(10.10 hodin)
(pokračuje Recman)
A poslední položkou, kterou podporujeme v usnesení Poslanecké sněmovny, byl akcent na zvýšení rozpočtu vysokých škol.
Vážené kolegyně a kolegové, jak vyplynulo z vystoupení pana ministra i zpravodaje, vláda akceptovala všech sedm bodů usnesení Poslanecké sněmovny a musím říci, že plně splňuje požadavky z tzv. tolerančního patentu, který uzavřely dvě nejsilnější politické strany Poslanecké sněmovny v podstatě před rokem. Tuto druhou verzi rovněž vnímám jako reakci obou smluvních partnerů na otázku blížících se parlamentních voleb v roce 2002 a tento návrh vnímám jako určitý průnik prioritních požadavků ODS a ČSSD na rok 2002. Z pohledu našeho poslaneckého klubu KSČM chci říci, že samozřejmě ani tato druhá verze návrhu rozpočtu nesplňuje představy komunistů o úrovni státního rozpočtu, nenaplňuje - až na některé vybrané oblasti - volební program KSČM. Na druhé straně musíme říci, že komunisté podpoří ty priority volebního programu KSČM a ČSSD, které jsou blízké, a k tomu mohu říci, že využijeme všech možností, které nám dává jednací řád, zejména přednes pozměňovacích návrhů k této problematice ve druhém čtení návrhu zákona.
Mohu říci, že samozřejmě jsme z naší představy o koncepci státního rozpočtu na příští rok nerezignovali, ale považujeme v současné politické situaci za nereálné ji prosadit v Poslanecké sněmovně, a proto ve svém vystoupení ani nebudu přednášet k této druhé verzi svůj návrh vlastní představy poslaneckého klubu KSČM o návrhu státního rozpočtu. Jsem přesvědčen o tom, že to nejhorší možné řešení v současné situaci právě ve vztahu k volebnímu roku 2002 by bylo, aby pro tento volební rok nebyl schválen státní rozpočet, abychom od počátku roku postupovali podle rozpočtového provizoria. Myslím, že ten největší dopad, a to dopad negativní, by zejména byl do oblasti samosprávy, to znamená do oblasti obcí a krajů.
Rovněž jsem přesvědčen, že za současné ekonomické situace není možné sestavit např. vyrovnaný rozpočet České republiky, jsem přesvědčen o tom, že současná vláda, ale i budoucí vlády by měly sestavovat rozpočet s tím záměrem, abychom po dvanácti letech transformace se dostali v ekonomice aspoň na úroveň roku 1989, a to v rozhodujících ekonomických ukazatelích. Pokud hovořím o těchto aspektech a ukazatelích, mám na mysli zejména ukazatel hrubého domácího produktu, ale i výši průmyslové a zemědělské výroby, stavebnictví, bytové výstavby, reálné životní úrovně a tomu odpovídající výši průměrných mezd a důchodů. Právě tyto kategorie zatím nedosahují ani úrovně roku 1989. Právě naplnění tohoto cíle bude nadále jednou z priorit poslaneckého klubu KSČM, a to jak současného klubu, tak jsem pevně přesvědčen, že i poslaneckého klubu KSČM, který vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny 2002. A rovněž jsem přesvědčen, že síla a váha poslanců KSČM bude výrazně větší, než je v současném volebním období.
Dámy a pánové, zaslechl jsem tady v kuloárech informaci o tom - a to spíše pro zklidnění atmosféry - že první verze státního rozpočtu byla zelená, druhá verze že je modrá, takže názor je, že druhá verze je stejná jako první, pouze v bleděmodrém. Myslím, že jsme měli možnost přečíst a prostudovat obě verze státního rozpočtu a že každý z nás posoudí, v čem je tato verze rozdílná a v čem je stejná.
V závěru svého vystoupení bych chtěl zdůraznit tuto skutečnost. Poslanecký klub KSČM není spokojen ani s druhou verzí státního rozpočtu České republiky na rok 2002, ale v současné situaci nevidí jinou reálnou možnost prosazení návrhu rozpočtu, než propustit vládní návrh do druhého čtení. Chci zde říci a potvrdit tu skutečnost, že poslanecký klub KSČM nebude bránit projednání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně ani v jednotlivých výborech a předloží ve druhém čtení své pozměňovací návrhy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Miloslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, první vládní rozpočtový návrh nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen a byl jí vrácen k přepracování. Nešlo tedy o odmítnutí rozpočtu jako celku, ale spíše o to, aby na základě doporučení Poslanecké sněmovny vláda svůj návrh mírně přepracovala. Dostala na to termín 20 dní od doručení usnesení, což signalizuje, že se od ní žádné zásadní náročné změny ani neočekávaly.
Nový návrh státního rozpočtu je zřejmě politicky průchodnější, ale z hlediska ekonomické konstrukce se jeho kvalita nezměnila. Sociálně demokratická vláda nemusela na svém původním rozpočtovém návrhu nic podstatného změnit k tomu, aby rozpočet na příští rok byl podpořen poslanci ODS. Nevím, zda poslanec Tlustý skutečně věří, že se oba návrhy zásadně liší, jak ve svém expozé řekl, ale fakta tomu protiřečí. Třeba se ale řídí Hegelovou myšlenkou, že tím hůře pro fakta. K naplnění doporučení Poslanecké sněmovny vládě stačilo totiž pouze udělat drobné úpravy ve struktuře příjmů a optimističtěji odhadnout ztrátu bývalé Konsolidační banky. Současně byly provedeny úpravy v dluhové službě a všeobecné pokladní správě, což umožnilo přidat některým resortům podle doporučujícího usnesení Poslanecké sněmovny, aniž by jiným bylo ubráno.
Konkrétně byly provedeny v rozpočtu tyto změny. Především bylo do příjmů státního rozpočtu nově zařazeno 8,5 mld. Kč z platby ČSOB za poskytnuté státní záruky při převzetí IPB. Na druhé straně byly příjmy, které do státní poklady přijdou z výnosů z privatizace, sníženy o 4,6 mld. na 20,6 mld. Kč. Rozpočtové příjmy se dále snižují odložením prodeje nepotřebného majetku některých ministerstev, a to o 2 mld. A konečně zapracování novely zákona o rozpočtovém určení daní snížilo daňové příjmy státního rozpočtu o 11,6 mld. Kč. Je zde tedy již zapracováno i zvýšení vlastních daňových příjmů krajů.
Mimochodem, zapracovat do státního rozpočtu vliv novely zákona, který ještě neukončil svou legislativní cestu, je poněkud zvláštní. Předseda vlády, patrně věren své původní profesi prognostika, předvídá chování Poslanecké sněmovny a Senátu. V jeho výrocích o ekonomickém vývoji se ale ukazuje, že jde o bývalého prognostika, takže jeho prognóza nemusí být i v tomto případě přesná.
Nechápu, proč nebylo ze strany vlády zvoleno legislativně čistší řešení, podle kterého by vláda byla parlamentem zmocněna provést úpravy příjmové strany rozpočtu v případě nabytí účinnosti novely zákona o rozpočtovém určení daní.
***