(12.00 hodin)
(pokračuje Kocianová)

Novela dále ponechává možnost vyplacení přídavku na dítě ve dvojí výši, to je v závislosti na výši rozhodného příjmu, který se zjišťuje za rok zpětně. Z praxe vím, že tohoto budou žadatelé využívat, protože téměř každý občan bude chtít vyzkoušet, zda nedostane vyšší přídavky, a tím se nesníží pracnost zpracování dávek. Vzpomínám si na příklad, kdy otec rodiny, který měl milionové daňové přiznání, si přišel požádat o přídavek na dítě a divil se, že nemá nárok. Jestliže se hovoří o zvýšení porodnosti a podpoře mladých rodin, vzpomeňme si my starší, že přídavky byly v době, kdy byla porodnost nejvyšší, celkem nízké. Placená mateřská jenom půl roku a porodné nestačilo ani na kočárek. A kdo z nás se rozhodl mít děti kvůli přídavkům na děti nebo porodnému?

Navrhuji tento populistický návrh zamítnout, protože se jedná pouze o vládní volební trik. Dopad na státní rozpočet podle důvodové zprávy by činil 4,1 miliardy korun a všichni víme, jak jsou již vysoké mandatorní výdaje. Sociální politika by měla být o solidaritě s potřebnými, ne s bohatými.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jaroslav Štrait. Připraví se pan poslanec Josef Janeček.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vrátit přídavky na děti všem dětem je jeden z volebních cílů KSČM. Nejenom však to, je potřeba udržovat a sledovat i kupní sílu této sociální dávky.

Tedy k tomu prvnímu. Přídavek na dítě považujeme za dávku pro dítě, ne pro rodiče. V tomto duchu jsme podali před čtyřmi lety stížnost u Ústavního soudu. Měla tato stížnost i mezinárodní oporu. Bohužel tehdy Ústavní soud preferoval fakt, že dávka je odvozena od české legislativy, a označil ji jako nenárokovou.

Přirozeně jsem se podíval cestou Parlamentního institutu, jak to je i v dalších zemích Evropské unie. Rodinné dávky jsou tam vždy peněžní dávky, nějaké ty naturální nepřipadají v úvahu. Jsou poskytovány na zajištění dobrých podmínek pro život - podtrhuji - dítěte. Jejich výše má ve většině zemí Evropské unie progresivní charakter v závislosti na věku a pořadí dětí v rodině. Ve většině zemí Evropské unie je podmínkou pro jejich poskytování přítomnost dítěte v rodině a trvalé bydliště v zemi. Přídavky jsou financovány ze státního rozpočtu a jsou spravovány jako součást systému sociálního zabezpečení dané země. Pokud jde o výši příspěvku na dítě, je to v jednotlivých zemích Evropské unie rozdílné, ale v podstatě to kolísá od 1 % HDP, což je například Německo, až přes 2 % HDP - Francie, Irsko, Lucembursko atd.

K druhé otázce, ke kupní síle tohoto přídavku na dítě, chci říci, že musíme vždycky zkoumat, co za určité peníze lze koupit. Kdo si prohlédne tabulku nebo se alespoň letmo podívá na tabulku straně 10, 11 předlohy, uvidí, že jde stále o pakatel, ať ten minulý, nebo ten navrhovaný. Je potřeba si uvědomit, že dneska stojí balíček Sunaru 80 Kč, o Pampers ani nemluvě. Budu-li však exaktní, uvedu, že dětské přídavky i po letošní valorizaci životního minima jsou podhodnoceny proti roku 1989 o 32 %. S podobnou matematikou se setkávám v sociální oblasti velmi často. Odpovídám lakonicky: Inflace dosáhla od roku 1989 k červnu letošního roku 406 %. Máte-li - na tento dotaz odpovídám - příjem čtyřikrát větší, tak jste na svých.

A praktický příklad z mé rodiny. Ve své době jsem měl tři děti, pobíral jsem na ně 880 korun československých. Pokud by měla stejná rodina, která je obšťastněna také třemi dětmi, pobírat dneska rodinné přídavky, musela by mít 3 572 Kč. A to jsem ještě nezapočítal kupní sílu, zmíněných 32 %.

Klub KSČM podporuje propustit návrh do druhého čtení, snad jsem to zdůvodnil dostatečně. Zastává však názor poněkud jiný - respektovat rovná práva všem dětem a případné diference mezi rodinami řešit jinými dávkami plynoucími ze zákona o sociální podpoře nebo dokonce i daňovým systémem, případně by se to dalo i vhodně zkombinovat. Návrhy v podobném duchu předložíme ve druhém čtení.

Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Josef Janeček, připraví se pan poslanec Stanislav Volák.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vážené kolegyně, pan vicepremiér otevřel téma, které většinu volebního období neotevíral, totiž téma rodiny a situace české rodiny. Našel lék nebo vláda našla lék, jak podpořit naši rodinu, a to údajně tím, že zavedeme pro velkou část našich rodin plošné přídavky na děti, a slibuje si od toho dokonce jakési řešení nebo impuls k řešení nepříznivé demografické situace. Domnívám se, že je to strašné nepochopení situace, ve které se česká rodina nachází. To, co české rodině běžně chybí, nejsou přídavky na děti, ale bydlení. To, co české rodině chybí, je dosažitelnost kapitálu potom, když se vezmou, čili novomanželské půjčky. Kdyby pan ministr chtěl podpořit nová manželství, udělal bych všechno pro to, aby mladá manželství měla dostupné bydlení. Ale v tomto oboru jsou výsledky naší vlády tristní, neboť výstavba výrazným způsobem klesá a byt je čím dále tím méně dosažitelný.

Podivná je i filozofie toho, že zavedeme přídavky pro děti plošné pro někoho. Rozuměl bych tomu, kdyby pan vicepremiér přišel s myšlenkou, že přídavek na dítě je přídavkem a penězi určenými pro dítě a v tom případě všem stejně. To je filozofie, která mi není blízká, ale rozuměl bych tomu názoru. Prostě jestliže je to příjem dítěte, tak proč některé dítě má mít příjem nižší a jiné vyšší? Doufám, že při narození jsou si víceméně všechny děti rovny. Ale tato myšlenka zde není zakotvena. Tady je zakotvena myšlenka, že některým dětem různě a jiným dětem stejně. Čili je to takový podivný půlkrok, když zachováváme to špatné z obého a ztrácíme to pozitivní ze současného modelu. Totiž to pozitivní v současném modelu je, že jsme schopni podporovat sociálně slabé rodiny. Kdyby pan ministr Špidla řekl, že v našich rodinách, zvláště v těch sociálně slabých, je situace taková, že je potřebné je podpořit, a o tyto prostředky v rámci solidarity posílil příjmy chudých rodin, potom bych tomu rozuměl a takový návrh bych podpořil. Ovšem toto je jiná metoda, toto je metoda, kdy rozhazuji prostředky, které mám - a možná je nemám a budu si muset na ně z rozpočtu půjčit - , do rodin, které tuto potřebu nemají. Nevím, proč mají mít členové vlády nárok na dětské přídavky. Nevím, proč děti poslanců, senátorů, náměstků ministrů mají mít nárok na tuto dávku, pokud se nepřišlo s filozofií, že všem dětem stejně. Bohužel vláda je přesvědčena, že tato filozofie zde pro tyto skupiny má být uplatněna. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP