(18.10 hodin)
(pokračuje Brousek)
První důležitou částí novely, kterou předkládáme již potřetí, je jmenování a odvolávání ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných obcemi. Princip, aby jmenoval ředitele zřizovatel se souhlasem vyššího orgánu, považuji za správný, jedině možný. A protože zde byl již několikrát vysvětlován, obhajován a kritizován a myslím, že k tomu nemůžeme říci nic nového, nebudu se touto částí novely dále zabývat. Pouze opakuji, že vláda v návrhu nového školského zákona má tento princip zabudován také.
Druhá zásadní část zákona je přechod všech škol a školských zařízení do právní subjektivity, a to formou příspěvkové organizace. Škola jako právní subjekt je méně závislá na ministerstvu, kraji, okresním úřadu, ba i na zřizovateli, neboť si většinu věcí řídí sama v mantinelech určených zřizovací listinou vůči zřizovateli a vzdělávacím programem vůči ministerstvu, resp. kraji. Není pravdou, jak se tvrdí ve stanovisku vlády, že činnost škol v právní subjektivitě nemůže být ovlivňována státem, příp. krajem v přenesené působnosti. Škola přece musí předkládat ke schválení vzdělávací programy, ba i učební plány, a kontrolu následně provádí Česká školní inspekce. Vláda v návrhu školského zákona také navrhuje všem školám právní subjektivitu formou tzv. školské právnické osoby, která je mimochodem obdobou příspěvkové organizace s přísnějšími pravidly.
Při jednání o školském zákoně se zástupci školských asociací shodli, že budou mít všechny školy právní subjektivitu, a odmítli novou formu tzv. školské právnické osoby a doporučují zůstat u osvědčené příspěvkové organizace. Jednání s těmito asociacemi jsem dvakrát vedl o prázdninách společně s panem předsedou výboru. Závěry ohledně právní subjektivity byly zcela jednoznačné. Mimochodem, byli přítomni zástupci asociací základních škol, stejně jako ostatních asociací.
ODS vidí školu jako subjekt, který je svéprávný a pohybuje se v mantinelech, které jsou dány vzdělávacím programem, zřizovací listinou a rozpočtem.
Vážené paní poslankyně a vážení poslanci, žádám vás o propuštění tohoto sněmovního tisku do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude paní poslankyně Alena Svobodová, připraví se pan poslanec Radko Martínek.
Poslankyně Alena Svobodová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje změnu celé řady paragrafů. Bohužel kolegové z části politického spektra Poslanecké sněmovny nebyli ochotni projednávat komplexní návrh školského zákona a nevím, zřejmě ani nechtějí, aby školský zákon v tomto volebním období byl přijat. Přitom právě školský zákon nebo návrh školského zákona obsahuje nebo řeší některé problémy, které jsou obsaženy právě v této navrhované novele. Na druhé straně titíž kolegové řeší ony problémy cestou dílčích novel. Považuji to za nesystematické, za nákladné a z hlediska legislativní přehlednosti pro občany nedobré.
Domnívám se také, že předkládané návrhy nejsou natolik zásadní, aby musely být řešeny urychleně v této chvíli cestou dílčí novely, a že projednávání těchto otázek v rámci tolik potřebného nového školského zákona by bylo daleko efektivnější. V novele se navrhují některé změny kompetence, např. ve vztahu kraj-obec. Přitom některé zákony týkající se reformy veřejné správy budou v Poslanecké sněmovně teprve projednávány, např. zákony, které se týkají problematiky onoho středního článku mezi krajem a obcí, tedy úřadu v okresních městech nebo pověřených obcí. Ptám se: nedojde pak k další novelizaci novel, pokud se ukáže, že optimálním řešením by mohlo být přidělení některých kompetencí právě na tuto řekněme okresní úroveň?
A nyní k jednotlivým návrhům. Co se týká návrhu, aby obce měly pravomoc se souhlasem kraje jmenovat a odvolávat ředitele jimi zřizovaných škol, moje námitky, které jsem zde uváděla už při předchozích dvou projednáváních tohoto návrhu, v podstatě trvají. I když lze argumentovat vzdáleností kraje od obce, a připomínám, že kraj má nyní pravomoc jmenovat a odvolávat ředitele - přesto se domnívám, že záporné důsledky této novely jsou nezanedbatelné. Například do rozhodování obce se mohou promítat místní, politické i osobní zájmy, dále je to otázka výběrového řízení, které nemá jasné podmínky a kritéria. Problematická může být také odborná úroveň těch, kteří o ředitelích budou rozhodovat, apod.
Podle mínění nemalé části pedagogické veřejnosti a také mnohých starostů je současný právní stav vyhovující, protože obec má významnou úlohu v rozhodování o budoucím řediteli školy, kterou zřizuje, ale také se například naskýtá otázka, zda by právě řešením nebyl onen okresní článek či pověřená obec. V novele se dále navrhuje, aby předškolní zařízení, školy a školská zařízení zřizované obcemi a kraji měly právní postavení příspěvkových organizací. Tady se domnívám, že právě návrh školského zákona jde ještě dál, umožňuje právní úpravu příspěvkové organizace anebo školské právnické osoby. Dále předložený návrh v této části neřeší právní postavení škol zřizovaných státem a postavení církevních škol, takže se domnívám, že řešení je neúplné.
Dále návrh zavádí povinnou právní subjektivitu pro všechny školy, předškolní a školská zařízení k 1. 1. 2003. Dnes již řada těchto institucí, jak víme, právní subjektivitu má a zkušenosti jsou různé. Kladně hodnotí tuto formu především ředitelé větších škol, např. pro větší míru autonomie, možnost hospodařit samostatně s penězi, ale také mít vlastní výdělečnou činnost. Pro malotřídní školy v malých obcích by však vstup do právní subjektivity mohl přinést problémy. Budou muset personálně nebo finančně zabezpečovat mzdové účetnictví včetně ekonomiky a další povinnosti, které vyplývají ze zaměstnavatelské kompetence. Ne všude jsou také podmínky, aby se například mohlo sloučit několik škol nebo školských zařízení nebo předškolních zařízení do jednoho právního subjektu. Pro malé školy by proto povinný vstup do právní subjektivity mohl znamenat i jejich zánik.
Navíc novela neřeší postup v případě, že nedojde ke vstupu do právní subjektivity. Nebylo by tedy lepší, než striktně stanovit vstup do právní subjektivity, nechat to na zvážení školám? Připomínám, že po zrušení okresních úřadů přejdou podle zákona 564/1990, o státní správě a samosprávě, pracovněprávní vztahy nebo kompetence na kraje.
Ještě jedna poznámka k této části. V důvodové zprávě se konstatuje, že výhodou přechodu všech škol do právní subjektivity bude snížení počtu úředníků, kteří dosud zajišťovali chod škol bez právní subjektivity. Podle mých informací z regionů není vůbec jednoznačné, že návrh novely, to znamená vstup do právní subjektivity, by znamenal levnější variantu řízení školství. Jestliže například - a uvádím konkrétní čísla - okresní úřad má 12 pracovníků a stará se o více než 80 škol základních a mateřských bez právní subjektivity v jednom okrese, tak po jejich vstupu do právní subjektivity by počet úředníků stoupl několikrát.
Co se týká rozšíření pravomocí kraje o možnost zřizovat se souhlasem ministerstva ve svém územním obvodu další školy a školská zařízení, domnívám se, že jde o nesystémový krok. Při zřizování například mateřské nebo základní školy s krajem dojde ke zbytečnému překrývání kompetencí. Také není jasná otázka financování. Kraj zřídí například základní školu, a kdo ji tedy bude financovat - obec, nebo kraj? O tom se v zákoně nehovoří. Zato v § 16 a) - uvádím konkrétně - kde novela vymezuje povinnosti kraje ve vzdělávání, už se o povinnosti vytvořit podmínky pro zajištění vzdělávání v základních školách nehovoří.
***