(10.10 hodin)
(pokračuje Jičínský)

Svého času i u nás se objevovaly názory, že i problematika pracovněprávních vztahů by měla být součástí občanského zákona, ale přitom je zřejmé, že ve většině evropských zemí existují zvláštní zákoníky práce, protože specifika těchto vztahů je přece jen vyčleňuje z obecné občanskoprávní úpravy.

Říkám to proto, že i když je představa, že občanský zákoník je základním kodexem upravujícím vztahy v soukromé sféře, přece jen představy o této univerzální normě v průběhu času erodují. Já osobně lituji, že Poslanecká sněmovna v předchozí době většinově zamítla zvláštní zákon o pojistné smlouvě. Myslím si, že to byla chyba. Nemyslím, že teď ji můžeme reparovat, ale z hlediska přemýšlení, reflexe o tom, co jsme udělali dobře, co ne, bychom tento moment neměli přehlédnout pro příští řešení této problematiky. Zvláštní zákon o pojistné smlouvě je odůvodněný, a neměli bychom jej zamítat z našich úvah.

Z hlediska praktického, pokud jde o tento návrh zákona, souhlasím s kolegy, kteří namítali, že úprava pojistně právních vztahů patří především do občanského zákoníku. Já s nimi souhlasím, protože těžiště různých smluv týkajících se pojištění zdraví, života atd., to skutečně není organická součást obchodně právních vztahů. V tomto směru tyto výhrady s kolegy sdílím.

Žádný zvláštní návrh nedávám, protože procedurálních návrhů už zde bylo několik uvedeno.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Dále se o slovo přihlásila paní poslankyně Jitka Kupčová.

 

Poslankyně Jitka Kupčová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych se obrátit na sněmovnu s prosbou, abyste podpořili propuštění tohoto vládního návrhu zákona do druhého čtení. Je zřejmé z předchozích vystoupení mých kolegů ze všech stran politického spektra, že Poslanecká sněmovna zřejmě bude preferovat do budoucna, aby pojistná smlouva byla upravena v občanském zákoníku.

Pan poslanec Výborný zde hovořil o tom, že je velmi složité a nestává se - nepamatuji se přesně na jeho slova -, aby takovouto změnu, tedy překlopení návrhu z obchodního zákoníku do občanského zákoníku, vypracoval ústavně právní výbor při projednávání tohoto vládního - a velmi obtížné. Má zajisté pravdu. Je to vždy složitý manévr, nicméně já se domnívám, že tento manévr by nebyl ani prvním, ani posledním, který ústavně právní výbor v obdobném rozsahu již udělal. Navíc se domnívám, že v tomto případě by ústavně právní výbor měl velikou pomoc ve vládní legislativě. Vím od pana ministra - jistě o tom bude hovořit - že Ministerstvo spravedlnosti je připraveno účinně pomáhat při legislativním zpracování takového návrhu při jednání ústavně právního výboru.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím.

Požádám pana ministra o vystoupení k návrhům, poté pana zpravodaje, aby předložil souhrn návrhů, které padly v obecné rozpravě. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lhal bych, kdybych řekl, že mě proběhnuvší debata zaskočila. Já jsem ji samozřejmě očekával, očekával jsem ji proto, že i v teoretických kruzích, a to mezi skutečnými špičkami, není jednoty v názoru, zda za situace, kdy se připravujeme - a já si dovoluji tvrdit, že tato příprava je předmětem všeobecného souhlasu - rekodifikaci soukromého práva zařadit za situace, kdy Poslanecká sněmovna odmítla koncepci samostatného zákona, úpravu pojistné smlouvy do občanského nebo obchodního zákoníku. Ano, má pravdu pan poslanec Benda, když říká, že jistě bude úprava pojistné smlouvy jako veškerá úprava závazkových vztahů součástí kodexu občanského zákoníku. Nedovedu si představit jiné řešení.

Ale nyní stojíme před otázkou, jestli opravdu jsou tak zásadní výhrady proti tomu, aby úprava - a to zdůrazňuji - kterou musíme přijmout, jestliže chceme být kompatibilní se směrnicemi Evropských společenství o soukromém pojištění, čili o soukromém charakteru pojišťovnictví, jestli má být - a všichni jsme si jistě vědomi, že po přechodnou dobu - součástí občanského nebo obchodního zákoníku.

Převážily v oblasti odborných špiček, o kterých jsem hovořil, názory, že především současná dualita, která umožňuje podnikatelům sjednat si i na pojistné vztahy úpravu obchodního zákoníku, je nevyhovující. Převážil názor, že ty závazky, které pro Českou republiku vyplývají ze směrnic týkajících se soukromého pojišťovnictví, bude vhodnější implementovat do obchodního zákoníku.

Já jsem skutečně připraven, protože bych byl nerad, abychom zaměnili diskusi o formě této úpravy s diskusí o jejím obsahu, zapracovat odpovídající text do občanského zákoníku, ukáže-li se, že je na tom většinová shoda. Ale zdůrazňuji, že obsah úpravy, jak je navržen v obchodním zákoníku, je v souladu se směrnicemi Evropských společenství. O co běží? Jen velmi stručně. Dosavadní změny našeho právního řádu, které se týkají pojišťovnictví, postihly tzv. veřejnoprávní část pojišťovnictví, tedy institucionální stránku pojišťovnictví. Ale ta část soukromoprávní, závazková, zatím zůstala nepostižena a ať chceme, či nechceme, základem směrnice Evropských společenství je požadavek jednotného právního obrazu pojištění pro klienty pojišťoven. V tomto smyslu jsem hovořil o tom, že náš právní obraz jednotný není. Ve smyslu větší ochrany a větší právní jistoty těch, kteří svěřují své peníze pojišťovnám. To samozřejmě je otázka zásadní diskuse, ukáže-li se, že v tomto základním principu nebude schopna Poslanecká sněmovna dosáhnout názorovou jednotu.

Považoval bych ale za velmi potřebné tuto diskusi otevřít v rámci druhého čtení. Zdůrazňuji, že jsem připraven, vědom si toho, že jde o materii složitou, předložit ústavně právnímu výboru kompletní text, který do občanského zákoníku úpravu pojistné smlouvy zapracuje.

Shodneme-li se na představě, že Česká republika chce nabídnout svou schopnost disponovat právní úpravou slučitelnou se směrnicemi Evropských společenství, pak jde také o otázku času.

K občanskému soudnímu řádu. Jistě můžeme využít i jiné vhodné prostory - debata se týkala především doručování. Chtěl bych zdůraznit k tomu, co říkal pan poslanec Výborný - ano, já nejsem přítelem zásadních změn civilního procesu, ostatně stále se cítím být jakýmsi patronem tohoto kodexu, o který jsem se ve své odborné minulosti staral prakticky dvacet let, ale tato navrhovaná úprava přináší výhodu pro účastníky řízení. Ti, kteří mohou pracovat v elektronickém systému, mohou také požívat dobrodiní vyplývající z toho, jak rychle může soud doručovat elektronickou cestou. To je předposlední poznámka.

Poslední poznámka. Nikdy nemůžeme sloučit úpravu doručování v hmotném právu a v procesním právu, protože jde o dvě různé kategorie. Není možné zasahovat do soukromoprávních vztahů a autoritativními požadavky, jak si mají účastníci těchto vztahů vzájemně doručovat. Naproti tomu, jestliže doručují soudy nebo správní úřady, tam je třeba do předpisů o doručování zasáhnout autoritativně. Souhlasím s tím, že i v oblasti správního řádu by měly být postupy stejné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP