(17.50 hodin)
(pokračuje Lastovecká)
Vlastně doposud proklamativní znění základních povinností přetváří na závaznou normu, podrobuje je přezkumu mandátového a imunitního výboru.
V původním návrhu byly obsaženy sankce za porušení těchto povinností poslanců a senátorů v podobě ztráty části platu a funkčních požitků. Tento pozměňovací návrh však přijat nebyl.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěla bych vás požádat, abyste znovu posoudili navrženou předlohu, abyste zvážili důvody Senátu pro odmítnutí a vrácení a abyste nesetrvávali na svém původním rozhodnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní senátorko. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, domnívám se, že návrh, který nám předložil Senát, je návrh, se kterým je možné v politické rovině souhlasit. Myslím si, že bude i poměrně pozitivní odpovědí na tlak veřejnosti, aby poslanci a senátoři nezastávali příslušné funkce, což do určité míry bylo i představou v prvním návrhu z hlediska vlády, která si - jak nyní místopředseda vlády přiznal - v podstatě netroufla na radikální návrh, ale dala tedy návrh kompromisní.
Nicméně zdůvodnění, které jsme dostali písemně, tohoto návrhu Senátu je v mnoha věcech velmi problematické. První část toho se týká skutečnosti, že se konstatuje z představy, že stávající právní úprava neumožňuje členství právnických osob v řídících a dozorčích orgánech tak, aby příslušná fyzická osoba zastupovala právnickou osobu a měla mandát, co má či nemá v tomto orgánu prosazovat. Nejsem si vědom, na základě čeho je toto tvrzení uvedeno. Situace, kdy určitá fyzická osoba reprezentuje právnickou osobu, je naprosto běžná. Tyto fyzické osoby jsou v řídících a dozorčích orgánech těmi, které zastupují, právnickými osobami, naprosto běžně úkolovány. Dokonce ze vztahu k vlastnictví a výkonu vlastnických práv podle mého názoru taková možnost zastupování zcela jednoznačně vyplývá.
Tady však je problém týkající se toho, čí zájmy má hájit takový představitel v řídících a dozorčích orgánech. Tvrzení, že má hájit zájmy právnické osoby, v jejíchž orgánech zasedají, a že tato povinnost je jediná a prvořadá, se domnívám, že rovněž z našeho řádu v žádném případě nevyplývá. Dokonce je mnoho případů, kdy jsou zřízeny právnické osoby s jiným cílem, než aby bezprostředně prosperovaly a vytvářely zisk, a to i v případě, že jsou zřízeny podle obchodního zákoníku.
Myslím si, že v mnoha případech naprosto oprávněně členové řídících a dozorčích orgánů zastupují zájmy toho, kdo je do těchto orgánů vyslal a kdo je také do těchto orgánů prosadil. V některých případech dokonce se stanovuje - a to i v případech, kdy stát prodává část majetku v rámci velké privatizace - dohodou o prodeji rozdělení funkcí v dozorčích a řídících orgánech, a to tak, aby bylo zajištěno prosazování určitých práv vlastníků v poměru, na kterém se v těchto dohodách domluví.
Kromě toho se ptám, když bychom přistoupili na výklad, který je uveden v informaci pro poslance Parlamentu k tomuto tisku, jak se budeme dívat na ostatní představitele státních orgánů, kteří z důvodů, že stát vykonává vlastnická práva v určitých právnických osobách, v jejich řídících a dozorčích orgánech zasedají, např. pracovníci ministerstev nebo jiných státních orgánů. Také tam budeme toho názoru, že jejich povinnost - jediná a prvořadá - je dbát na to, aby byly hájeny zájmy právnických osob, v jejichž orgánu zasedají? Vždyť oni jsou tam přece vysláni za stát a takový přístup je naprosto nesmyslný. Chápu tedy politickou objednávku a nemám problémy podpořit, aby poslanci a senátoři nezasedali v těchto řídících a dozorčích orgánech, ale stavět to jako pravidlo, které se týká našeho právního řádu, je naprosto nelogické a řekl bych nesmyslné.
Budeme-li pokračovat dál tak, že vyjmeme také možnost, aby jednotliví státní úředníci nebo jiní státní představitelé hájili zájmy státu, tudíž vlastníka, a nikoliv zájmy právnické osoby, v jejichž orgánech zasedají, za normu, vyloučíme postupně možnost, aby zájmy státu ve firmách společnostech, které stát vlastní, vůbec někdo hájil.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Požádal bych diskutující kroužek kolem paní kolegyně Štěpové, aby se rozešel.
Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování podle § 97 odstavec 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, zákon o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 864/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 864/6."
Na základě žádosti z pléna vás všechna odhlašuji a žádám vás o novou registraci.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 535 z přítomných 168 poslanců pro 82, proti 49. Návrh nebyl přijat.
Budeme tedy hlasovat znovu, a to podle § 97 odstavec 5. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí, zákon o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 864/5."
Kvorum máme nastaveno.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 536 z přítomných 167 poslanců pro 102, proti 43. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.
***