(16.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Ten můj námět tak trochu opisuje úplně jiné právní situace. To jsou zápisy do katastru nemovitostí, protože jak známo, tyto zápisy nemají konstitutivní charakter, ale mají ohromný význam z hlediska právních účinků, tzn. zapisují se, vkládají se vlastnická práva zpětně ke dni, kdy ten právní úkon byl učiněn a ten návrh na vklad byl podán. Můj návrh tedy byl, nechť zákon je konstruován tak, že každá církev bude mít naprostou volnost v tom, zda, kdy a jakou právnickou osobu si založí, leč bude potřeba, aby ji předložila k evidenci státu. Stát nebude smět tu evidenci odmítnout a dnem evidence se založí ta právní subjektivita zpětně ke dni rozhodnutí té církve. Musím říci, že tento návrh byl akceptován a podle mého soudu je maximálně možnou mezí, za kterou může právní stát jít, že chceme-li chránit práva třetích osob, musíme jim dát veřejnou listinu, ze které se dozvědí, zda jednají, či nejednají se subjektem či nonsubjektem.
Proto mě velmi zaráží, že po uplynutí několika měsíců od této dohody, poté co návrh zákona byl přijat Poslaneckou sněmovnou, vlastně až ve fázi, kdy byl projednáván v Senátu, se najednou tato skutečnost - a jinou jsem neslyšel - se tato skutečnost má stát příčinou, pro kterou Senát - a mě mrzí, že jsem se nemohl jednání, ač senátor, tenkrát zúčastnit - Senát návrh zamítá, protože podle mého jsou to opravdu jediná přijatelná řešení. Nejde o politikum, nejde o ideologii, jde o ochranu práv třetích osob. Nic víc a nic méně.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní pan poslanec Pleva a po něm je přihlášen poslanec Payne.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Napřed bych zde chtěl oznámit střet zájmů, protože jsem věřící a praktikující katolík. A právě proto chci říci, že politické hry, které se kolem tohoto zákona odehrávají a jsou rozpoutávány jednou politickou stranou, jako už bohužel v minulosti, dělají právě církvi katolické medvědí službu a tato snaha jedné politické strany katolické církvi velmi škodí.
Tento zákon není totiž zákon o církvi katolické. Tento zákon je o všech církvích a náboženských společnostech. Už delší dobu se u nás vedla debata, zdali úroveň naší náboženské svobody ve srovnání s úrovní obvyklou v civilizovaném světě je dostatečná. Na jednu stranu pro církve registrované rozhodně ano - nejen dostatečná, ve srovnání například s Francií nebo některými jinými evropskými státy nadstandardní. Ale co ostatní, menší církve nebo náboženské společnosti? Pro ně byl početní census 10 000 registrovaných věřících naprosto nepřekonatelný a neměly podle našeho právního řádu ani možnost registrovat se jako občanská sdružení, protože občanská sdružení nesmějí vyvíjet náboženskou činnost.
Po diskusi - a to zde připustil i pan senátor Kroupa - se dohodlo, že umožníme registraci i menším církvím a náboženským společnostem. Druhá strana této mince je ovšem, ne že mezi všemi malými náboženskými společnostmi a církvemi a nebojím se říci sektami, které působí ve světě, jsou všechny sekty, které vyvíjejí jen bohulibou činnost. Jsou mezi nimi i sekty - a mohl bych jmenovat případy ze Spojených států, ale nebudu vás tím zdržovat - které působí velmi destruktivně na své členy, vykonávají na ně psychický nátlak, zabraňují jim například v přijímání nezbytné lékařské péče apod. Bohužel došlo u nás už díky tomu, že stávající, platný zákon nedává správnímu orgánu, tedy ministerstvu, dostatek prostoru k tomu, aby zkoumalo hlouběji podstatu učení té které církve nebo náboženské společnosti, že u nás byla zaregistrována sekta Svědkové Jehovovi jako uznávaná církev. Kdo někdy měl v ruce Strážní věž, kdo se někdy setkal s jejími členy, když dělají svědectví, a diskutoval s nimi o otázkách víry nebo otázkách jiných, jistě mi dá za pravdu, že toto není klasická církev, tak jak ji chápeme.
A teď bych se vrátil k tomu, co říkal pan poslanec Kroupa. On řekl, že tento zákon omezuje svobodný prostor pro církve a náboženské společnosti. Bohužel neuvedl v čem. Já se domnívám, a náš výbor projednával velmi pečlivě a velmi důkladně tento návrh, že to prostě není pravda. S tímto zákonem prý nesouhlasí Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a malé církve. Některé malé církve, nebo spíše malé sekty, s ním samozřejmě nesouhlasí z důvodu toho, že nebudou moci být registrovány, pokud budou vykonávat psychický nátlak na své členy. Pak si myslím, že tento nesouhlas by měl být spíše pochvalou pro Poslaneckou sněmovnu za její práci.
Co se týče nesouhlasu České biskupské konference a Ekumenické rady církví, je zvláštní, že při projednávání - a dlouhém projednávání - ve sněmovně za námi nikdo nepřišel, nikdo nám neposlal dopisy, nikdo nás nežádal o konzultace, nikdo nám nedával pozměňovací návrhy. Tomuto nesouhlasu trošku nerozumím.
Co se týče charit a diakonií. Vy si možná vzpomínáte, že jsem to byl já, kdo tady předkládal pozměňovací návrh ve smyslu, aby se charity a diakonie mohly registrovat i podle tohoto zákona. Domnívám se, že by se nic strašného nestalo, ale zároveň i po rozhovoru s představiteli charit vím, že se nic strašného nestane, pokud se budou registrovat jinak. A námitka, že změna právní formy povede ke ztrátě důvěry občanů v tyto instituce, ta snad ani nestojí za komentář.
Co se týče ještě jedné připomínky pana poslance Svobody o tom, že charity jsou typické projevy církevních právnických osob, typický projev církevní činnosti, a jsou najednou vyčleněny z tohoto zákona - tato námitka také neobstojí, protože stejně tak například řád milosrdných bratří nebo milosrdných sester vykonává špitální činnost, zřizuje nemocnice, např. řád školských sester a další řády zřizují školy, ty jsou také registrovány podle jiných zákonů a nic jim nebrání v tom, aby vyvíjely činnost.
Takže tento zákon skutečně myslím, že je poměrně kvalitní, a doporučuji vám, abyste ho schválili.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Plevovi. Jako poslední je přihlášen poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové. Říká se, že tento zákon prý ohrožuje svobodu vyznání. Bylo zde řečeno, že církve jsou struktury starší než náš stát a to je důvod, proč máme tento návrh zákona zamítnout. Zdá se mi, že se tady jedná o velké pokrytectví. Jsou charity a hostinská zařízení a další podnikatelská činnost církví - jsou projevem náboženské svobody? Bezesporu nejsou. Mě nepohoršuje, jestli církev provozuje pohostinskou činnost, církev má být pohostinská. Mě nepohoršuje, jestli některá církev potřebuje v rámci péče o své věřící provozovat masáže - jestli to je součástí jejich duchovní tradice, nechť tak činí. Mě pohoršuje, že se zde zaměňuje byznys a duchovní péče.
***