(12.30 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Je upraveno listinou, čl. 26 - podmínky pro omezení, čl. 26 listiny - tak, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
Dámy a pánové, domnívám se, že jsem na úvodní slovo relativně podrobně zdůvodnil základní tři okruhy, kterými se zabývá oficiální návrh novely živnostenského zákona, a děkuji vám za pozornost a jsem připraven na podněty, které vzejdou z rozpravy.
Předseda PSP Václav Klaus: Prosil bych nyní pana poslance Doležala, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych uvedl druhý návrh, který řeší obdobnou problematiku, jen trochu mírnějším a ne tak radikálním způsobem jako předchozí návrh, a to sněmovní tisk č. 991.
Dne 1. března 2000 nabyl účinnosti zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, tzv. živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon mimo jiné v § 73a zmocnil vládu stanovit nařízením seznam oborů živností volných. V bodu 25 článku 4 Přechodná a závěrečná ustanovení uložil živnostenským úřadům povinnost po projednání s podnikatelem nahradit průkazy živnostenského oprávnění, které byly vydány podle dosavadní právní úpravy pro živnosti volné ohlašovací a jejichž název neodpovídá seznamu vydanému podle § 73a průkazem živnostenského oprávnění podle nové právní úpravy, a to do tří let ode dne účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 73a. Toto nařízení vlády bylo publikováno pod č. 140/2000 Sb. a včetně jeho novely nařízením vlády č. 468/2000 Sb. nabylo účinnosti 1. ledna t. r.
Realizace předmětného ustanovení v praxi je velmi problematická a nákladná. Dochází k nadměrnému a navíc i zbytečnému zatěžování podnikatelů, ale i živnostenských úřadů. Na podrobnější rozbor mohu odkázat na zvláštní část důvodové zprávy k sněmovnímu tisku č. 991. Proto je navrhováno nové znění bodu 25, které umožňuje reagovat na existenci nařízení vlády č. 140/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rámci žádostí podnikatelů a odstraňuje nadměrné a zbytečné zatěžování podnikatelů i živnostenských úřadů. Nepředpokládá celoplošnou transformaci na základě výzev k projednání a samotné projednání pro podnikatele prakticky z donucení, naopak staví podnikatele do pozice, kdy si sám může rozhodnout, jak si se svým stávajícím oprávněním naloží.
Navrhovaná právní úprava nebude znamenat žádné nároky na státní rozpočet ani na rozpočet územně samosprávných celků.
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky a s ústavním pořádkem ČR.
Dále bych chtěl odkázat na stanovisko Parlamentního institutu, který ve svém stanovisku sděluje, že návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropských společenství.
Dále bych se chtěl obrátit ke stanovisku vlády, které vyslovilo s tímto návrhem nesouhlas. Musím se obrátit ke stanovisku vlády stejným způsobem a vyslovit nesouhlas s jeho čtyřmi body odůvodnění "proč ne".
Protože za prvé - odkazování se na nekompetentní zásah mně připadá v daném okamžiku divné, protože neustálé změny živnostenského zákona mi připadají nekompetentnější než tato drobounká novela. Co se týká dalšího bodu, kdy vláda nepovažuje za možné, aby bylo ponecháno na vůli podnikatele, zda se podřídí režimu, ano, či ne, že vláda alespoň souhlasí s tím, že podnikatel může podnikat, v čem chce, a nenařídí mu totéž. Co se týká otázky finančních nákladů, které způsobí původní vládní návrh, domnívám se, že říci mohu kdykoliv, že všechny náklady jsou nadsazené, pokud to nedoložím jakýmsi finančním rozborem, a ten vláda též nedoložila, takže to považuji jenom jako řečnický názor.
Proto vás tímto žádám o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Nyní prosím pana poslance Vávru jako zpravodaje k oběma těmto tiskům.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, jsou nám předloženy dvě novely živnostenského zákona, a to tiskem č. 978 a č. 991, které sice každá odlišně reagují na § 73, a zákona č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 445/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jejich záměrem je odstranit stav, který jsme s panem prezidentem nezachytili. Výsledkem tohoto stavu je, že místo zákonné normy jsou vydány dvě podzákonné normy ve formě nařízení vlády, a to nařízení č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, a nařízení č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahová náplň jednotlivých živností, přičemž základní listina práv a svobod ve svých článcích 4, odst. 1 a 2, a 26, odst. 1 a 2 v krátkosti říkají, že povinnosti, podmínky a omezení, v našem případě živností volných, mohou být omezeny pouze na základě zákona.
Vláda ve své důvodové zprávě k tisku č. 978 konstatuje, že podle článku 78 Ústavy ČR má oprávnění vydávat provedení zákona a v jeho mezích nařízení. Je zde tedy možná kolize mezi listinou základních práv a svobod a Ústavou České republiky. V České republice je evidováno asi 3 miliony živnostenských oprávnění, ať tzv. živých, nebo mrtvých, a většina jich je pro živnosti volné.
Podle výše zmíněného § 73a to znamená, že stávající živnostenské listy pro živnosti volné ohlašované je nutno nahradit za nové - viz nařízení vlády. Znamená to značné finanční náklady na každé nové živnostenské oprávnění ve výši asi 100 Kč a je zajímavé, že se oba navrhovatelé v obou tiscích ohledně finanční částky na jednodobé oprávnění shodují, takže tento odhad má již jakousi přesnost.
Nová oprávnění nejsou jen o finanční stránce, ale i o dalších mzdách na případné nové úředníky, investice na kancelářskou techniku, popř. i na kancelářské prostory. Snahou ani výsledkem nebude zpřehlednění a domnívám se, že nepřinese žádné odpovídající efekty.
***