(18.00 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Tato kontrola má být však napříště orientována na výdaje vynakládané na pořízení majetku a na provoz České národní banky.
V souvislosti s tím se dostávám k doporučení, které bych si dovolil před vámi vyslovit. Toto ustanovení, tj. § 47 odst. 1 vládního návrhu harmonizační novely zákona o České národní bance, se již z časových důvodů nepodařilo zkoordinovat s potřebnou úpravou § 3 odst. 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, jehož znění doplněné do zákona č. 166/1993 Sb. zákonem č. 442/2000 Sb. orientuje kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu poněkud vágně na činnost ČNB mimo její hlavní cíl. V tomto směru se vám velmi pravděpodobně dostane určitého návrhu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, kde by měla být úprava § 3 odst. 3 zákona o NKÚ v naznačeném směru navržena. Formálně by znamenala rozšíření vládního návrhu harmonizační novely zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, o další samostatnou část. Pokud by vám byl ze strany NKÚ takový návrh učiněn, pak bych jej podporoval.
Závěrem dovolte, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, konstatování, že předložený návrh harmonizační novely zákona o ČNB představuje v navržené podobě další významný krok k harmonizaci našeho práva s právem Evropských společenství v oblasti bankovnictví. S tím souvisí i návrh na legislativní zpřesnění přechodných ustanovení zákona č. 442/2000 Sb., které je rovněž součástí návrhu.
Ze všech těchto uvedených důvodů si proto dovoluji Poslanecké sněmovně doporučit návrh k projednání a k přijetí.
Současně dávám ke zvážení Poslanecké sněmovně, aby umožnila vystoupit k navrhovanému zákonu i guvernéru České národní banky.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych po panu ministrovi stručně zrekapituloval, že návrh novely zákona č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy tisk 971, byl Ministerstvem financí a Českou národní bankou vypracován v návaznosti na stanoviska a zprávu Evropské komise k problematice poslední novely zákony o České národní bance č. 422/2000 Sb.
Jde zejména o řešení záležitostí týkajících se za prvé struktury, navrhování a schvalování rozpočtu České národní banky, kde se nově navrhuje odebrat Poslanecké sněmovně právo schvalovat provozní rozpočet České národní banky a převádí se tato pravomoc plně do rukou bankovní rady.
Druhou hlavní změnou je úprava otázky odvolávání guvernéra České národní banky a členů bankovní rady České národní banky. Nově se zde ustanovuje možnost guvernéra odvolat se proti jeho odvolání u Evropského soudního dvora, tak jak je to běžné u Evropské centrální banky.
Za třetí se vypouští ustanovení, podle kterého se České národní bance a vládě dává za úkol po konzultaci stanovovat inflační cíl a režim kursu měny. Nově se navrhuje, aby inflační cíl byl plně v rukou České národní banky a režim kursu měny po informaci České národní banky vládě.
Dále bych chtěl říci, že v této chvíli tisk 971, tak jak je předložen, není zcela aktuální, neboť nereflektuje nález Ústavního soudu č. 278 z 20. června 2001, který ve svém nálezu ruší několik ustanovení poslední novely zákona o České národní bance č. 442/2000 Sb. Zrekapituloval bych ustanovení, která Ústavní soud svým nálezem upravil nebo zrušil.
Za prvé je to ustanovení § 2 odst. 1 věty prvé zákona o České národní bance, která stanoví jako hlavní cíl činnosti České národní banky zabezpečení cenové stability. Tento paragraf, odstavec a věta byla vypuštěna.
Dále bylo vypuštěno ustanovení § 5 odst. 2 písm. b), které ukládá České národní bance rozdělit rozpočet na dvě části, tedy na rozpočet pro činnosti vykonávané při zabezpečování hlavního cíle České národní banky a na provozní a investiční rozpočet, přičemž odebírá bankovní radě pravomoc rozhodovat o jedné z jeho částí a svěřuje ji Poslanecké sněmovně. I toto ustanovení bylo Ústavním soudem zrušeno.
Za třetí bylo zrušeno ustanovení § 6 odst. 3 zákona o České národní bance, podle kterého navrhuje guvernéra vláda.
Za čtvrté bylo zrušeno ustanovení § 35 písm. a) zákona o České národní bance, podle kterého se ukládá České národní bance stanovovat po dohodě s vládou inflační cíl a režim kursu české měny k cizím měnám. Toto ustanovení také, jak jsem zmínil, bylo vypuštěno.
Za páté konečně ustanovení § 47 odst. 1 až 4 zákona o České národní bance, které se týká opět otázky rozpočtu České národní banky. I toto ustanovení bylo zrušeno.
Chtěl bych tedy za sebe říci, že jako hlavní a primární důvod pro projednání této novely vidím nález Ústavního soudu. Nález, s jehož zdůvodněním sice hluboce nesouhlasím, nicméně - a to bych chtěl zdůraznit - nález Ústavního soudu plně respektuji a budu se jím plně řídit.
Dále bych chtěl říci, že stanoviska a doporučení Evropské komise k poslední novele zákona o České národní bance jsou pro mne až druhořadým podnětem k projednání této novely zákona, a pokud by motivem novely zákona o České národní bance měla být pouze stanoviska a doporučení Evropské komise, potom bych zvažoval v duchu minulého projednávání tohoto zákona v této sněmovně návrh na vrácení či zamítnutí této novely. Nicméně vzhledem k tomu, že nález Ústavního soudu, stanoviska a doporučení Evropské komise v některých částech se více než překrývají, a vzhledem k tomu, že - jak jsem již zmínil - respektuji nález Ústavního soudu, považuji za nezbytné návrh novely zákona o České národní bance projednat.
Nicméně bych chtěl zmínit problém, který nás při této příležitosti čeká, a to je uvedení do souladu Ústavy České republiky ve smyslu nálezu Ústavního soudu a doporučení Evropské komise, která se liší v tom, jaký má být hlavní cíl v České národní bance. Myslím, že to bude velký problém při projednávání a bude velkým úkolem této sněmovny navrhnout takové řešení, aby jak ústava, tak i zákon o České národní bance, tak i doporučení Evropské komise byly v souladu.
Doporučuji tedy tisk 971 v této chvíli propustit do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, paní kolegyně a páni kolegové, musím říci, že jsem rád, že projednáváme tento sněmovní tisk č. 971, a konstatuji, že slova pana ministra financí, kterými uvedl tuto novelu zákona o České národní bance, byla v podstatě korektní, a že koneckonců i zpravodaj přes rozdílnost některých našich názorů korektně uvedl, že i když nesouhlasí s nálezem Ústavního soudu, respektive jak on řekl s jeho odůvodněním, respektuje jej. Byl bych však rád, abychom se předtím, než jak doufám, propustíme tento tisk do druhého čtení, alespoň krátce a ve vzpomínkách vrátili k situaci, kdy jsme projednávali poslední novelu zákona o České národní bance, tj. zákon, který byl posléze publikován pod číslem 442/2000 Sb.
Tato novela byla přijata drtivou většinou hlasů a je velmi snadno zjistitelné, kteří poslanci hlasovali pro tuto novelu a kteří proti. A kdybyste si otevřeli záznamy z jednání sněmovny, zjistili byste, že někteří z nás poslanců - a aniž bych byl neskromný, byl jsem to také já osobně - upozorňovali na to, že přijímaná novela je protiústavní, což se ukázalo nálezem Ústavního soudu, který široce citoval pan zpravodaj, a že je ve frapantním rozporu s právem Evropských společenství, a to právě v těch ustanoveních, která jsou touto novelou nyní dotčena.
***