(11.30 hodin)
(pokračuje Křeček)
Nejsem si jist, zda výtky, které máme nyní k problémům, které vznikají s tím, že rejstřík vedou soudy, se odstraní tím, že se to předá někomu jinému, registrátorům, soukromým osobám, které za to budou odpovídat. Ale na to je místo ve druhém čtení, resp. v odborných výborech, kde bychom také měli, zejména na půdě ústavně právního výboru, posoudit vážné námitky vlády proti tomuto návrhu zákona, kterými, jak už tady bylo řečeno, poukazuje vláda na to, že je to v rozporu s evropským právem, dokonce snad s ústavním pořádkem České republiky. A to na půdě sněmovny pro takovou debatu místo není.
Domnívám se proto, že bychom měli návrh propustit do druhého čtení a na půdě garančního výboru všechny tyto námitky podrobně probrat a podrobně se s tímto velmi speciálním zákonem seznámit.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil poslanec Zuna.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, zpracovateli zákona nelze upřít upřímnou snahu dostatečně podrobně postihnout problematiku obchodního rejstříku a řízení před ním. Jsem v takové podivné situaci. Návrh zákona předkládají kolegyně a kolegové, jejichž právního názoru si velice vážím. Na druhé straně s rejstříkem pracuji dlouhá léta a návrh tak, jak je podaný, tak ve mně vzbuzuje řadu pochybností. My skutečně nejsme Francie ani Španělsko a mám pocit, že návrh, tak jak je podaný, s úmyslem vnést právní jistotu mezi podnikatele, podnikatelům pomoci, zkrátit lhůty apod. - domnívám se, že v mnohém je to zbožné přání a že by se to nakonec mohlo obrátit proti podnikatelům.
Podělil bych se s vámi o problémy, které mě v této věci znejisťují a proč na závěr navrhnu, aby zákon byl vrácen k dopracování.
Zcela byl opomenut rejstřík obecně prospěšných společností. V současné době je veden stejnými soudy jako obchodní rejstřík či nadační rejstřík. Za registrátorskou praxi je nutné považovat nejenom praxi pověřeného soudce, leč i praxi dosavadních soudců rejstříkových soudů či soudců odvolacího nebo dovolacího soudu, kteří vyřizují agendu odvolání, resp. dovolání ve věcech obchodního rejstříku. Určitě mají větší praxi než osoby jiné. Není jednoznačně uvedeno, zda registrátorský úřad představuje podnik ve smyslu § 5 obchodního zákona. Nepřímo to plyne z ustanovení § 21 zákona o registrátorech. Leč mělo by to být v zákoně uvedeno přímo a jednoznačně.
§ 22 odst. 3. Může si osoba zapisovaná do obchodního rejstříku volit registrátora pouze tehdy, jestliže jí byl návrh na zápis zamítnut, nebo vždy? To také není jasné.
§ 36 - není řešen případ, kdy poplatek není spolu s podáním návrhu zaplacen, či případ, kdy se posuzováním návrhu zjistí, že měl být zaplacen vyšší, než skutečně byl, či v případě rozšíření návrhu.
§ 60 a 61 ve vztahu k § 39. Otázkou je, zda je správné vydělovat nadační rejstřík tak, že bude pouze v sídle krajského soudu.
§ 40 odst. 1. Je vůbec možné vytvořit seznam všech v úvahu přicházejících listin, jež je nutné k návrhu připojit? Například při zvýšení základního kapitálu akciové společnosti z vlastních zdrojů - § 208 obchodního zákoníku - není dosud jednoty v tom, zda postačuje předložit účetní závěrku schválenou valnou hromadou, či audit, nebo ještě zprávu auditora vyjadřující se ke splnění požadavků ustanovení § 208 odst. 1 až 5 obchodního zákoníku.
§ 42 odst. 1. Jak se ostatní účastníci odlišní od navrhovatele dozvědí o tom, že byl návrh vůbec podán, když má o něm být rozhodnuto do pěti dnů? Viz § 44 odst. 3. Navíc, jak se dozvědí o jeho výsledku, když v případě vyhovění návrhu na provedení zápisu se nevyžaduje písemné vyhotovení rozhodnutí - § 44 odst. 3 - a mají být toliko vyrozuměni, což jim neumožňuje podat opravný prostředek?
§ 42 odst. 2. Aktivní legitimace k podání návrhu je dosud nedokonale stanovena v ustanovení § 31 odst. 1 obchodního zákoníku. Měla by být stejně jako dle současného § 200c odst. 1 občanského soudního řádu, resp. s přihlédnutím k němu.
§ 42 odst. 3. Proč povinnost notáře? Vždyť má toto právo - § 25a OSŘ - když navíc v současném pojetí obchodního zákoníku a potažmo směrnic Evropské unie je již valná většina listin ve formě notářských zápisů. Zásadně by tím ubyl okruh činnosti advokátů, což při jejich současném počtu není ani žádoucí. Přibyla by práce notářům, kteří se již nyní obtížně vyrovnávají s návalem činnosti.
§ 42 odst. 4. Co je to vznikající společnost? V zákoně není definováno. Odporuje ustanovení § 19 odst. 2 obchodního zákona, tak i § 62 občanského. Nelze odtrhávat hmotně právní způsobilost právnické osoby od procesní způsobilosti. Neboť jestliže právnická osoba dosud neexistuje, neexistují ani její orgány, a kdo by pak jménem neexistující, leč procesně způsobilé společnosti jednal? Proč dávat procesní způsobilost neexistující společnosti, když jsou v obchodním zákoníku určeny konkrétní osoby aktivně legitimované k podání návrhu, jež jsou, a tudíž i nadále mohou být zároveň účastníky rejstříkového řízení? Například § 175 odst. 2 obchodního zákoníku.
§ 44 odst. 1. Pokud je definicí pověření návrhu dále uvedený výčet činnost registrátora, pak jde tato definice kruhem. Ověření znamená, že ověří. Co je míněno slučitelností s dosavadním stavem zápisu?
§ 44 odst. 2, 3. Nejde o splnění podmínek návrhu, neboť povinností registrátora je ověřit, že založení společnosti, přeměny, navýšení nebo snížení základního kapitálu nebo změna stanov odpovídají zákonným ustanovením, která je upravují. Registrátor tedy nejen kontroluje, ověřuje návrh a předložení všech listin a slučitelnost návrhu na změny s dosavadním právním stavem, leč také soulad předložených dokladů se zákonem. Je tedy povinností registrátora vždy dbát o soulad zapisovaných údajů se skutečným právním stavem, nebo jen ve výše uvedených případech? To z návrhu není zřejmé. Jsou náležitostmi návrhu na zápis předkládané doklady, či nikoliv? A pokud ano, pak by musel registrátor navrhovatele vyzývat k jejich opravě, tedy fakticky mu udělovat právní rady, což však přísluší advokátům. Vyrozumění o zápisu, jež není rozhodnutím - jak je mohou účastníci napadnout?
§ 44 odst. 4. Registrátor rozhoduje o odmítnutí návrhu, zatímco podle § 48 jde o rozhodnutí o odmítnutí provedení zápisu, což není totéž.
§ 45 odst. 1. Identifikační číslo by mělo být přidělováno spolu se zápisem subjektu - § 28 odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku.
§ 45 odst. 2. Všechny zápisy do obchodního rejstříku, jakož i uložení listiny do Sbírky listin se zveřejňují - § 33 odst. 1 obchodního zákoníku. Náklady povinného by měly být placeny formou zálohy či vyúčtovány a placeny dopředu. Platí ustanovení § 55 odst. 1 i pro případy prvozápisu, kdy podle § 47 odst. 1 v případě nerozhodnutí ve lhůtě nastupuje zákonná domněnka provedení zápisu? Není to zřejmé.
***