(14.50 hodin)
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovoluji si předložit krátký pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tisk 960/2.
V § 2 písm. c) navrhuji nahradit slovo "vyráběná" slovem "produkovaná". Krátké zdůvodnění. Pojem "produkovaná" zahrnuje lépe jak úmyslnou výrobu chemických látek, tak i vznik nežádoucích a úmyslně nevyráběných vedlejších látek. Některé látky ze seznamu registru vyžadované Evropskou unií jsou opravdu záměrně vyráběny, ale některé z nich úmyslně vyráběny nebyly, leč vznikají v důsledku výroby jako nechtěné produkty výroby emitované do prostředí. Proto je výraz "vyráběná" nevhodný a jeho náhrada slovem "produkovaná" lépe vystihuje obě skutečnosti, jak úmyslnou výrobu, tak neúmyslné emise látek do životního prostředí. Pokud by integrovaný registr znečišťování nezahrnoval právě emise do životního prostředí, neplnil by základní účel, kvůli kterému je zaváděn. Mezi látky vznikající samovolně a unikající do životního prostředí patří např. polyaromatické uhlovodíky, oxidy dusíku či síry, dioxiny vznikající při spalování a podobné látky. Uživatel nebezpečných látek musí být obecně zodpovědný za oba typy produkce látek, jak látek při výrobě, tak za látky emitované do prostředí či přenášené do jiných zařízení ve formě odpadů a produktů.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan poslanec Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám předložil komplex pozměňovacích návrhů, který se dotýká změny zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a využil či zneužil otevření tohoto zákona. V tomto zákoně, který jsme schválili v loňském roce, se ukládá zaměstnavateli povinnost stanovování rizik a následně v návaznosti na zákoník práce zařazování kategorií jednotlivých pracovníků podle rizika vykonávané práce. V této souvislosti je zaměstnavatel povinen provádět soubor měření a po dohodě s předkladatelem tohoto zákona, tedy Ministerstvem zdravotnictví, si dovolím předložit soubor pozměňovacích návrhů, který ve svém dopadu má zreálnit tato měření, zreálnit možnosti zaměstnavatelů v hodnocení těchto rizik.
Za část 11 se vkládá část 12, která zní: Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 58. V § 37 odst. 1 se na konci věty druhé tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: "hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpisy (33a)." Dále následuje odkaz na právní předpisy.
Za druhé, v § 37 odst. 3 včetně poznámky pod čarou 34 zní: "Zaměstnavatel v návrhu na zařazení prací do kategorie uvede kategorii, do které navrhuje práci zařadit, údaje rozhodné pro hodnocení rizik podle zvláštních právních předpisů (33a) a prováděcího právního předpisu (34), počty zaměstnanců v jednotlivých kategoriích a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví." Dále pod čarou odkaz na vyhlášku č. 89/2001 Sb.
Za třetí, v § 37 odst. 4 věta druhá se slova "měření souvisejících faktorů pracovních podmínek" nahrazují slovy "hodnocení rizik". O změně zařazení práce do kategorie rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
Za čtvrté, v § 38 se za slova "podle § 37 odst. 3 a 4" vkládají slova "potřebná k hodnocení rizik". Odůvodnění: Zákon č. 258/2000 Sb. v návaznosti na zákoník práce stanoví zaměstnavateli, jakož i samozaměstnavateli povinnost na základě znalosti rizik pracovních podmínek a jejich hodnocení navrhnout zařazení prací do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté. Uvedená návaznost na zákoník práce a jeho prováděcí právní předpisy, nařízení vlády uvedená v poznámce pod čarou, není v dikci zákona 258/2000 Sb. dostatečně promítnutá, neboť příslušná novela zákoníku práce vyhlášená pod č. 155/2000 Sb. a zákon č. 258/2000 Sb. byly projednávány Parlamentem ČR souběžně. Tento nedostatek vzájemné souvislosti obou zákonných norem je řešen body 1 - 4 tohoto návrhu. Vedle toho pozměňovací návrhy v návaznosti na zákoník práce a zejména uvedená nařízení vlády vyjasňují otázku měření nutných pro kategorizaci práce. Zejména z nařízení vlády č. 178/2001 Sb. pak plyne, že měření lze ve stanovených případech nahradit např. výpočtem.
Za páté, v § 106 odst. 1 věta první, část textu za středníkem zní: "do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna roku 2003". Odůvodnění: Pro práce, jejichž výkon byl zahájen přede dnem účinnosti zákona 258/2000 Sb., se v ustanovení § 106 citovaného zákona stanoví lhůta pro předložení návrhů. Pro zařazení prací do kategorie druhé a třetí byla stanovena lhůta do 1. ledna 2002. Vzhledem k tomu, že není reálné v tomto termínu zabezpečit zhodnocení všech rizik podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., navrhuje se prodloužení uvedené lhůty ještě o jeden rok. Podle dikce § 106 odst. 2 zákona 258/2000 Sb. do doby zařazení prací do kategorie podle § 37 citovaného zákona zůstávají v platnosti rozhodnutí hygieniků podle dosavadních právních předpisů, směrnice č. 49/67 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění výnosu č. 17/70 Sb.
Za šesté, v § 106 odst. 1 poslední věta zní: "Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhů a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3." Odůvodnění: Dosavadní ustanovení § 106 odst. 1 věta poslední ukládalo zaměstnavateli, popř. samozaměstnavateli, že pro kategorizaci prací může použít jen výsledky měření, které nejsou starší než jeden rok. Vzhledem k tomu, že na některých pracovištích, např. v dolech, se výsledky měření v zásadě nemění několik let, nahrazuje se toto roční omezení platnosti výsledků měření dikcí, která požaduje, aby měření odpovídalo stavu pracovních podmínek v době podání návrhu na kategorizaci prací.
A poslední návrh, za sedmé. V § 59 se za slova "§ 39 písm. c)" vkládají slova "a části 12 § 58". Odůvodnění: Pozměňovací návrh směřuje k úpravě účinnosti vládního návrhu zákona o integrované prevenci. Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. Současně se navrhuje, aby vybraná ustanovení zákona nabyla účinnosti dříve, a to dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. Vzhledem k tomu, že část 12 § 58 zjednodušuje dosavadní řízení a kategorizaci prací a prodlužuje termín pro podávání návrhů na zařazení do kategorií dvě a tři, navrhuje se, aby i část 12 § 58 nabyla účinnosti již dnem vyhlášení zákona o integrované prevenci.
Body 1 až 4 tohoto pozměňovacího návrhu jsou hlasovatelné jen společně. Body 5 a 6 jsou hlasovatelné samostatně, bod č. 7 je hlasovatelný společně jak s body 1, 4, tak s body 5, 6. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Pan poslanec Drda.
Poslanec Jiří Drda: Pane předsedající, dámy a pánové, chci podotknout, že mě opravdu nikdo nenutil ani k předchozímu, ani k tomuto vystoupení.
Dovoluji si navrhnout, aby z komplexního pozměňovacího návrhu byl vypuštěn § 5 se zdůvodněním, že ústřední orgány státní správy mají jednoznačně stanovenu zodpovědnost v § 29, 30 a 31.
***