Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)

Jsem přesvědčen o tom, že související zákony, které vyplývají z novely správního řádu, mají mnohem širší dopad, než pan ministr stačil uvést. Vůbec ho nepodezírám z toho, že nechtěl, ale prostě je to velmi široká problematika, která si zaslouží pozornost celé sněmovny. Teď nemyslím pléna, ale výborů, a proto, pokud půjde o přidělení tohoto konkrétního tisku, budu mít trochu paličský návrh, to je, aby všechny výbory sněmovny si tuto novelu vzaly za svou, nikoli pouze ústavně právní výbor a výbor pro veřejnou správu. Vzhledem k tomu, že neexistuje oblast, ve které by nebyla vykonávána státní správa, takže můj návrh, který bych chtěl přednést v obecné rozpravě, je to, aby tento tisk byl konkrétně přidělen všem výborům Poslanecké sněmovny kromě výboru mandátového a imunitního a samozřejmě organizačního.

Místopředseda PSP František Brožík: Až budeme hlasovat o přidělení, tak vás požádám, abyste znovu opakoval tyto návrhy.

Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, zdá se mi, že vášně opadly, a v menším společenství je vždycky větší příležitost nebo schopnost jednat věcně. Zdá se mi, že je nezbytné, aby tento návrh zákona postoupil do dalšího čtení, protože by bylo nesmyslné, jestliže jsme návrh zákona o správním řádu propustili do dalšího čtení, abychom tento návrh zákona, který je jeho logickým důsledkem, do dalšího čtení nepropustili.

Problémy, které jsou, samozřejmě nejsou malé. V novém návrhu správního řádu je můžeme řešit v průběhu výborových jednání a nepochybně i v průběhu druhého čtení, takže já podporuji tento návrh.

Pokud jde o to, co říkal pan poslanec Filip, to je samozřejmě na sněmovně, ale nemyslím si, že bychom nutně museli výboru pro integraci a zahraničnímu výboru tento návrh zákona přidělovat, ale samozřejmě, každý výbor má právo si vzít kteroukoli předlohu jako vlastní.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.

Táži se pana ministra, zda má zájem ještě vystoupit s krátkou poznámkou.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za zájem od kolegů Filipa a Jičínského, ale jen jednu věc bych chtěl, abyste zvážili, kolika výborům zákon bude přikázán, protože každý výbor, pokud to uzná za vhodné, má možnost se návrhu zákona chopit a projednat ty věci, které se týkají třeba některých jeho zákonů spadajících do jeho působnosti a majících nějakou vazbu na proces ve správním řízení, takže nemyslím si, že je nezbytně nutné dělat nějaký široký okruh výborů, kterým bude sněmovnou přikázán, protože vůle výborů tu samozřejmě zůstává.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Pan zpravodaj nehodlá vystoupit. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Pan poslanec Vojtěch Filip navrhuje přikázat ještě výborům…

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. To je norma, já bych chtěl znovu zvednout návrh, a říkám to zcela jednoznačně, že mi nejde o to, aby se celým návrhem zákona zabývaly všechny výbory, ale tato norma provází v řadě oblastí správní řád, a když přidělíme i jiným výborům sněmovny tento tisk, tak se tím tiskem samozřejmě bude zabývat výbor pro sociální politiku a zdravotnictví jen v té oblasti, která se dotýká jeho zákonů, výbor pro obranu a bezpečnost samozřejmě tím, co se ho týká, takže já navrhuji, aby tento tisk byl přidělen všem výborům, a to kromě výboru mandátového a imunitního a výboru organizačního. Jsem přesvědčen o tom, že to má smysl a že je možné to bez obtíží projednat ve výborech, a dokonce to zjednoduší podle mého soudu práci výboru ústavně právnímu.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Myslíte si tedy, že bychom o vašem návrhu měli nechat hlasovat jako o komplexu? Kromě výboru ústavně právního, který navrhl organizační výbor.

Pokusím se vás sehnat do Poslanecké sněmovny. Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a žádám vás o novou registraci.

Jako o prvním návrhu budeme hlasovat, aby tento návrh zákona projednal ústavně právní výbor.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 103 z přítomných 108 poslanců pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Druhý návrh, o kterém budeme hlasovat, je návrh pana poslance Filipa přikázat k projednání tento návrh zákona všem ostatním výborům kromě výboru mandátového a imunitního a organizačního.

Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 104 z přítomných 109 poslanců pro 54, proti 46. Tento návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Končím první čtení, končím bod č. 52. Děkuji panu ministrovi i zpravodaji.

Přistoupíme k projednávání bodu

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, účelem tohoto nového zákona je legislativně vymezit ochranu státních hranic v samostatném zákoně tak, aby pojem ochrany státních hranic byl v našem právním řádu definován jako soubor opatření přijímaných k zabránění nedovoleného překračování státních hranic České republiky. V návaznosti na to se vymezují oprávnění Policie České republiky při zajišťování ochrany státních hranic, neboť stávající právní úprava, která tuto tematiku řeší, se jeví v současné době jako nedostačující.

Co se týče oprávnění, které Policie České republiky by na základě tohoto zákona měla mít k dispozici, tak tato oprávnění jsou odstupňována podle míry ohrožení chráněného zájmu v závislosti na vzdálenosti státní hranice. Největší oprávnění se týkají působnosti Policie České republiky na hraničních přechodech a v bezprostřední blízkosti státních hranic, přičemž intenzita zásahu do práv osob klesá se vzdáleností od státních hranic, a to v pásmu 5 a 25 km.

Co se týče ochrany státních hranic, tam se policii mj. dává oprávnění používat technické prostředky zabraňující nedovolenému překračování státních hranic. Mají se na mysli nejrůznější technické prostředky, které zabraňují překračování státních hranic osobami i třeba automobily. Jde o závory, pevné betonové bloky, ale také různá monitorovací zařízení, která jsou nezbytná pro efektivní ochranu státních hranic.

V další části se zákon zabývá otázkou úpravy práv a povinností fyzických i právnických osob v souvislosti s umisťováním těchto technických prostředků na státních hranicích a také náhradou majetkové újmy, která je spojena s omezením vlastnického práva.

***