(18.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se někdo do ní hlásí. (Nikdo.) Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Otevírám rozpravu podrobnou a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. (Nikdo.) Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím a tím končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů
České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1066/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, kterému udílím slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vzhledem k tomu, že od projednání zákonné předlohy v prvém čtení uplynula poměrně dlouhá doba, dovolte mi velmi stručně zopakovat, že jde o návrh, jehož hlavním a v podstatě jediným cílem je harmonizovat právo v oblasti zaměstnání s právem Evropského společenství.
V návrhu novely zákona se rozšiřuje zákaz diskriminace a legislativně se zajišťuje rovnocenné postavení na trhu práce občanům z členských států EU a jejich rodinným příslušníkům ve srovnání s občany České republiky. Rovněž se navrhuje zapracovat ustanovení, která umožní volný pohyb pracovníků států v rámci EU za účelem zaměstnání a zprostředkování zaměstnání za účelem zaměstnání i mimo území ČR.
Návrh obsahuje řadu dalších významných harmonizačních ustanovení, kterými jste se důkladně zabývali v prvém čtení.
Návrhem novely zákona se velmi důkladně a objektivně zabývaly výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a výbor pro evropskou integraci. Poslancům, kteří se na této práci podíleli, děkuji.
Výbor pro evropskou integraci projednal návrh dne 10. ledna t. r. a k návrhu neměl připomínek a doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal návrh zákona dne 14. listopadu 2001, doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona a aby přijala změny a doplňky, které jsou součástí usnesení výboru. K usnesení výboru mi dovolte několik poznámek.
Převážná část pozměňovacích návrhů se týká další formy zprostředkování zaměstnávání zapůjčováním zaměstnanců. Tyto návrhy však nezajišťují zejména potřebnou ochranu zapůjčovaných zaměstnanců a přinesly by do praxe další problémy, jako je riziko zvýšeného počtu pracovních smluv sjednaných na dobu určitou a snahu zaměstnavatelů zajišťovat svou činnost převážně zapůjčovanými zaměstnanci. To by rozhodně nemohlo vést ke stabilizaci zaměstnanců a udržování pracovních kolektivů. Podle mého názoru nejsou tyto návrhy legislativně dopracovány do takové úrovně, aby mohly být přijaty a nepřinesly v praxi problémy. (Hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Jistěže si dovedu představit, že se o podstatě těchto návrhů bude debatovat a že budeme hledat lepší legislativní vyjádření, než kterého bylo dosaženo v předložených pozměňovacích návrzích.
Naproti tomu podporuji návrh poslance Hofmana k článku 3 zákona - tisk 1066/1 - jehož pozměňovací návrh se týká odložené účinnosti některých ustanovení zákona, a jeho přijetí je pro funkčnost a aplikovatelnost zákona nezbytné.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a výboru pro evropskou integraci. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 1066/1 a 2.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Jiří Hofman.
Poslanec Jiří Hofman: Vážená paní předsedající, vážený místopředsedo vlády, vážené dámy a pánové. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se na svém zasedání zabýval předloženým tiskem 1066 a zaujal k němu stanovisko, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně schválit tisk 1066 ve znění pozměňovacích návrhů přijatých výborem pro sociální politiku a zdravotnictví.
Měl bych jenom jednu malou věc, ve které bych doplnil nebo svým způsobem upřesnil jeden pozměňovací návrh, který přednesla kolegyně Páralová na zasedání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, aby nás o jednání výboru pro evropskou integraci informoval zpravodaj výboru pan poslanec Josef Krejčí.
Poslanec Josef Krejčí: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, výbor pro evropskou integraci projednal uvedený vládní návrh na své 53. schůzi konané dne 10. ledna t. r. Obdrželi jste usnesení výboru pro evropskou integraci v tisku 1066/2 a v něm je doporučeno Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona schválit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, místopředseda vlády pan Špidla měl pravdu, že návrh zákona je poznamenán už nějakými dlouhými lhůtami. Chci k tomu jenom poznamenat v obecné části, že je to zákon, který doznal za posledních deset let řady změn, a nyní předkladatelé jsou vedeni snahou, jak byla uvedena, harmonizovat s právem EU i naše zaměstnanecké vztahy a případně opačně.
Podotýkám, že návrh mi stále připomíná některé sochy z minulosti na sídlištích, kterým se říkalo "podané ruce". My jsme ty ruce podali, a podal je tady konkrétně přítomný pan ministr. Podal je náš vyjednávač i současný náměstek ministra zahraničí Telička. Ale tyto podané ruce nebyly příliš opětovány, spíš mám pocit, že jsme přes ně dostali. Některé země EU se zříkají - to je pravda - té ponižující několikaleté dištance, ale jiní na ní trvají, a trvají dokonce na dost dlouhé době.
Náš jižní soused si dokonce vymínil - a nechci nyní přilévat oleje do ohně, to ještě rakousko-české vztahy byly lepší, když tento návrh zákona byl v jednání, proto jsem se omlouval za časový odstup - že nebude zaměstnávat na území Rakouska určitě profese. A to se mně zdá jaksi příliš kruté. Snad to jsou zkušenosti z Rakousko-Uherska, ale nevím, jak čeští holiči nebo zahradníci ohrožovali před rokem 1918 Vídeň, to je mně utajeno.
Mezitím proběhla jednání s EU. Nemám konkrétnější věci, než byly uveřejněny v tisku - třeba tady v Hospodářských novinách: Německo a Rakousko - a podle něhož maximálně po sedm let ode dne vstupu smějí země EU bránit pracovním silám naší země v liberálním přístupu na svůj trh práce. Tak se dohodly na tom, že základní přechodné období potrvá dva roky s možností prodloužení nejvýše o dalších pět let, tedy na sedm let, tyto dvě země. Některé země volily liberálnější přístup - Nizozemsko, Irsko, Dánsko, Švédsko, které netrvají na žádných lhůtách. Některé, ale to je mně utajeno, si prý vyhradily vyjádřit se k těmto zaměstnaneckým záležitostem až po vstupu do EU.
Byl bych tedy velmi rád, kdyby pan ministr řekl, jak to definitivně dopadlo. Německo je tady psáno, Rakousko také, ty čtyři země, které se zřetelně distancovaly také, ale Evropská unie je samozřejmě početnější a nezakrývám, že to bude pro mě i vodítkem, jak hlasovat pak celkově ve třetím čtení.
***