(12.30 hodin)
(pokračuje Škromach)
A má odstranit určitý census v prokazování majetkových, příjmových poměrů. Jak to kontrastuje se situací, kdy titíž poslanci nebo jejich kolegové či kolegyně v této sněmovně zapáleným hlasem hovoří proti tomu, aby probíhala majetková přiznání u těch nejbohatších milionářů, o kterých hovoří, že jejich dětem chceme dávat přídavky na děti! Jak tady velmi tvrdě vystupují proti tomu, aby právě formou vyšších daní u těch vyšších příjmových skupin bylo možné kompenzovat vlastně tyto vyšší výdaje, které jsou určeny přímo dětem, a při dalších jednáních, která probíhají, tak jednoznačně prosazují - a to je i otázka rovné daně - a to je cesta do pekel, možná do nebe právě pro ty milionáře, které tady paní poslankyně Páralová a další zastupují. Není to vůbec o tom, že by mělo být lepší postavení sociálně slabších, ale naopak přerozdělení, a jednoznačně veškeré návrhy, které jsou k přerozdělování ve prospěch těch vysoce příjmových skupin, těch tzv. milionářů, o kterých paní poslankyně Páralová tady hovořila. Čili ano, pro tyto lidi je to cesta do nebe, ale pro ty ostatní do pekel na rozdíl od toho, co navrhuje pan ministr Špidla v jednotlivých návrzích, které bohužel pravicová opozice stále a stabilně zabíjí.(Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Žádnou další přihlášku do rozpravy nemám, žádnou přihlášku neregistruji. Končím obecnou rozpravu. V rozpravě padl návrh na zamítnutí, ale předpokládám, že pan ministr Špidla bude chtít přednést závěrečné slovo, takže mu ho udílím.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, debata byla neobyčejně živá a myslím, že byla i koncentrovaná, protože ten základní problém je jasný. Český národ prochází nejhlubším demografickým poklesem, který byl kdy v demografických dějinách zaznamenán. Nejde o to, že je několik území, kde se rodí ještě méně dětí na jednu ženu, ale nikde nebyl zaznamenán tak prudký pokles. To je situace, která je dramatická a kterou je třeba změnit.
Já jsem jasně konstatoval, že při veškerých rozborech se ukazuje, že pro založení rodiny a funkci rodiny je klíčový pojem bezpečí. Není rozhodující náboženské zaměření, není rozhodující mnoho různých ideologických přístupů. Rozhodující je situace bezpečí. Naše rodina je velmi nestabilní a cílem této úpravy z tohoto hlediska bylo zlepšit její situaci a odstranit onu past, která je, že děti jsou sociální riziko. Myslím si, že argumentace o manažerech a předsedech vlády apod. je klasická argumentace, která má všechny prvky demagogie a vychází z argumentace in extremis - to někdy má smysl, ale většinou je to styl, kdy si najdeme nějaký extrémní, naprosto ojedinělý případ, a z něj chybnou generalizací vyvozujeme obecný úsudek. Prostě rodiny s dětmi nejsou bohaté a bez ohledu na to, že se tu a tam vyskytne ojediněle rodina, která je na tom dosti dobře, tak rodiny s dětmi jako takové bohaté nejsou. Naprostá většina - chápu, že tento příspěvek není velký, byl bych rád, kdyby se dal udělat větší, ale předpokládal jsem, že tato poněkud rozrušená pravicová sněmovna by zřejmě nedokázala překročit svůj stín - ale i ta poměrně malá částka znamená pro většinu adresátů zlepšení situace.
Pan poslanec Štrait hovořil o tom, že by měly být přídavky zcela plošné, a někteří další poslanci naznačovali tuto možnost. Ano, najde-li sněmovna odvahu ve druhém čtení navrhnout zcela plošné přídavky, já rozhodně nebudu proti a doplním tuto koncepci zvýšením sociálního příplatku tak, aby se podařilo vyrovnat, nebo abych zbavil starosti paní poslankyni Páralovou. Pan poslanec Štrait porovnával státy s různým podílem hrubého domácího produktu poskytovaných (?) rodinám s dětmi. Jeho porovnání je velmi ilustrativní, Francie dává 2 procenta a je jednou ze zemí, která překonala katastrofální demografickou situaci na přelomu 40. a 50. let a je přímo příkladem toho, že promyšlenou propopulační politikou lze dosáhnout změny. Spolková republika Německo dává jedno procento a patří mezi státy, které mají nejmenší počet narozených dětí na jednu ženu. Všechny ty státy, které dávají 2 procenta - Irsko i Lucembursko - jsou opakem.
Pan poslanec Janeček hovořil o možnostech podpory bytové výstavby. Musím říci, že přes ohromný odpor současné sněmovny se podařilo konečně vytvořit fond bydlení, konečně ho naplnit prostředky. A je zřejmé, a pokud jste sledovali záměry Ministerstva pro místní rozvoj, že konečně, byť je to se značným zpožděním, se situace začíná měnit.
Pokud jde o myšlenku rodičovského příspěvku - souhlasím s koncepcí pana poslance Janečka a chci paní poslankyni Páralovou ujistit, že se pokusím, aby byla zformulována ještě zimní novela zákona o státní sociální podpoře, a v této zimní novele bude navrženo podstatné zvýšení rodičovského příspěvku. Podstatné zvýšení. A myslím, že se pokusím opět odvázat rodičovský příspěvek od všech dalších podmínek, kterými je tak nesmyslně zatížen.
Má-li nějaká věc smysl, myslím, že jeden z pravicových klasiků hovořil o tom, nepodaří-li se ti věc poprvé, udělej ji podruhé. Jsem přesvědčen, že zima bude vhodným termínem.
Pan poslanec Volák používá opět svůj klasický repertoár. Myslím, že je vhodné si uvědomit, že důchodový systém byl v přebytku do doby, než pan poslanec Kočárník, pan ministr financí Kočárník, předložil snížení odvodu na důchodový systém, snížení odvodů tak, že se tento systém dostal do deficitu. A bylo by to krásné a pravicové, kdyby tento muž už nenavrhl zvýšení jiné částky, ale on navrhl zvýšení odvodu na státní politiku zaměstnanosti, a tím vytvořil pro stát příjem, se kterým mohl volně manipulovat. To byl totiž trik. Sněmovna vytvořením samostatného účtu zabránila obvyklé manipulaci, kterou používaly konzervativní vlády k tomu, aby přebytky z důchodového systému používaly jinak. Změnou pana ministra Kočárníka došlo k tomu, že přebytek na důchodovém účtu, který by byl zablokován, by už nemohl vznikat, a posléze se účet dostal do deficitu, zatímco v jiné části rozpočtu ona ušetřená část se objevila a zůstala k plné dispozici vládě. Ano, tak to je. A myslím si, že za tímto činem byly ještě i jiné úvahy, ale to ponechávám stranou.
Paní poslankyně Páralová projevuje vytrvale ve sněmovně literární talent. Její obraty jsou mnohdy zajímavé, ale málokdy směřují k podstatě věci.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Ale chtěl bych vás, dámy a pánové, upozornit na jednu velmi zajímavou věc. Paní poslankyně Páralová, tato žena, se před námi a před celou Poslaneckou sněmovnou dopustila překročení hranice kacířství.
***