(15.50 hodin)
(pokračuje Krása)
U zákona o zdravotnických zařízeních je neexistence jasné představy reformních kroků ještě zřejmější. Ostatně předkladatel návrhu zákona se tím ani nijak netají. Dovolím si citovat z důvodové zprávy. Cituji: "Předkládaný návrh je součástí probíhající reformy zdravotnických předpisů." Ano, opravdu nejde o reformu systému. Jde pouze o slohová cvičení, která mají jediný cíl: vláda i ministerstvo splní svůj legislativní plán.
Bohužel předložený návrh zákona nejenže nepřináší významné změny, tento zákon může dokonce zhoršit současný stav. Zákon předpokládá vytvoření povinné minimální sítě zdravotnických zařízení, kde hlavním klíčem bude počet obyvatel. Je to klasická ukázka sociálního inženýrství. Je zarážející, že minimální síť má být stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Nikdo se nebude ptát plátce zdravotní péče na jeho názor. Přitom je zřejmé, že ten, kdo jediný může efektivně ovlivnit parametry sítě zdravotnických zařízení, je plátce zdravotní péče, to jsou zdravotní pojišťovny. Jsem dokonce hluboce přesvědčen, že nelze od ministerského stolu nadiktovat síť zdravotnických zařízení a nařídit krajským úřadům, že takovou minimální síť musí udržovat. Nelze to už proto, že krajské úřady nemají efektivní nástroje, jak tohoto stavu dosáhnout. Sama myšlenka, že lze stanovit pevnou síť zdravotnických zařízení, se mi jeví jako mylná. Zdravotnická síť musí být proměnná, aby reagovala na změny ve složení obyvatelstva v daném regionu, na změny jejich sociálního statutu a podobně, a musí být ovlivněna ekonomickými nástroji, tj. zdravotnickými pojišťovnami.
Jsem přesvědčen, že návrh zákona o zdravotnických zařízeních neodpovídá současným potřebám zdravotnictví, a proto navrhuji, nebo se připojuji k návrhu, který tady už zazněl, zamítnout tento zákon v prvém čtení.
Dovolím si ještě malou poznámku. Pan ministr řekl při projednávání zákona o zdravotnické péči, že ti, kdo si myslí, že stávající legislativa je v pořádku, hlasují proti nově předloženým zákonům. Pane ministře, tak tomu opravdu není. Ti, co jsou přesvědčeni, že je nutné provést systémové změny, hlasují proti zákonům, které tyto systémové změny neobsahují.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Paní poslankyně Jirousová, potom poslanec Škromach, ale nevím, jestli na všechny dnes dojde. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážení kolegové, vážené kolegyně. Já jsem většinu uvedla ve své zprávě a nyní jenom chci navrhnout vrátit návrh k přepracování vládě, a to ze tří nejzávažnějších důvodů. Jednak, což už jsem řekla, že zde se zakládá možnost rozdílnosti přístupu pacienta ke zdravotní péči, jednak proto, že jsme neobdrželi vůbec, ani formou vyhlášky, požadavky na personální obsazení, to znamená kritéria, podle kterých by měla být jednotlivá zdravotnická zařízení vybavena. A potom jsem měla ještě výhrady, a to jsme připomínkovali už v připomínkovém řízení, ke správním a dozorčím radám u zdravotnických zařízení nad 50 zaměstnanců, protože se domníváme, že by mohlo dojít k likvidaci nelukrativních oddělení a je zde možnost, otevřena možnost další privatizace a korupce.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Škromach. Pane poslanče, kdybyste to stihl před interpelacemi skončit.
Poslanec Zdeněk Škromach: (Mimo mikrofon: To bude minutka.) Vážené dámy a pánové. Zaznívá tady spousta různé kritiky podobně - myslím, že toto je zákon, který může samozřejmě být diskutován, a měl by být dán prostor ve druhém čtení tak, aby bylo možné k těm věcem, které v diskusi zazněly, přihlédnout. Já chci zdůraznit jen jednu věc, která dle mého názoru je zásadní a se kterou se setkávám, když navštěvuji jednotlivé kraje, to je, že tento zákon je důležitý právě pro transformaci zdravotnictví, která probíhá v rámci reformy veřejné správy. Mám obavu, že pokud tento zákon by byl vrácen nebo zamítnut touto sněmovnou, pak by výrazným způsobem ohrozil zdravotnictví v rámci krajů.
O tom, že nemluvím jen tak do větru, svědčí čtyři stanoviska ať už hejtmanů, nebo zástupců hejtmanů, nebo zodpovědných gestorů za zdravotnictví v jednotlivých krajích. Mohu uvést například dopis hejtmana Pardubického kraje Romana Linka, který píše: "Vážený předsedo, během několika týdnů začne Poslanecká sněmovna projednávat vládní návrh zákona o zdravotnických zařízeních a jejich provozování a o změně některých zákonů, především kompetenčních. Ustanovení tohoto návrhu zákona představují zcela klíčový legislativní nástroj, umožňující realizaci regionální zdravotní politiky. Vážený pane předsedo, dovoluji si vás a členy výboru pro sociální politiku a zdravotnictví požádat o podporu tohoto návrhu, případně jeho varianty tak, aby nový zákon nabyl účinnosti ještě během stávajícího volebního období Poslanecké sněmovny. V opačném případě hrozí stav, že zdravotnictví nejen našeho kraje bude dlouhodobě bez legislativně ošetřených kompetencí. Za Pardubický kraj jsme připraveni spolupracovat při případně dalších úpravách citovaného návrhu zákona."
Ve stejném duchu píše i člen rady dalšího kraje a gestor pro zdravotnictví Rostislav Všetečka a mám další dva dopisy, které nemám tady -
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče. Já jsem vás upozorňoval, že chcete-li, abychom o tom teď hlasovali, tak že musíte skončit před 16. hodinou, jinak přesouváme na zítřek.
Poslanec Zdeněk Škromach: Pane předsedající, já už skončím.
Předseda PSP Václav Klaus: Já vám to jenom oznamuji.
Poslanec Zdeněk Škromach: Já jsem říkal, že mám tři minuty, ale protože považuji za závažné toto sdělení, protože se rozchází s představami jednotlivých poslaneckých klubů, a to, co chci zdůraznit, je, že zájem krajských reprezentací jednoznačně je na tom, aby takovýto zákon v nějaké podobě existoval. Proto bych chtěl znova apelovat na to, aby byla dána šance ve druhém čtení tento zákon upravit a modifikovat.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, já vám musím sdělit, že jste sice selektivně vybral dopisy, které jste dostal, ale já jsem od hejtmana Jihočeského kraje dostal kopii dopisu vám, kde vám říká pravý opak, a veřejně prohlašuji, že vy jste ten jeho dopis zamlčel, a to není hezké, a já doufám, že to všichni slyší nahlas tady řečeno. (Poslanec Škromach: Nemám.)
Dobře, já dám hlasovat, protože máme…
Pan poslanec Exner chce zabránit hlasování, nebo - já jsem ukončil rozpravu, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: Já chci mít, pane předsedo, procedurální návrh.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, procedurální návrh.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, interpelace na předsedu vlády nebudou trvat déle než 5 minut - to je 2 krát 2. Navrhuji, aby se hlasování provedlo až po těchto interpelacích ještě před 17. hodinou.
Předseda PSP Václav Klaus: Já dám hlasovat o návrhu pana poslance Exnera.
Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 93 z přítomných 162 poslanců 18 pro 116 proti. Návrh nebyl přijat.
Máme zde návrh na vrácení k přepracování a návrh na zamítnutí. Dám hlasovat o těchto návrzích.
Nejdříve vrácení k přepracování.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 94 z přítomných 166 poslanců 57 pro, 68 proti. Návrh nebyl přijat.
***