(16.50 hodin)
(pokračuje Plachý)
Znamená to tedy, že i nadále platí výtky poslanců, které zazněly při projednávání sněmovního tisku 821. Zákon zůstává i nadále nesrozumitelný a obtížně použitelný pro veřejnou správu, a to především samosprávu v malých obcích, které se bez odborné firmy jednoduše neobejdou. Podotýkám, že odpovědnost těchto firem za efektivní hospodaření s majetkem obcí je řekněme poněkud omezená, a tím pádem možnost korupce profesionálních "zadavačů" zakázek je značná. Proto díky malé transparentnosti zákona vznikají podmínky i pro malou průhlednost rozhodovacích procedur.
Zákon opět nerespektuje současný stav legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek a vrací zpět pod působnost zákona o zadávání veřejných zakázek těžbu a telekomunikační služby, ačkoliv sněmovna v poslední novele tato odvětví z působnosti zákona vyloučila.
Zákon zachovává opět trojí měnu. Kromě korun jsou to eura a takzvaná zvláštní práva čerpání, ačkoliv navrhovatel výslovně přislíbil, že otázku trojí měny zjednoduší.
Zákon neustále obsahuje výjimku pro vládu - tolik kritizovanou Evropskou komisí - kdy jednací řízení bez uveřejnění může zadavatel použít, jestliže tak rozhodne vláda.
Dámy a pánové, dovolte mi krátkou citaci ze zprávy Evropské komise za rok 2001, která se týká právě této oblasti. "Konečné přiblížení v oblasti zadávání veřejných zakázek bude vyžadovat pokračování legislativního postupu a vhodné administrativní změny a posílení. Musí být učiněny kroky pro zajištění srozumitelnosti a předvídatelnosti v této oblasti včetně nezbytných legislativních novel, které budou přísně omezovat použití přímočarých postupů - § 50 odstavec 1 písmeno a) zákona o veřejných zakázkách - na nouzové situace a nebudou umožňovat svévolná rozhodnutí vlády. O smlouvách musí být rozhodnuto na základě transparentních a nediskriminačních výběrových řízení."
Dámy a pánové, předložená norma tyto požadavky Evropské komise podle mého názoru nesplňuje.
Zákon znovu vytváří prostor pro korupci tím, že vrací limit pro dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zpět na 50 % ceny původní zakázky, ačkoliv je všeobecně známo zneužívání tohoto institutu dodatečným navyšováním vysoutěžené ceny podpisem dodatků smluv ihned po ukončení soutěže.
Zákon stále nemá zapracován institut tzv. kauce při podání návrhu na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který by zamezil spekulativním a zlomyslným podáním, kterými neúspěšní brání úspěšným v zahájení realizace zakázky. Řešení cestou navýšení správních poplatků za návrh na přezkoumání úkonu zadavatele na 30 tisíc korun a za návrh na přezkoumání výsledku zadávacího řízení dokonce na 150 tisíc korun je špatné, protože narozdíl od kauce se správní poplatek ani v případě oprávněného návrhu nevrací. Vládní návrh tak sice zamezí spekulativním podáním, ale současně výrazně omezuje právo na odvolání i těch subjektů, které mají relevantní důvody k podání návrhu.
Zákon je opět poznamenán tím, že má dva zpracovatele. Procesní část zpracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zbytek zákona tvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Je to nestandardní způsob, protože orgánem dohledu je v oblasti zadávání veřejných zakázek Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Naopak Ministerstvo pro místní rozvoj vstoupilo do oblasti, která mu nenáleží a ve které je jako významný zadavatel veřejných zakázek ve střetu zájmů. Někdy méně znamená více, proto bych apeloval na vládu, aby tak důležitou normu regulující roční tok řádu miliard korun z veřejných rozpočtů svěřila napříště jedinému zpracovateli, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterému tato oblast plně náleží.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že nemá význam zabíhat do jednotlivých paragrafů. Mám zde čtyři stránky textu týkajícího se chyb v jednotlivých paragrafech tohoto zákona. Rozhodl jsem se, že vás nebudu v této etapě projednávání zákona těmito konkrétními závadami zákona zdržovat. Z toho důvodu je přednesu teprve v dalších fázích projednávání zákona, pokud k nim vůbec dojde.
Dámy a pánové, z důvodů, které jsem uvedl, a především z důvodu, že zákon po navrácení navrhovateli nebyl dopracován a čas na jeho dopracování zde ve sněmovně už není, navrhnu v obecné rozpravě vrátit zákon navrhovateli k dopracování, a to ke skutečnému dopracování, nikoli formálnímu přeskupení několika kapitol. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodajovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Pavel Svoboda.
Poslanec Pavel Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že návrh tohoto zákona byl se mnou jako zástupcem výboru pro evropskou integraci předběžně zkonzultován, dovolím si jej krátce okomentovat.
Rád bych připomněl, že návrh zákona o zadávání veřejných zakázek byl v tomto roce již jednou Poslanecké sněmovně předložen a byl jejím usnesením z 24. května tohoto roku vrácen k dopracování. Návrh tohoto zákona je předkládán v situaci, kdy je v orgánech Evropské unie již projednáván legislativní balíček Evropské komise, který má zadávání veřejných zakázek nejen zjednodušit, ale obsahuje i některé věcné změny.
Současná právní úprava Evropské unie, která je dosud roztříštěna do řady dílčích směrnic, by měla být zjednodušena v jedné komplexní směrnici a v jedné směrnici sektorové. Uvedené návrhy komise sledují zjednodušení a transparentnost právní úpravy, mění logickou strukturu jednotlivých ustanovení a odstraňují některé nepřesné formulace. Cílem obsahovaných změn je především modernizace právní úpravy zadávání veřejných zakázek. Větší flexibility má být dosaženo například zpřesněním úpravy použití rámcových dohod, možností elektronického rozesílání nabídek, redukcí počtů limitů atd. Tyto návrhy jsou v současné době projednávány Evropským parlamentem a byly projednány také příslušnými výbory. Návrh předpokládá, že navrhovaná právní úprava bude po svém přijetí členskými státy implementována do 30. června 2002.
Dovolte mi však ještě jednu poznámku k tomuto návrhu zákona. Vláda České republiky při předkládání svých návrhů v Poslanecké sněmovně velice ráda a velice často používá argument, že předkládanou úpravu po nás požaduje Evropská unie. V poslední zprávě Evropské komise v kapitole o volném obchodu se zbožím i ve zprávách předešlých však právě u Evropské komise vzbuzuje silnou nelibost § 50 současného zákona o zadávání veřejných zakázek, který umožňuje vládě kdykoli vynechat výběrové řízení a zadávat lukrativní zakázky bez vypsání transparentní soutěže. Toto ustanovení je i v předkládané verzi, pouze se z § 50 přestěhovalo do § 29.
S pomocí tohoto ustanovení vláda například zadala izraelské firmě Housing and Construction zakázku 44 miliard korun na stavbu dálnice do Ostravy. Vláda si takto přímo bez soutěže a bez posuzování konkurenčních nabídek vybrala firmy ABN AMRO a Deloitte and Touche pro poradenství při privatizaci energetiky. Podobně si vláda objednala telefonní propojení státního aparátu u Českého Telecomu, jemuž za tyto služby zaplatí dvě až pět miliard korun.
***