(14.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Záměrem nově přijatého zákona o vojácích z povolání bylo určitým způsobem přizpůsobit novou právní úpravu výsluhového příspěvku i pro dosavadní poživatele této dávky, neboť je zřejmé, že dva roky po vzniku nároku na starobní důchod může být tento důchod nižší, než pokud by byl výsluhový příspěvek poskytován do 60 let věku a jeho poživatel by si odkladem odchodu do důchodu zvyšoval jeho výši. Případný rozdíl mezi výší výsluhového příspěvku a výší důchodu stanoveného po dvou letech po vzniku nároku na důchod nebo ke dni účinnosti nového zákona o vojácích z povolání je potom poskytován doživotně a je samozřejmě zvyšován bez přihlédnutí k výši důchodu.
Na druhé straně v určitém počtu případů tato skutečnost nikdy nenastane a starobní důchod bude vyšší než výsluhový příspěvek. Například při posouzení 981 osoby k 1. 2. 2000, to znamená k počátku realizace výpočtu rozdílu, u 553 osob, kterým byl vypočítán výsluhový příspěvek před účinností zákona č. 221/1999 Sb., došlo při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na starobní důchod z důchodového pojištění k tomu, že výsluhový příspěvek byl vyšší, a tudíž jejich postavení i oproti předchozí právní úpravě je výhodnější, neboť podle ní se jim rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem nadále vyplácí.
Pravdou ale také skutečně je na druhé straně, že u dalších 428 osob byl vyměřený starobní důchod vyšší než výsluhový příspěvek, tudíž jim nová právní úprava určité nabyté právní nároky nezachovala, ale představuje určitá omezení oproti stavu před 1. 12. 1999. Jinými slovy je tady určitá skupina bývalých vojáků z povolání v počtu zhruba 400 osob, kteří na přijetí nového zákona 221/1999 Sb. doplatili ve svých sociálních náležitostech.
Je-li možno za dobu účinnosti nového zákona hodnotit v oblasti výsluhových náležitostí jeho dopad, lze konstatovat, že pro vojáky z povolání propuštěné podle stávající právní úpravy se závažnější problémy v souvislosti se vznikem nároku a výší dávek výsluhového příspěvku nevyskytují. Na druhou stranu je nová právní úprava kriticky přijímána některými poživateli dávek přiznaných a vyplácených podle starého zákona 76/1959 Sb., kteří se svým nárokem přešli do režimu zákona č. 221/1999 Sb. s odůvodněním, že si nemohou zvyšovat výměru starobního důchodu do 60 let věku při současném pobírání výsluhového příspěvku.
Zákon č. 221/1999 Sb. podřídil výsluhové příspěvky přiznané před jeho účinností svému režimu tak, že se poskytují za podmínek jako výsluhové příspěvky podle zákona nového, i když byly přiznány v podstatně nižších výměrách než výsluhové příspěvky poskytované podle stávající právní úpravy. Jedná se zejména o způsob zvyšování a stejný způsob omezení jejich výplaty v plné výši dobou dvou let po vzniku nároku na starobní důchod. Skutečností však zůstává, že nároky vzniklé podle dosavadní právní úpravy by měly být zachovány a že by nemělo docházet ke zhoršení postavení jejich adresátů.
Z tohoto důvodu se předloženým návrhem sleduje obnovit pro takto stanovený okruh osob možnost volby mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem, která jim byla umožněna před 1. 12. 1999. Obnovením volby mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se určitému počtu osob - znovu opakuji, že se jedná o zhruba 400 osob, které si zvolí vyplácení výsluhového příspěvku až do 60 let věku - umožní v průběhu další pracovní činnosti zvyšovat procentuální nárůst pro výpočet starobního důchodu.
Zpětné vyplácení příspěvku nelze přesně vyčíslit. Lze však konstatovat, že pokud poživatel výsluhového příspěvku pobíral starobní důchod, půjde o zanedbatelné částky rozdílu mezi výší příspěvku a výší starobního důchodu. Pokud si poživatel výsluhového příspěvku zvýší výměru starobního důchodu i za dobu od dosažení dvou let po splnění nároku na starobní důchod do 60 let, sníží se při přiznání starobního důchodu rozdíl mezi jeho výší a výší výsluhového příspěvku nebo v některých případech i zanikne, neboť starobní důchod bude vyšší. V případě, že poživatel nepobíral starobní důchod, přestože na něj měl nárok, lze kalkulovat s ojedinělými případy, kdy by opět výše zpětného přiznání výsluhového příspěvku měla být vztažena ke skutečnosti, že starobní důchod, na který měl nárok, si nevyzvedl, což ovšem může učinit v průběhu tří let zpětně.
Dámy a pánové, tento návrh zákona byl vypracován v úzké spolupráci s resortem Ministerstva obrany, byl vypracován po rozsáhlých debatách ve výboru pro obranu a bezpečnost. Chci podotknout, že na něm bylo dosaženo velmi široké politické shody, že je podepsán zástupci všech parlamentních stran a má podporu všech poslanců výboru pro obranu a bezpečnost. Znovu opakuji - jedná se o 428 osob, které určitým legislativním nedopatřením doplatily na přijetí nového zákona 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení kolega Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zástupce předkladatelů řekl naprosto vše a já se omezím pouze na to, že doporučuji, aby tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, proto ji končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se přihlásili svými kartami, abych nemusel přivolávat kolegy z příliš velké dálky. Budeme hlasovat a rozhodneme o návrhu na přikázání.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s přikázáním výboru pro obranu a bezpečnost? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 52 z přítomných 82 bylo pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Dalším bodem je
20.
Návrh poslanců Karla Sehoře a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury
a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 993/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 993/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana kolegu Karla Sehoře, aby předložený návrh uvedl.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládám návrh novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury.
Všichni víme, že v naší zemi je dopravní infrastruktura velmi zanedbaná. Některé výpočty říkají, že kdyby měly příslušné finance odstraňovat starou zanedbanost, každý rok by mělo plynout do této oblasti 50 až 90 miliard korun. Vláda ve svém vládním prohlášení, když nastoupila, výstavbu dopravní infrastruktury vyhlásila jako jednu ze svých priorit. Byl jsem přesvědčen, že vznik fondu dopravní infrastruktury měl být vyjádřením právě těchto proklamací o prioritách svého financování. Samozřejmě, že vznik fondu nebyl jedinou možnou realizací. Jistě byly možné i jiné možnosti, ale fond zde nyní máme a měli bychom s ním zacházet tak, aby skutečně dopravní infrastruktuře pomohl.
Po roce fungování tohoto fondu zjišťujeme některé nedostatky. Mezi ně patří hlavně to, že priority financování fondu jsou v první řadě jistiny dluhů, které byly převzaty fondem.
***