(15.00 hodin)
(pokračuje Krátký)
To souvisí s tím, že naprostá většina spotřebitelů, ať už to historicky vzniklo jakkoli, ale v současné době naprostá většina spotřebitelů preferuje nevratné lahve, protože ona sama má s nimi daleko menší problém, co se týká následného ať už použití, nebo likvidace. V praxi - pokud musí obchod nabízet nápoje ve vratném i nevratném obalu jen v případě těch dodavatelů, kteří je vyrábějí v obou baleních, je obchod jednoznačně motivován takové dodavatele vyřadit ze sortimentu úplně, protože v případě dodavatele, který je schopen dodat pouze nevratné balení, totiž nevyrábí v tom vratném obalu, tak vůči takovému žádnou povinnost nemá. To by vedlo paradoxně k úplně opačným účinkům, než jaké byly zřejmě zamýšleny.
Dále povinnost nabízet nápoje ve vratných obalech vede k nutnosti vytvoření skladových ploch, které zatím nejsou k dispozici v těch obchodech, a zajištění manipulace s nimi, tedy zvýšené náklady obchodu, přímý zásah do jeho podnikání a následně opět by se to projevilo v cenách.
Na těchto dvou případech jsem chtěl uvést, že někdy nemusí být vždycky tzv. zlepšení zákona skutečným zlepšením. Jsem přesvědčen, že ten zákon, ač jsme si původně mysleli, že není nutný, měl být součástí zákona o odpadech, je to tak, je to samostatný zákon, je to v souladu s evropskou směrnicí, ale tyto dvě změny ho nevylepšují, tyto dvě změny ho dělají horšími a myslím si, že neměly být akceptovány a přijaty.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Krátkému. Táži se, kdo se dál hlásí. Pan poslanec Tomíček - pořád do obecné rozpravy? Ano.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem avizoval, že se ještě přihlásím do obecné rozpravy, abych tady diskutoval o některých záležitostech, se kterými jsem se setkal při projednávání jak v našem výboru, tak ve všech dopisech, připomínkách i upozorněních, které jsem k tomuto zákonu dostal.
Chtěl bych říci, že tento zákon, který zde projednáváme, je skutečně novým zákonem. Je to zákon, který doplňuje zákon o odpadech. Je na něm důležité to, že za prvé definuje původce obalů, tedy vzniku obalových odpadů, popisuje svým způsobem oběhové hospodářství, popisuje oběh obalů, způsob evidence, popisuje povinnosti jednotlivých aktérů celého toho řetězce i všech jednotlivých postupů. Zavádí úplně nový právní subjekt, to je autorizovaná společnost, kdy jenom pochopení této věci jsem věnoval zvýšenou pozornost i na našem výboru, protože si myslím, že pochopení správných vnitřních toků této společnosti nám osvětlí, jakým způsobem, jakým mechanismem chce tento zákon fungovat.
Navazuji na to, co říká vláda ve svém slovu v úvodu tohoto zákona, a to, že se jednoznačně sází na to, že kdo vytváří, vyrábí, zpracovává nebo prodává výrobky, nese s ohledem na splnění cílů oběhového hospodářství odpovědnost za tento výrobek, za obal. Tyto firmy, tyto subjekty jsou na celkovém výsledku zainteresovány i finančně. Je to zcela jasné, je to nový zákon, který nutně potřebujeme. Myslím si, že i tak k němu můžeme přistupovat.
Když jsem si udělal takový kompilát z připomínek různých společností, dá se říci, že na jedné straně jsou tady připomínky věcné, vztahující se k jednotlivým paragrafům, na druhé straně jsou tady připomínky - řekl bych to špatně, kdybych řekl nevěcné - týkající se jednoho jediného problému, to jsou PET lahve. Ale k tomu se vyjádřím později.
Když jsem si dal dohromady všechny tyto věci, vychází mi z toho obecně toto: Vládní návrh zákona - na rozdíl od mnoha jiných v oblasti životního prostředí - se považuje za dobrý. Podle názoru těchto subjektů, které mě oslovily, má všechny předpoklady pro to, aby podle něj vznikl vyvážený systém, který bude fungovat, pokud možno s jistými minimálními náklady pro všechny zúčastněné. Cílem by mělo být, aby fungoval pokud možno s nejmenším zatížením spotřebitele, který - jak už tady bylo několikrát řečeno - ve své podstatě všechno zaplatí. Mějme to na paměti.
Druhá věc je ta environmentální část toho zákona. I zde se dochází k tomu, že ten zákon, tak jak je předložen vládou, má velmi dobře předpoklady splňovat i tento environmentální cíl. Systém, jak je navržen, respektuje v maximální míře principy včetně zákonitostí trhu a ve výrobních cyklu správně přiděluje odpovědnosti tam, kde jsou rozhodovací pravomoci.
Nechci tu dále číst základní věci, které mi byly poslány, nicméně závěr je takový, že je obecný souhlas, obecná shoda se zněním vládního návrhu zákona. Když to shrnu, v podstatě je řečeno to, že bychom neměli nějakým zásadním způsobem do jeho znění zasahovat.
Nicméně se tomu nevyhneme, protože - tak jak už tady bylo řečeno - jsou určité oblasti, které budeme muset precizovat a zdokonalit. Já bych začal tím, co jsem uvedl na začátku, že je chyba v našem usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, to je ta konečná tabulka. Já bych chtěl jenom říci, že pokud jde o tabulku, je tam velká změna, o tom hovořil i pan ministr, tabulka se stává součástí zákona jako příloha, nespočívá jenom ve vyhlášce, myslím si, že to je plus. Druhá věc je, že čísla v této tabulce obsažená jsou jednoznačně opsanou evropskou směrnicí, která platí pro celou Evropu. Myslím si, že to je pro nás důležité a měli bychom z toho vyjít, že nechceme ani nic míň, ani nic víc než to, co je v Evropě. Myslím si, že to je dost vstřícné, není to ani protievropské, ani příliš proevropské, prostě splňujeme standard, jak je zadán.
Chtěl bych k tomu jenom říci, že na základě informací a podkladů, které máme, víme dobře, že některé státy Evropské unie samy do dnešního dne jednotlivé body této předepsané evropské směrnice nesplňují. Na rozdíl od nás mají tu výhodu, že už jsou v Evropské unii. Dotyčné orgány - evropský komisař - na ně mohou pouze hrozit, ale nic jiného.
Proč o tom hovořím? Je (jsem?) pro právě vztažmo k roku 2008. Abych byl úplně přesný, protože jako zpravodaj musím vzít všechny informace, ať už jsou z jakéhokoli ranku, ať už jsou ostře odmítavé či souhlasné, musím se snažit najít optimální řešení, protože v tomto případě, ať chceme nebo nechceme, se v převážné míře jedná o technickou normu, tak k roku 2008 bych chtěl říci toto: To, co tady přečtu, je trochu v rozporu s tím, co tady někteří předkladatelé navrhovali nebo o čem hovořili. Je to dopis z Bruselu, kde se hovoří o tom, jakým způsobem bychom se měli postavit k uváděným číslům. Píše se v něm: Evropská komise předpokládá, že v červenci tohoto roku se ukončí příprava návrhu novely směrnice -myslí se tím směrnice na rok 2008 - která stanoví vyšší cílové hodnoty recyklace odpadů z obalů, to znamená plasty na 20 % , sklo na 75 %, kovy na 55 %, papír na 65 % atd. Ovšem na závěr se píše: Dle dostupných informací lze očekávat, že pokud jde o připravovanou novelu, zástupci průmyslu členských zemí uplatní námitky jak vůči navrhované výši předepsaných hodnot recyklace, tak i vůči relacím mezi hodnotami pro jednotlivé typy obalů, ve kterých spatřují omezení soutěže znevýhodňující výrobce některých typů obalů. Tím to končí.
To znamená, že to, co my jsme tady říkali, že rok 2008 je vyloženě jistou prognózou, je samozřejmostí a takto se k tomu přistupuje.
***