlouvě, jak věcně řeší tento problém, jak velkého objemu finančních prostředků se dotýká, popřípadě jaká je výtěžnost celé této transakce, v jakém časovém období by to proběhlo, čili v podstatě informace, které jsou zřejmě obsahem této smlouvy.
Druhý dotaz - jestli takto podepsaná smlouva je smlouva, která bude předložena Poslanecké sněmovně k projednání a k ratifikaci, nebo je to jen smlouva na úrovni vlády.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má ministr financí Jiří Rusnok.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, páni poslanci. Ministerstvo financí se dlouhodobě zabývá hledáním možností urychleného řešení zadluženosti Ruské federace vůči České republice. Tato zadluženost pochází z dvoustranných úvěrových a clearingových dohod uzavřených mezi bývalým Československem a bývalým Sovětským svazem na přelomu 80. a 90. let. Rovněž tak pochází z mnohostranného vyúčtování v rámci Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci v Moskvě.
V souladu s programovým prohlášením této vlády se zejména v posledním období zvláště zintenzivnilo úsilí české strany a jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že došlo ke značnému posunu při řešení této nelehké otázky, která především zatěžovala rozvoj dalších vzájemných obchodních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. V průběhu letošního roku se konečně podařilo prolomit negativní trend minulých let, kdy Ruská federace nehradila v plné výši ani své závazky z každoročně nabíhajících úroků, které představují cca 120 milionů amerických dolarů.
Od data podpisu tzv. restrukturalizační dohody z roku 1994 do konce roku 2000 uhradilo Rusko České republice převážně dodávkami zboží cca 700 milionů amerických dolarů. Došlo tak paradoxně místo ke snížení zadluženosti Ruské federace k jejímu zvýšení o cca 170 milionů amerických dolarů.
Celkový dluh Ruska vůči České republice činil ke konci června tohoto roku zhruba 3,6 miliard, amerických dolarů, z toho cca 3,1 miliardy dolarů připadá na jistinu státního dluhu, přes 430 milionů dolarů na úroky a 65 milionů dolarů na dluhy vůči českým podnikům.
Na principu dodávek zboží z Ruské federace je založen také mechanismus předčasné úhrady podstatné části jistiny ruského dluhu v objemu 2,5 milionu dolarů, která měla být v souladu s uzavřenými mezivládními dohodami postupně splácena během následujících 20 let, počínaje rokem 2002 - čili do roku 2022.
V rámci návštěvy předsedy vlády Ruské federace, která se uskutečnila v nedávné době, pana Kasjanova, byla v Praze podepsána příslušná mezivládní dohoda - čili jedná se o dohodu mezi vládami obou zemí - jako dodatek č. 2 k mezivládní dohodě mezi vládami České republiky a Ruské federace o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice ze dne 17. června 1994. Tato smlouva, k níž byl podepsán dodatek, představuje smluvní rámec pro převod ruského dluhu na komerční bázi, to znamená jeho postoupení vybrané soukromé zprostředkovatelské firmě, kterou je firma Falcon Capital, s. r. o. Tato společnost jako jediný uchazeč o deblokaci podstatné části ruského dluhu vyhověla všem podmínkám výběrového řízení vypsaného Ministerstvem financí, včetně podmínky složit kauci ve výši 3 miliony amerických dolarů.
Pokud jde o mechanismus uzavřené deblokační operace, ten se opírá o kontrakt na dlouhodobé dodávky elektrické energie do třetích zemí, uzavřený mezi deblokátorem, to je firmou Falcon, a ruskou státní energetickou společností. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že se jedná o složitou deblokační operaci, jejíž úspěšnost závisí na splnění smluvních závazků akciové společnosti Falcon nejen vůči Ministerstvu financí, ale také vůči ruské straně.
Za nesporné pozitivum této deblokační operace, která by měla státnímu rozpočtu České republiky zajistit počátkem příštího roku příjem zhruba 20 miliard, považuji právě její mechanismus, založený na dodávkách zboží a převodu dluhu na komerční subjekty, který především eliminuje riziko případných útoků ze strany členských zemí Pařížského klubu věřitelů, a to z důvodu zvýhodňování České republiky jako jednoho z věřitelů Ruské federace.
Při přípravě smlouvy o postoupení pohledávky za úplatu mezi Ministerstvem financí a firmou Falcon Capital se Ministerstvo financí snažilo eliminovat rizikovost operace prostřednictvím mechanismu, jehož podstatou je podstoupení pohledávky a její odpis až na základě obdržení sjednané úhrady od Falcon Capital na účet Ministerstva financí ČR. Čili jde o to, že smlouva v zásadě vstupuje v platnost, resp. začíná platit až od momentu, kdy Česká republika obdrží příslušnou sjednanou částku.
***