Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(Jednání pokračovalo v 17.40 hodin.)

Místopředseda PSP František Brožík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, páni ministři, přestávka do 17.40 hodin uplynula. Přistoupíme k projednávání předřazeného bodu

Prosím ministra Karla Březinu, aby předložený materiál uvedl. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za to, že jste vyhověli de facto mé žádosti, aby se tyto body projednávaly v tomto pořadí, protože jsem přesvědčen o tom, že spolu integrálně souvisí.

K prvnímu bodu, to je k rozdělení Nadačního investičního fondu, který byl zřízen zákonem České národní rady v roce 1991 na podporu nadací. Tento fond byl naplňován tak, že na něj bylo vyčleněno 1 % akcií ze druhé vlny kuponové privatizace. Vytvoření Nadačního investičního fondu a jeho rozdělování se postupně stalo procesem podporovaným celým spektrem politických stran, podílely se na něm všechny vlády i parlamenty bez ohledu na jejich stranické složení. V roce 1991 byl zřízen Nadační investiční fond, v roce 1992 vláda vyčlenila majetek pro nadační fond, v roce 1997 připravila vláda principy výběrového řízení pro rozdělení Nadačního investičního fondu, v roce 1998 vypsala výběrové řízení pro první etapu a v roce 1999 rozdělila nadacím téměř 500 mil. korun. V roce 2001 vláda vypsala výběrové řízení na zbylé prostředky z Nadačního investičního fondu a dnes budeme rozhodovat o ukončení tohoto desetiletého procesu.

Finanční prostředky z Nadačního investičního fondu nejsou určeny na spotřebu, nýbrž na nadační jmění. Finanční příspěvek státu tak nebude spotřebován na krátkodobé cíle, ale naopak poslouží rozvinutí dlouhodobých strategií garantovaných právě ročními výnosy z tohoto majetku. Nadace proto budou hospodařit pouze s výnosy, mohly však požádat o právo okamžitě rozdělit nejvýše 15 % ze získaného příspěvku.

Stav majetku vyčleněného pro Nadační investiční fond je v současné době následující: 484 milionů bylo rozděleno v první etapě 38 nadacím, jedna nadace příspěvek z Nadačního investičního fondu nepřijala. Dále 300 milionů bylo rozhodnutím Poslanecké sněmovny vyčleněno do Nadačního fondu na zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu. 848 milionů je připraveno na zvláštním účtu Fondu národního majetku k okamžitému rozdělení nadacím podle výsledků druhé etapy výběrového řízení. Akcie plynárenských a energetických společností a Českých aerolinií, které jsou součástí portfolia Nadačního investičního fondu, se prodávají a výnosy z jejich prodeje budou podle výsledků druhé etapy výběrového řízení rozděleny nadacím do tří měsíců poté, co Fond národního majetku obdrží prostředky na svůj účet.

Výběrové řízení bylo vyhlášeno z rozhodnutí vlády od ledna 2001, přihlásilo se 89 nadací, z nichž 64 splnilo podmínky pro účast. Tři vyřazené nadace se obrátily se stížností na veřejného ochránce práv. V prvním případě veřejný ochránce práv nenalezl důvody, které by vyřazení zpochybňovaly, ve zbývajících dvou konstatoval správnost výběrového řízení, ale zároveň jeho přílišnou tvrdost. Proto jsme rozhodli o navrácení těchto nadací do výběrového řízení.

Podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky bylo výběrové řízení otevřeno všem nadacím, které byly činné nejméně od 1. ledna 1998 a které současně v letech 1998 a 1999 poskytly třetím subjektům nadační příspěvky ve výši nejméně 100 tisíc korun. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny připravila Rada vlády pro nestátní neziskové organizace kritéria k vyhodnocení nadací přijatých do výběrového řízení a předložila je rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny k projednání. Nový návrh kritérií pak rozpočtový výbor schválil dne 26. října 2000. Vlastní výběrové řízení prováděla sedmičlenná pracovní skupina složená podle usnesení Poslanecké sněmovny ze tří zástupců neziskových organizací, člena Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, státního úředníka, nezávislého experta a poslance Poslanecké sněmovny.

V průběhu výběrového řízení si rozpočtový výbor dvakrát vyžádal situační zprávu, kterou mu vždy vláda poskytla. Po předání vládou schváleného návrhu výbor materiál projednal. Ve výběrovém řízení získaly nadace body za ekonomickou kvalitu, za význam nadace pro oblast činnosti, v níž rozděluje nadační příspěvky, za význam nadace pro okres, do něhož poskytuje nadační příspěvky, a za celkový dojem dle subjektivního zhodnocení výběrové skupiny.

Nadace, které se přihlásily do oblasti životního prostředí nebo do oblasti lidských práv, získaly na základě požadavku Poslanecké sněmovny automaticky bonifikaci 10 bodů. Jednotlivá nadace tudíž mohla získat maximálně 200 bodů.

Při přípravě výběrového řízení se objevily obavy, zda ekonomická kritéria nebudou mít v hodnocení příliš velkou váhu a zda nebude opomíjeno hledisko významu nadací pro okres nebo věcnou oblast, v níž nadace rozděluje příspěvky. Ve výběrovém řízení bylo rozděleno celkem 7786 bodů, z toho 2596, tj. jen 33 %, za ekonomická kritéria a 54 % za kritéria významu nadace. Za čistě majetková kritéria, tj. za objem příjmů a darů získaných za rok, objem ročně rozdělených nadačních příspěvků a výši nadačního jmění bylo rozděleno 12 % z celkově rozdělených bodů. Vyskytly se rovněž obavy, zda ve výběrovém řízení nebudou preferovány nadace se sídlem v Praze. Z celkového počtu 64 nadací, které se účastnily výběrového řízení, jich bylo 32, tj. 50 %, z Prahy. Z celkového počtu rozdělených bodů získaly pražské nadace 54 % bodů. Vezmeme-li však v úvahu, že nadace sídlící v Praze se podílejí na ročních příjmech a získaných darech všech 64 nadací 82 %, na nadačním jmění dokonce 89 % a na ročně rozdělených nadačních příspěvcích 85,5 %, pak je zřejmé, že výběrové řízení rozhodně pražské nadace nezvýhodňovalo.

Ve výběrovém řízení měly všechny nadace rovné podmínky pro získání finančních prostředků. Podmínky stanovila vláda spolu s rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny. Rovné podmínky nelze ovšem chápat tak, že se každé z přihlášených nadací rozdělí rovná část finančních prostředků. Některé nadace prostě mají lepší výsledky než jiné, což se odráží ve výsledku výběrového řízení.

Výsledky výběrového řízení vám vláda předkládá ve dvou variantách. Je tomu tak proto, že jen polovina rozdělovaných prostředků je v hotovosti, zatímco druhá je dosud v akciích. Po prodeji akcií se finanční částka rozdělovaná nyní v hotovosti přibližně - a zde opravdu berte přibližnost - zdvojnásobí. Vláda ponechává konečné rozhodnutí na vás a předkládá vám variantu s minimálním příspěvkem 10 milionů a variantu s minimálním příspěvkem 5 milionů.

Dámy a pánové, dovolte mi v tuto chvíli poděkovat za několikanásobné projednávání této problematiky v rozpočtovém výboru.

Chtěl bych říci, že české nadace hrály velmi významnou úlohu v české společnosti, a jsem přesvědčen, že dnešním rozhodnutím máme možnost navázat na dobrou tradici a podpořit svým rozhodnutím obnovu na dlouhá léta přervané nadační činnosti v České republice. Dámy a pánové, žádám vás o schválení příslušného návrhu.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Tento materiál projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1126/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Ladislav Šustr, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nebudu zastírat, že problematika tohoto aktu má vnitřní náboj, nicméně se domnívám, že přes tuto složitost došlo v různých komisích a nakonec potom v té rozhodující k rozumné dohodě, která nakonec vyzněla ve dvojím návrhu vlády.

Dovolím si ihned v tomto hlavním slově doporučit variantu 2 z toho důvodu, že přece jen regule zněla, že budeme rozdělovat finanční prostředky získané prodejem všech akcií.

***