(18.20 hodin)
(pokračuje Matulka)
To je velmi podivné. Jediné vysvětlení mě napadá, že je to vláda sociálně demokratická a tento poslanecký návrh je rovněž sociálně demokratický, takže tady panuje pravděpodobně stranická loajalita a ta by třeba mohla být sympatická. Ale já podobně jako vláda se domnívám, že v tisku 1004 jde o špatný návrh zákona.
Za nejzávažnější námitky považuji - řeknu jen příkladmo některé. Podle mého názoru by přijetí návrhu skutečně znamenalo - tak jak vláda poukazuje - porušení principu rovného přístupu a rovnosti všech před soudem. Navrhovatelé prostě navrhují předbíhání pracovněprávních sporů před ostatními, což je jednak problematické, jednak to má tu potíž, že mnohdy oprávněně by mohly předbíhat některé spory obchodní apod.
Samotného účelu, který navrhovatelé sledují, se na jedné straně navrhovaným způsobem dosáhnout podle mého přesvědčení nemusí, neboť si myslím, že návrh není dostatečně domyšlený, ale na druhé straně tohoto účelu lze dosáhnout i dnes bez tohoto návrhu. Domnívám se, že navrhovatelé se možná trochu vloupávají do otevřených dveří. Je tu tedy podle mého názoru návrh, který není zapotřebí a který by navíc ani situaci nezlepšil.
Jen tak na okraj uvádím, že za nedomyšlený považuji návrh na složení přísedících, který je součástí tohoto tisku. Zcela nejasně se zde hovoří o návrzích odborů. Já osobně jsem alespoň nepochopil, o návrzích jakých odborů je tu řeč, jestli jde o návrh základních organizací, odborových svazů, kterých odborů v dnešním světě plurality odborových organizací, jestli by to byly jen ty "správné" odbory, nebo ty "nesprávné", pokud na pracovišti fungují třeba troje odbory, atd. Podobně nejasně návrh hovoří o zaměstnavatelských svazech. Není jasné, zda to má být příslušný zaměstnavatelský svaz, odpovídající konkrétnímu sporu, asi ano, ale vyjádřeno to tam není. Hospodářská a agrární komora už v tomto návrhu podle mě nedávají vůbec žádný smysl.
Suma sumárum - opakuji znovu - do puntíku souhlasím se stanoviskem vlády, ale na rozdíl od stanoviska vlády vyslovuji s tímto návrhem zákona sám za sebe nesouhlas a v otevřené obecné rozpravě podám návrh na zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Tak to mám jednoduché, ani zdůvodňovat to nemusím. Podávám návrh na zamítnutí sněmovního tisku 1004.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda chce reagovat na pana zpravodaje. Ano, řekne několik slov.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Jen velmi krátce. Co se týká senátů a jejich složení, jak už jsem řekl sám dopředu, tím, že byl přijat zákon o soudech a soudcích v této sněmovně, tyto návrhy již nejsou relevantní. Podstatná je pouze změna občanského řádu, která by zaváděla lhůtování pro toto řízení. To, že je možné dosáhnout toho, že ty spory budou řešeny rychle i za současného právního stavu, je sice možné, ale praxe je taková, že když podáte žalobu na soud i v jiných než pracovněprávních věcech, tak do dvou měsíců to jednání nařízeno nebude. My neříkáme, že to není možné dnes, ale není to nutné. A tento zákon říká, že by se něco stalo povinností, tedy to, aby soudy alespoň do dvou měsíců nařídily první jednání, když už nic jiného. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane navrhovateli. V obecné rozpravě zazněl návrh na zamítnutí. Pan poslanec Němec žádá odhlášení, činím tak. Žádám vás o novou registraci.
Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 461 z přítomných 147 poslanců pro 81, proti 60. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme zamítli tento návrh zákona v prvém čtení. Končím proto projednávání tohoto bodu. Končím bod č. 74.
Přistoupíme k dalšímu bodu, to je bod číslo
80.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb.,
o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 976/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr kultury Pavel Dostál. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane místopředsedo, dámy a pánové, návrh novely zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, předložila vláda Poslanecké sněmovně již v prosinci loňského roku, a to současně s návrhem novely zákona o České televizi. Vzhledem k tomu, že návrh tohoto zákona byl v souvislosti s událostmi v České televizi na přelomu roku projednáván ve stavu legislativní nouze, vypustila Poslanecká sněmovna na návrh kulturního výboru z projednávaného návrhu právě tu část, která obsahovala návrh novely zákona o Českém rozhlasu. Tento návrh proto vláda předložila v červnu opětovně.
Hlavním cílem návrhu zákona je věcná precizace a změna některých ustanovení zákona o Českém rozhlasu, jejichž nedokonalost byla v minulosti opakovaně předmětem oprávněné kritiky. V zákoně je nutné zavést a definovat zřetelný pojem veřejné služby, v jehož rámci jsou podrobněji vyjádřeny úkoly provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona jako poskytovatele této služby.
Celá řada navrhovaných změn byla rovněž přijata v novele zákona o České televizi, tedy v již platném zákoně. Radě Českého rozhlasu se např. nově ukládá povinnost zřídit si jako svůj poradní orgán dozorčí komisi složenou z odborníků v oblasti ekonomiky, finančního řízení a účetnictví, která jí bude nápomocna při kontrole hospodaření Českého rozhlasu tak, jak tomu je v současnosti v případě České televize.
Princip volby členů Rady Českého rozhlasu Poslaneckou sněmovnou zůstává zachován, avšak s výslovným stanovením jejich výběru z kandidátů navržených nejrůznějšími organizacemi a sdruženími v zákoně uvedenými, tedy opět totéž, co je v platném zákoně o České televizi. Je rovněž upřesněn a rozšířen výčet funkcí a činností neslučitelných s výkonem funkce člena Rady Českého rozhlasu.
Zákon zakotvuje princip veřejnosti jednání rady, jež vyplývá z funkce a poslání tohoto orgánu jako reprezentanta veřejnosti, tedy opět zrcadlově to, co je v zákoně o České televizi a co již je realizováno.
Pokud jde ovšem o současnou Radu Českého rozhlasu, navrhuje se na základě jednání s poslanci, aby vykonávala činnost ještě po dobu 120 dnů od účinnosti zákona, která se navrhuje k 1. říjnu 2001. Tato doba byla stanovena s ohledem na komplikovanější proceduru volby členů rady, jež si vyžádá určitý čas, a také s přihlédnutím k délce funkčního období současných členů Rady Českého rozhlasu, jež by mělo v řádném termínu vypršet již v únoru příštího roku. Jinými slovy - chtěli jsme zabránit tomu, aby se nestalo, že Český rozhlas bude po dobu několika měsíců vlastně pracovat bez působení této rady.
Vzhledem k tomu, že návrh zákona se dostal na pořad jednání Poslanecké sněmovny se značným zpožděním, je zřejmé, že jak přechodné ustanovení týkající se členů současné rady, tak i paragraf stanovující účinnost zákona opravdu bude asi nutné změnit.
Vzhledem k tomu, že jsem ovšem v kuloárech zaslechl některé výhrady k tomuto návrhu zákona, chtěl bych se u některých z těchto výhrad alespoň stručně zastavit.
***