(10.30 hodin)
(pokračuje Bureš)
Reforma správního řádu je proto nutná a velmi naléhavá. Platná právní úprava v současné době po stránce institucionální i procesní neodpovídá požadavkům, které na oblast správního soudnictví mají ve vztahu k celému právnímu řádu platit. S výjimkou úzkého okruhu věcí projednávají soudy věci správního soudnictví pouze v jedné instanci. Neexistence opravných prostředků vede k nejednotnosti soudního rozhodování, a to i ve věcech, kde podle článku 6 odstavec 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je povinna Česká republika naplnit svůj závazek zajistit jurisdikci v tzv. systému plné jurisdikce.
Správní soudnictví, a to je ještě závažnější, neposkytuje žádoucí ochranu proti jiným zásahům a opatřením a zejména neposkytuje ochranu proti nečinnosti správních úřadů. Ve výčtu hlavních nedostatků právní úpravy nelze pominout ani to, že dosud nebyla naplněna ústava, která již před více než devíti lety zařadila do soustavy českých soudů Nejvyšší správní soud. Zřejmě tyto nedostatky a především ty naposledy zmíněné vedly také Ústavní soud k tomu, co jsem zmínil, totiž že zrušil 27. června letošního roku s účinnosti od ledna 2003 celou pátou část občanského soudního řádu.
I když je nepochybné, že předložená reforma správního soudnictví byla dokončována pod tlakem citovaného nálezu Ústavního soudu, v žádném případě nelze hovořit o tom, že byla připravena v nedostatečném časovém prostoru. Diskuse o podobě správního soudnictví se vedou nejméně šest let a nejméně po stejnou dobu odborné komise pracovaly. To je vám ostatně velmi dobře známo z materiálu Výchozí teze pro přípravu koncepce správního soudnictví a možné varianty jeho organizační struktury, který vláda v minulém roce předložila k informaci Poslanecké sněmovně a také Senátu a v němž nastínila možná věcná řešení.
Chci Poslanecké sněmovně poděkovat za to, že se velmi pečlivě zabývala tímto materiálem a vytvořila dobré výchozí podmínky pro přípravu legislativních textů. Varianta, kterou většinově doporučila Poslanecká sněmovna, se stala základem pro předložené vládní návrhy a věřím, že to přispěje ke zdaru jejich projednávání.
Těžištěm reformy správního soudnictví je nepochybně bod následující, tedy vládní návrh soudního řádu správního. Jeho projednávání bude následovat, ale již zde chci poukázat na jedno ze základních koncepčních východisek. Tím je to, že správní soudnictví je koncipováno důsledně jako soudnictví v oblasti veřejnoprávní a že postup podle občanského soudního řádu bude vyhrazen důsledně pro řízení ve věcech soukromoprávních.
A nyní jsme u podstaty předkládaného návrhu. Dělba věcí soukromoprávních a věcí veřejnoprávního charakteru se pak promítá do zákonné předlohy zejména tím, že ve věcech soukromoprávních, v nichž je svěřeno rozhodování zvláštními zákony správním úřadům, bude soud poskytovat ochranu postupem podle občanského soudního řádu, zatímco ve správním soudnictví bude poskytována ochrana tam, kde správní úřad rozhodl ve věci subjektivního veřejného práva.
Aktivace Nejvyššího správního soudu a naplnění jeho ústavou předpokládaného poslání pak povede k tomu, že v případných kompetenčních sporech, které mohou vznikat na jedné straně mezi soudy a na druhé straně orgány moci výkonné či územní, nebo dokonce profesní samosprávy, je-li to podle zvláštních právních předpisů možné, bude třeba rozhodovat a mít na paměti zastoupení obou vrcholných článků soudní soustavy. Proto vládní návrh zákona směřuje k obnovení institutu zvláštního senátu s paritním zastoupením Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, který by tak mohl navázat na velmi osvědčenou a fungující úpravu a dlouhodobou praxi z období tzv. první Československé republiky.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste propustili tento návrh do druhého čtení a vytvořili tak podmínky pro legislativní naplnění reformy správního soudnictví. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Krajíček.
Poslanec Miroslav Krajíček: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové. Předkládaný vládní návrh zákona souvisí s naší snahou uvést do života správní soudnictví a řeší problematiku možného vzniku střetu kompetencí mezi institucí a exekutivními orgány, případně střetů uvnitř těchto složek státní moci. Mnohdy otázka pravomocně rozhodovat určitou právní věc je sporná mezi správními úřady, orgány samosprávy a soudy navzájem i uvnitř těchto orgánů. Dosud platná právní úprava pro řešení těchto sporů neposkytuje potřebné prostředky.
Vzhledem k tomu, že důvody vedoucí k předložení tohoto návrhu zákona byly zmíněny v úvodním slovu předkladatele, nezbývá mi, než doporučit propuštění návrhu zákona o řešení některých kompetenčních sporů, sněmovní tisk 1077, do druhého čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně. Po tomto návrhu zákona mají následovat dva další návrhy zákona, které jsou s ním předmětně velmi úzce spojeny. Proto dávám procedurální návrh, aby se rozprava k tomuto zákonu i k dvěma dalším vládním návrhům zákona spojila v jednu, protože je obtížné tu diskusi z hlediska předmětu rozdělit.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Znamenalo by to přerušit teď projednávání tohoto bodu a otevřít body 76 a 77, které zpravodajujete vy jako zpravodaj ústavně právního výboru. Já tento návrh nechám odhlasovat.
Já vás všechny odhlásím, abychom urychlili proceduru. Žádám vás o novou registraci a budeme hlasovat o návrhu pana poslance Jičínského sloučit rozpravu ke třem projednávaným bodům - bodům 75, 76 a 77. To znamená k tiskům 1077, 1080 a 1081.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 232 z přítomných 119 poslanců pro 113, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Přerušuji tedy nyní projednávání bodu 75 a otevírám bod
76.
Vládní návrh soudního řádu správního
/sněmovní tisk 1080/ - prvé čtení
Opět požádám ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše o úvodní slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Schválený procedurální návrh vítám, protože mi umožnil v úvodním slovu postihnout předkládanou problematiku v celém komplexu.
Obsah soudního řádu správního, který je předkládán jako další bod, lze rozdělit v zásadě do dvou okruhů problematiky. Je to problematika institucionální, tedy kdo, které soudy budou rozhodovat ve věcech správního soudnictví, a odkazuji na to, co jsem řekl asi před třemi minutami, že zde jsem vyšel z většinového mínění Poslanecké sněmovny. Vedle řešení institucionální otázky správního soudnictví je nutno vyřešit také odchylky postavení soudců, kteří budou ve správním soudnictví jednat a rozhodovat, a samozřejmě, a to především, upravit procesní postupy ve věcech správního soudnictví, které se budou podle tohoto zákona projednávat.
***