(11.50 hodin)
(pokračuje Liška)
To je další z důvodů, proč vám Senát předkládá návrh této novely. Oponenti snah vyrovnat se s komunistickým režimem často argumentují tím, že je třeba dívat se především dopředu a minulost je nutné již konečně uzavřít. Je na tom něco pravdy. Člověk žije především přítomností a budoucností, ale minulost je také součástí našeho života a ta komunistická stále ještě do naší přítomnosti v různých podobách vstupuje a zasahuje. Nelze uzavírat minulost, pokud ještě nebyla otevřena. Uzavírat uzavřené není totiž možné. Navíc zkušenosti nejen z naší země ukazují, že před nevyřešenou minulostí není úniku, protože ta se stále v různých podobách vrací.
Archivy vzniklé činností Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních služeb v sobě skrývají řadu dosud veřejnosti neznámých informací. Jsou to především informace o systému, na základě kterého tyto represivní složky pracovaly. Dále to jsou informace o tisících pracovnících Státní bezpečnosti a o ještě větším počtu tajných spolupracovníků, kteří napomáhali komunistickému režimu. Spolupodíleli se na útlaku spoluobčanů a vytváření atmosféry strachu ve společnosti. Jsme přesvědčeni, že je nejvyšší čas tyto archivy co nejvíce otevřít a zároveň tím jasně říci, že nechceme, aby praktiky Státní bezpečnosti se ještě někdy opakovaly.
Snahy o zpřístupnění dokumentů Státní bezpečnosti jsou dlouhodobé a volání po otevření archivů se pravidelně opakuje po každém skandálu, kdy tyto dokumenty jsou použity ke kompromitování především bývalých spolupracovníků Státní bezpečnosti. K prvému zásadnímu průlomu v této oblasti došlo v roce 1996, kdy byl přijat zákon č. 140 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Název tohoto zákona je zavádějící, protože zpřístupňuje pouze menší část zachované svazkové agendy bývalé Státní bezpečnosti. Navíc fyzické osoby mohou vstupovat pouze do svých osobních svazků, případně do svazků se svými osobními údaji. Vše ostatní je nepřístupné.
Novela zákona je založena na základním principu, že téměř všechny tyto dokumenty je možné zpřístupnit veřejnosti. Umožnit přístup jakékoliv fyzické osobě starší 18 let do zachované svazkové agendy Státní bezpečnosti, rozšířit vstup do zachovaných svazků dalších správ Státní bezpečnosti a dále do svazků zpravodajských a bezpečnostních služeb, se kterými Státní bezpečnost úzce spolupracovala nebo je dokonce řídila.
Předkladatelé jsou si vědomi toho, že některé informace skryté v archivech ještě po tolika letech po zániku Státní bezpečnosti mohou ohrozit bezpečnost a dobrou pověst našeho státu v mezinárodních stycích a ve výjimečných případech i bezpečnost některých osob. To samozřejmě není cílem předkládaného návrhu. Proto je novelou zřízen tzv. orgán Senátu příslušného ke zpřístupňování dokumentace. Tento orgán by rozhodoval na základě doporučení správce archivu o případném vynětí dokumentace ze zpřístupňování. To je dostatečná ochrana před ohrožením bezpečnosti státu a konkrétních jednotlivců.
Předkládaná novela umožní také oprávněným žadatelům zpřístupnění objektových svazků, jednotlivých svazků spolupracovníků Státní bezpečnosti a vybrané personální a kádrové spisy s údaji o úřední činnosti příslušníků Státní bezpečnosti. I to je velmi důležité. Je to odpověď na argumenty, že organizátoři ze Státní bezpečnosti zůstávají po léta stále kryti.
Novela zpřístupňuje také svazky vzniklé činností odboru ochrany Sboru nápravné výchovy. To se týká pouze svazků osob rozpracovaných z pokynu Státní bezpečnosti a netýká se to kriminální trestné činnosti.
Důležitou součástí předkládané novely je uložení povinnosti ministerstvům vnitra, obrany a spravedlnosti vydat tiskem a na elektronických médiích přepis všech evidenčních záznamů ze zachovaných nebo rekonstruovaných protokolů svazků. To se týká také seznamu personálních spisů příslušníků Státní bezpečnosti.
Součástí předložené novely je i změna zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, která umožní bez možnosti odepření souhlasu příslušného orgánu nahlížet do spisových a archivních materiálů ze zdrojů Komunistické strany Československa let 1948 až 1989 a dalších organizací založených na její ideologii. Další zákon, který tato novela mění, je zákon č. 368/1992, o správních poplatcích, kde dochází ke snížení poplatků za kopie zpřístupňovaných dokumentů o 90 %.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, práce na přípravě novely byla velmi obtížná. Není vůbec lehké se odborně orientovat v této utajované problematice. Navíc ti, kteří spravují archivy a pracují v této oblasti, tím mám na mysli především zpravodajské služby, nesouhlasí s myšlenkami širokého zpřístupnění dokumentů po Státní bezpečnosti a dalších bezpečnostních složkách bývalého režimu. Proto v diskusi nacházeli především argumenty pro zachování současného stavu. Jsem přesvědčen, že demokratické zpravodajské služby nemohou a nesmějí hájit své totalitní předchůdce, nebo dokonce stavět na základech po Státní bezpečnosti.
Mnoho argumentů proti zpřístupnění bylo založeno také na účelovém výkladu Listiny základních práv a svobod a na ochraně osobních údajů. Existují však také jiná práva, jako je právo na pravdu, spravedlnost a univerzální standard slušného lidského chování. Není možné, aby ti, kteří škodili, byli chráněni víc než ti, kteří byli poškozeni. Velmi si proto vážíme podpory, které se nám dostalo při přípravě novely od Konfederace politických vězňů.
Jsem přesvědčen, že je třeba jasně říci, že demokratická společnost stojí na straně slušných lidí. Pokud tomu tak nebude, vzniká nebezpečí, že tento přístup může časem ohrozit samu podstatu demokracie v našem státě. Jedním z cílů senátní novely zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti je právě posílení demokracie. Není to tedy pouze zákon, který se zabývá minulostí, ale také přítomností a budoucností.
Jsme přesvědčeni, že naše snaha pokusit se více objasnit temné stránky naší komunistické minulosti a postoupit tak v této oblasti o krok kupředu se touto novelou naplňuje.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem senátorek a senátorů si dovoluji vás požádat o podporu novely předkládaného zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane senátore. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Klas.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, jak zde kolega Liška již řekl, chtěl bych doplnit pouze několik skutečností souvisejících s předloženou materií.
26. dubna 1996 v této místnosti jsme schválili průlomový zákon, a sice zákon č. 140/1996, o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Byla to práce ale pouze poloviční, jak zmínil kolega senátor. Protože svazky, které jsme tehdy nechali zveřejnit a které je možné nechat si okopírovat na pracovišti v Pardubicích, tak se týkaly převážně činnosti vzniklé II. správou Státní bezpečnosti nebo II. správou SNB, což byl tzv. boj s vnitřním nepřítelem, a těchto svazků, kterých bylo původně statisíce, se jich zachovalo k dnešnímu dni řádově 60 tisíc, což je pouhý zlomek. Proto vítám iniciativu Senátu, že přišel s novelou tohoto zákona, která podstatně rozšiřuje pravomoci v této oblasti.
Senátní návrh zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti je předkládán s cílem pokročit v procesu vyrovnávání se s komunistickou minulostí našeho státu. Jak jsem řekl, dosavadní znění o zpřístupnění svazků vytváří svým názvem dojem, že občanům zpřístupňuje všechny zachované svazky komunistické politické policie. Ale nebylo a není tomu tak. Zpřístupnila se pouze menší část zachované svazkové agendy bývalé Státní bezpečnosti. Navíc zůstal velmi omezený přístup k této svazkové agendě. Fyzické osoby mohou vstupovat pouze do svých osobních svazků nebo do svazků s jejich osobními údaji. Dosud platná úprava neumožňuje zpřístupnit svazky tajných spolupracovníků, a to ani těch, o nichž je z přístupných svazků známo, že na tu kterou osobu neboli objekt zájmu Státní bezpečnosti donášeli.
***