(Jednání opět zahájeno v 11.52 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou připomínám, že projednáváme bod 32, kterým je sněmovní tisk 1098, první čtení. Před námi je hlasování o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami. Přikročíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, předložený návrh zamítnout? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování číslo 79 z přítomných 178 bylo 90 pro, proti 82. Konstatuji, že návrh byl přijat. Návrh zákona byl zamítnut.
Dalším bodem je bod 33, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 16/1993, Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1067, prvé čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Jiří Rusnok, který ovšem přítomen není a omlouvá se z dnešního jednání, což by mělo znamenat, že bychom body 33, 36, 37, 38, 39 a 40 zařadili na závěr prvních čtení zákonů. Toto je procedurální návrh, který říká: body 33, 36 až 40 přeřadit na závěr prvních čtení.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 80 z přítomných 177 pro návrh 103 a proti 19. Návrh byl přijat.
Znamená to, že bychom se nyní měli zabývat body 41 a dalšími. Tím prvním je bod
41.
Vládní návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání
a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o zdravotnických povoláních)
/sněmovní tisk 1061/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr zdravotnictví Bohumil Fišer bezprostředně poté, co se mi snad podaří zjednat v sále větší klid. Chci poprosit všechny kolegyně a kolegy, kteří nehodlají sledovat projednávání tohoto zákona, aby se přesunuli mimo jednací sál.
Pane ministře, to je maximum, čeho jsme mohli dosáhnout.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl vládní návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů, zkráceně vyjádřeno - zákon o zdravotnických povoláních.
Hlavním důvodem pro zpracování tohoto návrhu zákona je již nevyhovující a zastaralá právní úprava dotčené problematiky stanovená zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími právními předpisy. Tato zastaralá právní úprava není slučitelná s předpisy Evropských společenství a rovněž neodpovídá současné věcné i právní skutečnosti v oblasti školství. V současné době je nezbytné stanovit, které z nově zavedených studijních programů se zdravotnickým zaměřením na vysokých školách opravňují jejich absolventy vykonávat zdravotnické povolání, a stanovit specializační obory pro jejich další vzdělávání. Zároveň je třeba zákonem stanovit podmínky akreditace udělované Ministerstvem zdravotnictví pro poskytování dalšího vzdělávání ve zdravotnictví.
Obdobně jako v oblasti vysokých škol je podobná situace neprovázanosti školských předpisů vymezujících střední školství s právní úpravou této problematiky ve zdravotnictví. Například nad rámec ustanovení již překonané vyhlášky č. 77/1981 Sb. upravující problematiku zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků ve zdravotnictví byly zřízeny další obory středních zdravotnických škol a v roce 1996 vznikly ze zákona také vyšší zdravotnické školy. Rovněž pro jejich absolventy je třeba upravit jejich postavení při poskytování zdravotní péče a stanovit obory pro jejich další vzdělávání. Dosavadní specializační obory pro střední zdravotnické pracovníky, jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví již neodpovídají plně současným potřebám ve zdravotnictví.
Navrhovaná právní úprava vychází ze základní zásady volného přístupu ke vzdělávání. V souladu se zásadami o umožnění volného pohybu osobám, které vyplývají ze směrnic Evropských společenství, harmonizuje zákon možnosti volného přístupu k poskytování vzdělání.
Návrh zákona podrobně upravuje pět základních chráněných zdravotnických povolání, jejichž úroveň je sledována Evropskou unií, a to jak povolání lékařů, farmaceutů i povolání všeobecných sester a porodních asistentek.
Celý text zákona je veden jednotnou linkou od předpokladu pro vstup do vzdělávání ve zdravotnictví přes stupně vzdělávacího procesu a jednotné určení zkoušek jedné atestace až ke způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a z nich vyplývajících kompetencí pro jednotlivá povolání. Jednoznačně se stanoví podmínky samostatného vykonávání zdravotnického povolání a činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Je přitom ponechána zásada dobrovolnosti pro vstup do dalšího vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava zavedením akreditačního řízení umožňuje přístup k poskytování dalšího vzdělávání jiným právnickým nebo fyzickým osobám, které je dosud mohly poskytovat pouze v případech, kdy se staly smluvním školicím pracovištěm Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze nebo Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně.
***